Zpochybňování zákonnosti v Porybného Právu

2. 7. 2012 / Štěpán Kotrba

reakce na PR článek Josefa Koukala "Bohatí vězni si mohou koupit drogy, sex i úsluhy. V zákonu je skulina" 30.6.2012 v deníku Právo a na serveru Novinky, který tentýž den hned ráno převzal ve zkrácené podobě na Frekvenci 1 moderátor František Tlapák a v poledne moderátor "Poledních událostí" ČT24 Jan Zika.

Náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák se potřebuje zviditelnit v této nejisté době jako nepostradatelný "muž činu" a tak mu posloužil deník Právo. Ve vazebních věznicích prý "dělají neplechu" "nekontrolované" peníze, které si "bohatí vězni" nechávají posílat zvenčí. Praví prý v čerstvě vydané výroční zprávě o činnosti státního zastupitelství "pražští státní zástupci".

Ujasněme si to. Vazba je preventivní ochranné opatření spravedlnosti v trestním řízení pro hladký výkon vyšetřování. Vazebně stíhaný je nevinný. Vazba není trest.

Ve vazební věznici jsou osoby, které jsou de iure nevinné. A v mnoha případech, díky hlouposti soudců, i defacto. Nevinný je totiž každý člověk, o jehož vině nerozhodl PRAVOMOCNĚ soud. Ve vazbě jsou POUZE ti lidé, o jejichž vině soud dosud NEROZHODL - jsou pouze obvinění - nacházejí se v přípravném řízení. Přípravné řízení upravuje postup před zahájením trestního stíhání, vyšetřování a rozhodování v řízení do chvíle, než dojde k hlavnímu líčení a hlavně k pravomocnému rozsudku. Jediné důvody proč je SVOBODA POHYBU vazebně stíhaných omezena, vyjmenovává trestní řád . Mohli by uprchnout (tzv. útěková vazba), pokračovat v trestné činnosti nebo dokonat trestný čin (tzv. předstižná vazba), mařit či ztěžovat provádění důkazů nebo ovlivňovat svědky (tzv. koluzní vazba). Vazba má pouze zajišťovací funkci, nelze ji pokládat za trestní sankci či prostředek nápravy, zároveň také nijak dopředu neurčuje výsledek trestního stíhání.

Je-li někdo nevinný, není možné na něj pohlížet jako na vinného a vykonávat na něm jinou sankci, než připouští z rozhodnutí soudce zákon - omezit jeho svobodu pohybu, svobodu kontaktu s okolím a svobodu bez dohledu konat.

Svobodu zaplatit si úklid cely, cigarety, cocacolu, kávu, pizzu nebo guláš k večeři, masáž zad či pedikůru, poslech rádia či noviny tomuto člověku upřít nelze. Stejně tak by mělo být možné ve vazební věznici například psát knihu, platit účty za nájem, malovat obraz či programovat na počítači. Ani jedno z těchto zaměstnání nekoliduje s důvody, pro které bylo o vazbě rozhodnuto.

To zjevně ani státní zástupci, ani redaktor Práva, bývalý šéfredaktor Brandýského Telegrafu Koukal, neví. Sex za úplatu není trestný, a to ani stejnopohlavní, pokud k němu dochází dobrovolně a není vynucen či z něj někdo nekořistí. Zkorumpování příslušníků a zaměstnanců Vězeňské služby České republiky stejně jako konzumace drog ve věznici by mělo být nemožné - pokud příslušníci a zaměstnanci Vězeňské služby nejsou sami zločinci. Ale předcházení zločinu příslušníků Policie nebo Vězeňské služby nesmí být na úkor práv vazbených a nesmí nepřiměřeně jejich práva omezovat. Zabránit v nelegálním nakládání s penězi ve vazebním zařízení musí vězeňská správa tak, aby neomezovala práva vlastníka peněz s nimi nakládat legálně. Zákon dokonce připouští, že obviněný může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do věznice poslány. Pokud se má starat správa věznice o bezpečné uložení peněz , tak v zájmu obviněného - aby mu je někdo neukradl. Ne proto, aby mu nařizovali kdy a za jakých podmínek je může utratit.

"Každopádně to tak nenecháme," uvedl sebejistě náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák, který má oblast vězeňství na starost. A redaktor Práva ho nechal bezuzdně žvanit, aniž mu položil jedinou novinářskou otázku, ze které by bylo jasné, že vnímá právní rozdíl mezi zadržením, vazbou a trestem. Ze které by bylo jasné, že redaktor zná zákon. Editor dal tento fašizující bulvár na titulní stranu, aniž se zamyslel. A šéfredaktorovi, který je zároveň vlastníkem, je to fuk. Hlavně když se list prodá... Jde přece o prachy, nebo ne?

Ti, kdo nepotřebovali k uvěznění rozsudek soudu a pletli si právo s bezprávím, byli fašisté a stalinisté: do nacistických koncentračních táborů a do stalinských táborů smrti se dostalo spousta nevinných. Bez soudu. Spravedlností byl samopal a plynová komora. Stejně tak v kriminálech a koncentrácích na stadionech Pinochetovy diktatury, brutálně potlačujících režim prezidenta Salvadora Allendeho, skončilo svůj život spousta nevinných. Mnoho z nich bylo naloženo do vrtulníků a shozeno nad Tichým oceánem do moře.

Redaktor, který nezná právo a rozšiřuje něčí bláboly, není novinář. Ten, kdo neprotestuje proti bezpráví, se stává jeho spoluviníkem. V redakci Práva selhali tentokrát ve znalosti práva redaktor, editor i šéfredaktor. Titul by měli přejmenovat. Na Bezpráví. Protože takto vzniká fašismus. Z neúcty k právu.

0
Vytisknout
6060

Diskuse

Obsah vydání | 4. 7. 2012