Odstupné bez diferenciace nároku? Aneb spravedlnost až za hrob!

25. 11. 2011 / Jiří Baťa

čas čtení 5 minut

Už mnohokrát jsme měli možnost zaregistrovat zprávu o odvolání toho či jiného člověka z vysoké funkce a s tím spojeném odstupném. Tyto informace slouží dvěma hlavním účelům, a sice:

a) veřejnosti je sdělováno, že nějaký člověk (zpravidla ve významné či významnější funkci) byl odvolán, což samo o sobě znamená, že je odvoláván z nějakých důvodů. Jak zkušenosti ukazují, až na zcela ojedinělé výjimky to jsou důvody neměnné, tedy porušení pracovních povinností či předpisů (zákonů) zpravidla hovořící v neprospěch odvolávaného

b) odstupné je obecně (byť ze zákona vyplývající) stanovováno bez jakýchkoliv kritérií, tedy je zcela přehlížen či nerespektován důvod odvolání,

     c) odstupné je  (smluvně) stanovováno v nepřiměřených finančních objemech, notabene bez diferenciace opodstatněnosti výplaty odstupného.

     Jinými slovy: odstupné zakotvené ve smlouvě je stanoveno bez ohledu na to, z jakého důvodu odvolávaný z funkce odchází (je odejit). Samozřejmě, že by bylo možné stanovit jistá kritéria pro odstupné, např. v případě, kdy odvolávaný odchází ze svého postu z objektivních důvodů (zrušení orgánu, organizace, funkce, na vlastní žádost, zdravotních důvodů apod.), pak by bylo odstupné zcela oprávněné. Nicméně odvolání, jak už bylo zmíněno, se v 99 % případů týká osob, které jsou odvolávány z důvodů ryze osobních.

     Lidé ve vyšších či vysokých funkcích mají výkon funkce vázán smlouvou, která mj. obsahuje i nárok na odstupné. Jak již zmíněno, odstupné je stanoveno jednak paušálně bez diferenciace důvodů, pro které je ten který z funkce odvoláván, ale také ve výši zcela nepřiměřené (z pohledu obyčejného zaměstnance astronomické). Znamená to, že je zcela jedno, zda je člověk odvoláván z důvodů, kterým nezavdal příčinu sám odvolávaný, nebo zda je odvoláván např. kvůli ztrátě důvěry, špatnému výkonu funkce, závažnému porušování interních či jiných předpisů a zákonů, špatnému hospodaření, machinacím s majetkem či financemi apod. Paradoxem je, že pro všechny tyto případy platí jak nárok na odstupné, notabene ve výši, jak je uvedeno ve smlouvě. Dobrý či špatný výkon funkce, dobré či špatné výsledky práce, vše jedno, má nárok a ten je respektován.

     To je případ ředitele městského letiště v Hradci Králové Romana Zindulky, který byl odvolán z funkce šéfa městské firmy Letecké služby Hradec Králové po auditu firmy a zjištění závažných machinací a nehospodárností na letišti v Hradci Králové. Je tu zcela evidentní osobní pochybení, které vedlo místní radnici k odvolání. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že odvolaný Zindulka obdrží jako odchodné (odstupné) devět platů v celkové výši  495 387 korun -- přesto, že výkon jeho funkce vykázal řadu závažných nedostatků, pro které byl odvolán. Vezmeme-li v úvahu, že jmenovaný byl odvolán za prokázané závažné machinace a nehospodárnost, lze z toho vyvodit i závěr, že Letecké službě Hradec Králové s největší pravděpodobností způsobil i ekonomické škody. Zda bude za tyto škody volán k odpovědnosti je však otázka. MÚ Hradec Králové by totiž musel na tohoto člověka podat trestní oznámení, což však zpráva neuvádí.

      Tyto skutečnosti dokumentují, jak si politici jistí své funkce (nebo svých známých), neboť je zcela lhostejné, zda ten který člověka pracuje dobře, zodpovědně a s dobrými výsledky, nebo práci považuje jen za stranický post (trafiku), za své hobby s cílem si ještě jinak přijít k penězům, případně výkon funkce odflinkne s tím, že bude-li nejhůře, odejde z místa s odstupným, o kterém se jiným ani nezdá.

     Vláda v rámci svých reforem schválila řadu opatření (nový zákoník práce), mj. i nárok na odstupné u řadových zaměstnanců. Pro tyto případy tvrdě zregulovala podmínky, kdy a na kolik má odcházející zaměstnanec nárok na odstupné, notabene s podmínkou, že na odstupné nemá odcházející zaměstnanec nárok při porušení vnitropodnikových předpisů (případně jiných), nemá-li odpracovanou potřebnou dobu v zaměstnání -- a stejně tak v případě, že odchází na vlastní žádost. Šmytec.

     Na rozdíl od vyšších a vysokých funkcí (s výrazně vyššími platy)  to je zcela evidentní nespravedlnost, diskriminace. Samozřejmě že si toto opatření vláda (a potažmo sám ministr Drábek) patřičně zdůvodnila: úsporná opatření a v neposlední řadě i upevnění morálky zaměstnanců. Že by ovšem mohla vláda a pan ministr ušetřit (kromě jiného) i na neadekvátních, neopodstatněných a zcela nelogických odstupných v případě, kdy člověk je odvolán pro špatné pracovní výsledky, to je ani náhodou nenapadne. Zmiňovat odstupné u pánů Hušáka, Freje, Romana a dalších je do nebe volající a tedy snad i zcela bezpředmětné.

0
Vytisknout
7397

Diskuse

Obsah vydání | 25. 11. 2011