Putinovi náboráři se snaží za každou cenu zabránit druhé hromadné mobilizaci, zatímco ztráty Ruska na Ukrajině narůstají

14. 8. 2026

 

Putin naposledy uchýlil k mobilizaci v září 2022, kdy série dramatických neúspěchů na bojišti donutila Kreml povolat 300 000 záložníků, aby stabilizoval frontu.

Od té doby se Moskva vyhýbá dalšímu velmi nepopulárnímu povolání do služby tím, že se při doplňování řad spoléhá převážně na dobře placené dobrovolné smlouvy – od té doby Rusko přijalo zhruba 1,3 milionu smluvních vojáků.

Mužům, zejména z chudších regionů Ruska, byly nabídnuty životní bonusy při podpisu smlouvy a platy na smlouvy na dobu neurčitou, které odpovídají několika letům místních mezd, spolu s podstatnými výplatami pro jejich rodiny v případě, že padnou.

Těžké ztráty Ruska však znamenají, že musí i nadále rychle získávat nové vojáky.

Západní odhady uvádějí ruské ztráty na více než 30 000 zabitých a zraněných měsíčně, což odráží vyčerpávající taktiku armády typu „masakru“, při níž jsou vojáci navzdory těžkým ztrátám opakovaně vysíláni vpřed v malých útočných skupinách.

Moskva mezitím podle výpočtů Janise Klugeho, odborníka na Rusko z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti, nyní verbuje zhruba 1 000 vojáků denně, což znamená, že většina nových rekrutů slouží spíše k doplnění oslabených jednotek než k rozšíření ruské ofenzivní kapacity.

To opět vyvolalo spekulace o možné mobilizaci.

Vysocí ruští představitelé zprávy o blížící se mobilizaci odmítli, přičemž bývalý prezident Dmitrij Medveděv je označil za „nesmysl“ a „lživou provokaci“ ze strany Ukrajiny.

Dva lidé obeznámení s diskusemi v Moskvě rovněž uvedli, že nic nenasvědčuje tomu, že by se Putin rozhodl nařídit další masovou mobilizaci. Vysoký západní úředník rovněž prohlásil, že neexistují žádné známky toho, že by bylo takové rozhodnutí přijato.

Obavy, že by se mohla chystat další mobilizace, se však přesto stále častěji objevují v každodenních rozhovorech.

V chatech na Telegramu, které využívají místní sportovní týmy, kolegové z práce a skupiny přátel, si Rusové vyměňují zvěsti o možné mobilizaci a sdílejí rady, jak si zajistit výjimku nebo se vyhnout odvodu. Někteří spekulují, že k novému povolání by mohlo dojít po zářijových volbách do Dumy.

„Zatím se dá jen hádat, zda k mobilizaci skutečně dojde,“ řekl Ivan Čuviljajev, mluvčí skupiny Get Lost, která pomáhá ruským vojákům dezertovat.

Uvedl však, že obnovené spekulace jsou již využívány k podpoře náboru.

„Paniku kolem mobilizace využívají úředníci k tomu, aby na muže vyvíjeli nátlak, aby podepsali smlouvy,“ řekl Čuviljajev. „Poselství zní: mobilizace stejně přijde, tak si raději podepište smlouvu hned a získejte výplatu, než budete nuceni bojovat.“

Lidé obeznámení s uvažováním Kremlu zatím tvrdí, že úřady se zdají být odhodlány spíše násilím přimět více mužů k podpisu smluv, než aby riskovaly další mobilizaci.

Během léta právníci a aktivisté zdokumentovali v několika regionech stále nátlakovější náborové taktiky, při nichž byli muži zadržováni policií na ulici, odváženi z pracovišť nebo předvoláváni na policejní stanice – a poté přiváženi na vojenské náborové úřady, kde byli nuceni podepsat smlouvy.

„Stalo se z toho lov na lidi,“ řekl Tabalov. „Pod různými záminkami, pomocí podvodů, vydírání, násilí a výhrůžek je nutí podepsat smlouvy.“

Tabalov uvedl, že náboráři se stále více zaměřují na muže, které popsal jako „sociálně marginalizované“, včetně těch, kteří mají dluhy, jsou stíháni za trestné činy nebo mají jiné slabiny, které lze využít k vyvíjení nátlaku, aby narukovali.

