Česká televize považuje ČR za misijní území

2. 5. 2011

Už delší dobu lze pozorovat, že Česká televize si vzala k srdci prohlášení papeže, totiž že ČR je "misijním územím". Ke své nové úloze se ČT staví přičinlivě a vykonává ji (naštěstí) charitativně - bez nároku na církevní honorář placený za čas na obrazovce. Účast veřejnoprávní televize na misijní činnosti lze dokázat snadno, napsal čtenář Jan Kozák.

1. stále častější výskyt pořadů a rozhovorů na náboženská témata + stále častěji s ČLENY katolické církve, nikoli s odborníky na katolickou církev stojícími mimo tuto církev, právníky atd. Z hlediska zákonů České republiky není papež nebo arcibiskup Duka jaksi od přírody o nic svatější než např. Vít Bárta. Pokud od médií očekáváme obezřetný a kritický postoj vůči všem veřejně působícím osobám, pak je přístup ČT k náboženství skandální. Neboť neslyšíme o korupci v církvích, o prorůstání katolické církve do akademických kruhů, o tom, že Karol Wojtyla byl zvolen hlavně jako klín zabořený do socialistických zemí a jako dočasný ústupek liberálnímu hnutí 60. let, o opětovném nárůstu krajně reakčních sil v katolické církvi atd.

2. představitelé katolické církve se vyjadřují už i k tématům, která nesouvisejí s jejich organizací. To známe např. z Bavorska, kde arcibiskup dostává v médiích prostor pro komentování technoparty atd. Ale tam má církev celkově o poznání větší vliv ve společnosti, myslím tím politický a ekonomický, ne jen ideologický. Účast těchto osobností na veřejném diskurzu v Polsku nebo Bavorsku patrně lépe odpovídá reálné roli církve v té které společnosti než je tomu u nás, tj. lépe reprezentuje parametry veřejného života. Proto se vnucuje myšlenka, že ČT se snaží VYVOLAT DOJEM, že církev je u nás významnější než ve skutečnosti je, tj. napomáhat aktuálně probíhající systematické snaze o další, v pořadí již druhou, možná třetí, rekatolizaci českých zemí.

3. jistě není náhoda, že Vatikán rozhodl vykonat blahořečení na Svátek práce. Poláci (a zprostředkovaně i Češi) mají zapomenout na příležitost vyjádřit se veřejně k pracovně-právním vztahům atd. Při takové události je přeci důležité doma rozjímat nežli hulákat někde na ulici.

4. co se týče jiných konfesí, je asi zřejmé, že mediální podání papeže, dříve inkvizitora Ratzingera, je na opačném konci hodnotící škály než obraz muslimských autorit nebo často i sekulárních představitelů muslimských zemí, kteří jsou soustavně téměř bez rozdílu a bez reálného poznání jejich působení prezentováni, nezřídka i spolu se svými spoluobčany, jako iracionální fanatici.

0
Vytisknout
7545

Diskuse

Obsah vydání | 4. 5. 2011