Nevidíme to podstatné, skoro ve všech oblastech, včetně daní, geriatrie, vzdělání, sociální péče, protože nechceme vidět, prostě nechceme

4. 10. 2026 / Boris Cvek

Ale zpět do studia: demograf Kučera řekl, že jsme třicet let „prokoučovali“, protože jsme nechápali, že společnost se mění, že je třeba uvažovat dynamicky. Je vlastně oblast, v níž jsme třicet let zaspali – a kdy se asi probudíme? Výslovně mluvil o změně, která nastane, až půjdou „Husákovy děti“ do důchodu. Zajímavé bylo i téma rovnostářství: Zlámalová vysvětlovala, jak je hrozné, že člověk s platem 150 tisíc klesá na úroveň lovce slev. Naopak nízkopříjmový člověk prý zůstane v zásadě na svém. Mně se ale zdá, že pokud někdo měl vysoké příjmy, mohl je využít k investicím, chudák sice zůstane na svém, ale to taky může znamenat plesnivou ubytovnu a podvýživu. Volbu nikdy neměl. Ale zamne si jistě ruce, že je na svém, oproti tomu vysokopříjmovému.

Podle moderátora se asi 70 % lidí bojí důchodu. Desatová vysvětlila, že prostě většina lidí nemá dost peněz na to, aby si spořila na důchod, problém je podle ní i zdravotnictví, systém sociální péče atd. Podle Zlámalové je hlavní problém v tom, že lidé jsou závislí na státu. Bydlení je, pokračovala, problém hlavně mladých, zatímco staří bydlí ve velkých prázdných bytech, ke kterým mají citovou vazbu. Problém starých je podle Zlámalové i v tom, že se starají o děti, zatímco ve vyspělých zemích je to prý naopak. Ekonom Pertold za něco (stabilizaci prvního pilíře) chválil minulou vládu, za něco (změny ve třetím pilíři) zase současnou vládu, ale i podle něj je zapotřebí postupovat nad-rezortně, komplexně, spolu se zdravotnictvím a sociálním systémem.

Ve studiu během debaty politiků (12:00-13:00) byl ministr Juchelka (ANO), poslanec Jurečka (KDU-ČSL) a expremiér a bankéř Rusnok. Pominu „debatu“ o Sněmovně, hádky o dění ve Sněmovně se ale postupně dostaly k tomu, kdo koho zadlužil. Rusnok říkal, že to začalo covidem, kdy stát správně zachraňoval občany, ale my jsme ty schodky tehdy zvýšili prý desetkrát (40 vs. 400 mld) a najednou to prý bereme jako normál. Mnoho věcí se podle Rusnoka nevrátilo zpátky, mluvil o snížení daní vyšším příjmovým skupinám, prý šlo o 100-150 mld mínus, proti tomu žádné úspory, naopak se stále zvyšují mandatorní výdaje. Trend, neblahý prý, pokračuje a ještě se zrychluje.

Vrcholem bizarnosti byla další hádka, totiž o jednorázových pět miliard pro důchodce. Rusnok říká, že důchodci na tom nejsou tak špatně jako jiné skupiny. Proběhla dokonce téměř hádka mezi ním a Juchelkou o to, jak se vlastně počítá chudoba. Jurečka chtěl po Juchelkovi číslo, kolik důchodců v jednočlenných domácnostech je na dávce na bydlení, ten ho neměl. Shoda byla snad na tom, že důchody oproti péči o nemohoucí budou do budoucna menší problém. Rusnok mluví o obrovském množství míst v zařízeních pro nemohoucí, která budou chybět (já bych řekl, že už dávno chybějí), Jurečka bije na poplach: je třeba začít stavět, čas už není! Juchelka ubezpečuje, že vláda už udělala velkou věc: nikdo v sociální péči nezačíná v platech pod minimální mzdou. Juchelka také říká, že se už staví, prý je třeba brát v úvahu i komerční sféru.

