Změny na radnici

26. 11. 2011 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Myslím, že je čas říci, že v politice nejsou nutně "všichni stejní". Jak to vypadá, když princip "ruka ruku myje" padne a když se poměry začnou měnit, byť jistě těch důvodů bude mnoho a nebudou to jenom důvody idealistické, můžeme vidět nyní na pražské radnici. Nejenom že tam už dávno pohár přetekl, ale hlavně klausovská klika pražské ODS, vládnoucí tam už od 90. let a naplňující postupně pohár skandálů až nad okraj, se pořádně spletla v člověku, jejž kandidovala na funkci primátora a který měl původně být zřejmě jenom užitečným idiotem, loutkou v rukou kmotrů. Proto také vznikla tradiční pražská koalice ČSSD-ODS, díky které mnoho lidí, včetně mne, předpokládalo, že Bohuslav Svoboda bude muset trpně přijmout svou roli. Pražská radnice se stala symbolem bezradnosti voličů, kteří dali suverénně vyhrát TOP09, v jejich hněvu proti starým pořádkům, zajištěným koalicí ČSSD a ODS.

Jenže světe div se... stačí silná osobnost, jež má trochu štěstí, chytrosti a prostě se nedá, a staří otřelí politici s celým svým zázemím, včetně toho prezidentského, na ni jsou krátcí. Asi málokdo bude pochybovat, že šéf pražské ODS, Boris Šťastný, který svrhl koalici ČSSD a ODS bleskově bez konzultace s primátorem, tak učinil ve snaze zbavit se nepohodlného Svobody, který překážel "práci" starých pořádků natolik, že bylo lepší otevřít cestu k moci a k postu primátora vítězné straně TOP09 (třeba by za to v něčem ustoupila... třeba by se rozdělila). Chystal jsem se v té chvíli psát pesimistický komentář pro Britské listy o tom, jak Svobodův marný boj proti pražským poměrům a za očistu ODS definitivně skončil.

Jenže tenhle chlapík není jenom takový tuctový politik a útok od šéfa pražské ODS využil k tomu, aby celou jeho sílu obrátil proti němu. Přitom dal úžasnou příležitost premiéru Nečasovi postavit se aspoň na chvíli a v zádech silné osobnosti proti prezidentu Klausovi a udělat konečně aspoň něco protikorupčního. Nedivím se, že Nečas byl obratem na pražské radnici, který geniálně zorganizoval Svoboda s lidmi z TOP09, nadšený. ODS má šanci začít obrodu od nejprohnilejšího místa svého organismu, od pražské radnice. Bude stačit však sám primátor Svoboda a v pozadí bázlivě stojící Nečas na takovou očistu? Má ODS ještě nějaké lidi, kteří by měli takovou kuráž a takovou inteligenci a takový smysl pro situační logiku a takové politické přesvědčení, jaké má primátor Svoboda?

A stejně tak chápu radost z toho všeho na straně Jiřího Dienstbiera z ČSSD, který byl proti "velké koalici" (ODS a ČSSD ovšem byly v Praze ty menší, poražené strany, byly to strany "starých pořádků" spíše než antipody volebních programů a politických postojů) od začátku vyjednávání. Dientsbier se rozhodl zaútočit na zosobnění pražské "sociálnědemokratické" politiky Petra Hulinského a příznivci ČSSD, včetně mne, mohou nyní ostražitě sledovat, kdo se přidá a kdo ne. Myslím, že je čas věřit, že aspoň částečná očista naší politiky je nyní možná. Nesmírně cenné bude už jenom to, že můžeme pozorovat, kdo se příkladem pražského primátora Svobody nadchne a nechá inspirovat a kdo ho naopak bude chtít rozmělnit, bagatelizovat a odsoudit k zapomenutí.

Bohuslav Svoboda ukázal celému národu tristní a banální pravdu: v politice nejsou opravdové osobnosti, protože pokud se tam náhodou dostanou, jako se to stalo v jeho případě, dokážou si chytře a efektivně poradit se starými kádry a vyšachovat mocenské kliky od koryt. Jev tak nevídaný v české politice, že člověk si stále říká, že události na pražské radnici přece nemohou být tak jednoduchým a krásným "vítězství dobra nad zlem"... ale proč by to tak nemohlo být? Nejlépe o tom svědčí "zvednuté obočí" prezidenta Klause. Někdo mu pořádně vypálil rybník.

0
Vytisknout
10573

Diskuse

Obsah vydání | 28. 11. 2011