Americká hra s ohněm
1. 10. 2026
/
Jaroslav Večeřa
čas čtení
5 minut
Americký prezident Donald Trump nemá z hlediska svého vztahu k pravdivosti dobrou
pověst. Novináři amerického deníku The Washington Post napočítali během čtyřletého
prezidentského období Donalda Trumpa (v letech 2017–2021) jeho celkem 30 573
lživých, nepravdivých nebo zavádějících výroků a tenhle nehezký trend prý
pokračuje až do dnešních časů. Ať už se jedná o duševní poruchu nazývanou „bájivá
lhavost" (pseudologia phantastica) nebo o neotřelou politickou strategii je nejvyšší
čas, aby se amerického prezidenta někdo
zastal a zmínil se také o jeho nesmírně významném historickém kroku směrem k pravdivosti.
Jsou to Trumpovi výroky o Spojených státech amerických a jejich skutečné tedy
pravdivé tváři.
Donald Trump totiž jako první a
jediný ze všech minulých amerických prezidentů
velice odvážně odhalil před celým světem, že Amerika není v žádném případě
nějakým výjimečným národem a přímo zničil staletou legendu o americké jedinečnosti a morální nadřazenosti.
Spojené státy vůbec nejsou „zářícím městem na hoře", země, jež představuje myšlenku, kterou by měl „nenahraditelný
národ" předávat jako své poslání ostatním národům a být jim tak skvělým vzorem.
Donald Trump přisoudil mesiášské poslání pouze sobě samému (v úsilí
učinit z USA opět ekonomicky a vojensky velmoc vládnoucí světu – viz hnutí
MAGA), ovšem rázně odmítl mesiášské
poslání USA jako modelu svobody a spravedlnosti pro celé lidstvo. Tuto narcistní
lež mnohokrát veřejně zavrhnul, čímž takřka zesměšnil výrok amerického prezidenta
Woodrowa Wilsona :
„Jste
Američané a vaším úkolem je šířit svobodu, spravedlnost a principy humanismu
kdekoliv se ocitnete"
Donald Trump, vyhlášený konfabulátor a
tisíckrát usvědčený lhář projevil zcela paradoxně hlubokou upřímnost a vyslovil
první ze všech vůdců amerického národa velice bolestnou pravdu: USA jsou stejně
sobecká, bezskrupulózní, zlem prolezlá země, jako kterákoliv jiná hříšná země na
světě. Vzletné ideály a ctnosti Ameriky jsou jen iluzí, tvrzení o její dobrodějné
nevinnosti je ubohá lež, její mimořádné civilizační poslání stejně jako péče o
demokracii či o celý svět je nacionalistický blábol.
Donald Trump, populistický demagog a velmistr falše dokázal strhnout
„Pravda nevítězí, pravda prostě
zbývá, když se všecko ostatní prošustruje!"
Američané
totiž svojí skvělou (nicméně falešnou, jak ostatně dobře dlouho ví celý neamerický svět) výjimečnost
opravdu prošustrovali svým poněkud rozmařilým životem na dluh. V roce 2026
činí státní dluh Spojených států amerických přibližně 40 bilionů amerických
dolarů, což představuje tragických zhruba 123 % HDP země, docela určitě jde o největší státní dluh na
světě. Od počátku první vlády ( 2016 ) prezidenta Trumpa se státní dluh
zdvojnásobil a nyní roste rychleji než celkové HDP Spojených států, přičemž přibližně 28 % dluhu tvoří závazky k zahraničním a mezinárodním věřitelům. O takto zadluženém státě nelze rozhodně říci,
že je „zářícím městem na hoře" jakožto civilizační vzor všem ostatním nezářícím
národům. Vzhledem k mohutným (a stále
rostoucím) finančním nárokům na obsluhu dluhu hrozí USA, že zanedlouho vypukne
finanční krize.
Jak asi vyřeší Amerika svojí svízelnou hospodářskou situaci, která může
vést přinejmenším k sociálním nepokojům? Velice pravděpodobný je následující scénář, protože
drastické doby vyžadují drastická opatření. K dispozici je agresivní
způsob, jak může Amerika reagovat na řešení svých finančních problémů - stávat se více uzavřenější a stále více protekcionističtější.
Jednou z variant protekcionismu, (když
náklady na obsluhu dluhu stoupnou do ničivé výše) se pro Spojené státy nabízí jako
řešení vyhlásit takzvaný default, tedy neschopnost státu splácet věřitelům peníze,
jež si půjčila na finančních trzích. Americká vláda prostě své dluhopisy
nevyplatí a zbaví se tak svých závazků vůči zahraničním investorům. Tahle „volnotržní
katastrofa" bude mít za následek, že akciové trhy padnou, dolar se stane
monopolní měnou, ale Amerika tak „mazaně" smaže svou prohýřenou minulost. Pravděpodobnost,
že USA k tomuto kroku přikročí je vysoká, neboť je jasné, že bez strategie defaultu by se země nadále topila ve
stále rostoucích dluzích a její závislost na věřitelích, potažmo na „nepřátelských
mocnostech" by neúnosně vzrostla.
Jenomže default jako hra s ohněm
má ještě jeden aspekt a zde je třeba
vrátit se do historie 20.století. Také předválečné Německo jednostranně odmítlo
platit své zahraniční dluhy, posilovalo svou ekonomickou soběstačnost a záměrně
přetrhalo svá pouta k mezinárodnímu systému kapitálu.
„Žijeme
ve světě, ve kterém můžete mluvit o mezinárodních zdvořilostech
a všem ostatním, jak moc chcete, ale žijeme v reálném světě řízeném
silou, řízeném násilím, řízeném mocí. to jsou železné zákony světa, které
existují od počátku věků."
„Spojené státy bez výčitek využívají svou armádu k zajištění svých zájmů na
naší polokouli. Jsme supervelmoc a pod vedením prezidenta Trumpa se tak budeme
chovat."
Stephen
Miller, 8. ledna 2025, Bílý dům, Washington, USA
254
Diskuse