V jižní Penzenské oblasti, kde byly hlášeny některé z nejagresivnějších metod náboru, ukazují videa zveřejněná na internetu, jak jsou muži odváženi v dodávkách, zatímco jejich příbuzní protestují před náborovými kancelářemi. Aktivisté tvrdí, že některým bylo vyhrožováno trestním stíháním nebo byli biti, dokud nesouhlasili s podpisem.

Nábor se rozšířil i do dalších oblastí. Univerzity, technické vysoké školy a odborné školy byly povzbuzovány k náboru studentů do nově zřízených jednotek pro obsluhu dronů, což armádě nabízí další zdroj pracovní síly. Putin nedávno podepsal zákon rozšiřující okruh odsouzených vězňů, kteří mohou podepsat smlouvu s armádou, včetně osob odsouzených za „závažné a zvláště závažné trestné činy“.

Velká část odpovědnosti za získávání vojáků byla přesunuta na ruské regiony.

Od guvernérů a místních správ se očekává, že splní náborové cíle stanovené Moskvou, což Kremlu umožňuje udržet si určitý odstup od této kampaně a zároveň ponechává regionálním úředníkům odpovědnost za nalezení dostatečného počtu mužů na jejich vlastním území.

Kolem tohoto systému vznikl lukrativní náborový průmysl. Regionální vlády nabízejí tisíce dolarů nejen vojákům, kteří podepíší smlouvy, ale také těm, kteří je najdou, a to prostřednictvím programů typu „přiveď kamaráda“, v rámci nichž jsou obyvatelé odměňováni za každou osobu, kterou přesvědčí k nástupu do armády.

Soukromí náboráři i zaměstnanci veřejného sektoru prohledávají sociální sítě v hledání kandidátů, zatímco inzeráty na vojenské smlouvy se na internetu staly všudypřítomnými. Ruské regiony vyplatily náborářům od zavedení těchto programů nejméně 7,7 miliardy rublů (96 milionů dolarů), podle nezávislého ruského média IStories.

Jeden náborář ze středního Ruska, který hovořil s deníkem Guardian pod podmínkou anonymity, uvedl, že od jeho organizace se očekává, že každý měsíc najde 20 až 30 mužů, přičemž za překročení cíle jsou vypláceny prémie a za nedosažení cíle jsou ukládány pokuty.

„Loni to bylo snazší,“ řekl náborář. „Teď je to čím dál těžší.“

Náborář uvedl, že se o mobilizaci diskutuje i v jeho kanceláři, ale že zatím nepadly žádné rozkazy ani náznaky, že by se nový odvod blížil.

Další hromadný odvod by však pro Kreml znamenal značná politická rizika.

Odvod v roce 2022 vyvolal jednu z největších vln vnitřních nepokojů od začátku invaze, což vedlo k hromadnému exodu Rusů a k prudkému poklesu Putinovy popularity.

K tomu by navíc došlo v potenciálně citlivém okamžiku. Nedávné průzkumy naznačují, že důvěra v průběh války slábne, přičemž podíl Rusů, kteří věří, že tažení na Ukrajině probíhá dobře, klesl na nejnižší úroveň od dubna 2022.

Analytici se zatím domnívají, že Moskva spíše zintenzivní náborové snahy prostřednictvím vyšších odměn, tlaku na regionální úředníky a stále represivnějších taktik.

To, zda to bude stačit, by podle aktivisty Tabalova mohlo nakonec rozhodnout o tom, zda se Putin uchýlí k další mobilizaci.

Možnosti, které má Kreml k dispozici, by podle Tabalova mohly sahat od dalšího hromadného povolání do armády až po selektivnější mobilizaci, při které by byli stávající branci posláni na frontu nebo by byli tiše povoláni záložníci k službě na frontě.

„Nemyslím si, že se jim podaří v rámci současného systému naverbovat dostatek lidí,“ řekl Tabalov. „Pak budou stát před otázkou, jakou formu by mobilizace měla mít.“

Zdroj v angličtině ZDE