Když si člověk vezme, jakou bouři vyvolalo ve studiu České televize pět miliard pro důchodce, je zajímavé, že pět set miliard (půl bilionu), které zatím vypadly ze státního rozpočtu od roku 2020 na snížení daní, není vůbec zmíněno. A každý rok je to dalších 150 miliard. Těch pět miliard je proti tomu ale důvod pro velké spory: kdo je vlastně dost chudý na to, aby si to zasloužil! Aby člověk hledal lupou. Ale chcete-li vidět dalšího slona v místnosti, o kterém se zarytě mlčí, podívejte se na aktuální fotky z různých přehrad: Lipno, Slapy, Orlík, Bítovská zátoka, Husinec, Plumlov. Vltava pod Kamýkem už téměř zmizela. Proto se asi o tom nemluví, protože co není vidět, o tom se nedá mluvit.

Debatu Juchelka-Jurečka-Rusnok jsem zvládl sledovat asi do 12:30. Vlastně ještě něco velmi zajímavého se stalo v čase cca 13:00-13:10. Rusnok stejně jako ekonomka Horská v Otázkách V. Moravce 8. září 2024 (je to dva roky!) upozornil, že musíme snížit daně z příjmu fyzických osob u nízkopříjmových, naopak zvýšit u vysokopříjmových. Jinými slovy, jak řekl výslovně, je třeba se vrátit k danění z roku 2020. Juchelku to docela vykolejilo. Odmítl změnu daní fyzických osob, čili i pomoc nízkopříjmových (expertní návrh zveřejněný na iRozhlase na podzim 2025 počítá s tím, připomínám, že se nízkopříjmovým nechá 40 miliard ročně ve mzdách). Rusnok pak ještě, stejně jako Horská v tom roce 2024, upozornil na to, že ČR má absurdně moc OSVČ, optimalizujících daně na úkor státu. Jurečka upozornil na to, co děsí odbory: tato vláda chce švarcsystém drasticky rozšířit. Jurečka vykládal o tom, jak firmy takový krok nutně využijí, aby nemusely odvádět státu peníze. Opravdu to naléhavě a důrazně takto popsal. Naše demokracie, naše společnost. Rusnok nakonec konstatoval, že souhlasí s šéfem Národní rozpočtové rady Hamplem, že je třeba se vrátit k danění před covidem. Ano, už tu ty daně byly, žili jsme s nimi. Hampl dokonce říká, že to snížení daní vysokopříjmovým je zodpovědné za polovinu katastrofální inflace, kterou jsme zažili.

Následuje návrat k debatě „expertů“ do 14:00. Překvapilo mě, že Desatová mluvila o tom, že důchodci jsou, někteří, i chudí, protože minulé valorizace výrazně rozevřely nůžky mezi různými skupinami důchodů. Hlavně ale apelovala na peníze pro geriatrii. Takže pořád máme těch pět miliard, co s nimi: kdo je dost chudý a potřebný? Půl bilionu neexistuje, ale nejsou peníze na geriatrii, domovy důchodců, na zařízení pro nemohoucí. Desatová naléhavě apelovala na to, že nikdo nechce skončit jako nemohoucí, a proto potřebujeme geriatrii, ale tu prý rozvíjíme velmi málo, prý snad skoro nejhůře v zemích OECD. Pertold pak vysvětluje, že nechceme vidět, že potřebujeme peníze na mnoho věcí, prostě nechceme vidět, tak to odsouváme. Podfinancované je prý kdeco, včetně vzdělávání.

Demograf Kučera řekl, naléhavě, že je třeba změnit daňový systém. Třeba se z toho nakonec stane sdílená mantra. Třeba tak dalších deset patnáct let bychom mohli opakovat: potřebujeme změnu daní! Nějakou, někdy, třeba. Kučera šel ještě dále: neumíme zachytit realitu v odborné rovině, tím méně v politické. Pertold upozorňuje, jak dobře to funguje na západ od nás. Kdo by to čekal? Na druhou stranu český premiér si už jednou všiml Německa, vzpomínáte?

Vrcholem celého pořadu ale bylo asi to, když si Zlámalová stěžovala na české zaměstnance, že jsou málo asertivní ve vyjednávání o mzdách. Zmínila, že ačkoli tak po covidu tak strašně spadly reálné mzdy, zaměstnanci si to nechali líbit. Asi by chtěla silné odbory! Apelovala také na tom, že musíme tvořit bohatství. A kdepak to bohatství v EU asi je? Kde se naučíme, jak ho tvořit? Ona zmínila snížení korporátních daní ve Švýcarsku, ale to asi není celý obrázek, že…