V ČR došlo k dramatickému poklesu náboženského cítění
17. 8. 2012
Vycházíme z údajů, zveřejněných ze sčítání lidu koncem roku 2011. Už vzhledem k těmto údajům by se česká vláda měla ve věci církevních restitucí chovat taktněji.
|
Rok |
Obyvatelstvo | katolíci | protestanti | ateisté |
|
1921 |
10 005 734 |
8 210 771 |
396 852 |
716 515 |
|
1950 |
8 896 133 |
6 792 046 |
401 729 |
519 962 |
|
1991 |
10 302 215 |
4 021 385 |
425 737 |
4 112 864 |
|
2001 |
10 230 060 |
2 740 780 |
266 683 |
|
|
2011 |
10 562 214 |
1 083 999 |
65 307 |
|
Pozn. 1:
6 milionů Čechů, tedy asi šedesát procent obyvatelstva, se r. 2001 prohlásilo ateisty, náboženské přesvědčení asi milionu lidí zůstalo neurčeno (nezaškrtli žádnou kolonku). R. 2011 uvedlo 3 612 804 Čechů, že "nemají žádnou náboženskou víru", 707 649 nedeklarovalo členství v žádné náboženské organizaci a and 4 774 323 občanů nevyplnilo žádné informace o žádném náboženství. Tyto kategorie se překrývají, protože celkový počet občanů (přičteme-li k němu i počet katolíků) je větší než je celkový počet občanů České republiky.
Religionista Ivan Štampach proti této tabulce ostře protestuje: Jednak prý jsou údaje nesrovnatelné, protože každé sčítání lidu mělo zcela odlišnou metodiku. Zadruhé nejde o pokles náboženského "cítění", ale o "sebeidentifikaci ve vztahu k náboženství". (Tabulku sestavil Jan Čulík, jeho jméno z textu omylem vypadlo.) Štampach píše:
Je zvláštní, že inženýr nebo sociolog se nežene operovat slepé střevo, ale o náboženství a jeho přítomnosti v české populaci si troufá psát kdekdo, jak se to projevilo i v článku ze 17. 8. "V ČR došlo k dramatickému poklesu náboženského cítění". Autor možná tuší, že religionistické problematice ani za mák nerozumí a proto zůstal anonymní.
Sčítání lidu nic nevypovídají o cítění. Cítění lze těžko zařazovat do statistik. Náboženské či jakékoli jiné cítění je soukromou záležitostí jednotlivce. Ve sčítání se projevuje sebeidentifikace ve vztahu k náboženství.
Tabulka obsažená v článku je klamná a nevystihuje sčítání lidu v uvedených letech. Tabulky zveřejňované po každém sčítání se liší metodikou. Žádná z nich kromě té z r. 2011 nevypovídá o ateistech. V roce 2011 se ovšem setina procenta českých obyvatel (málo přes 1000) přihlásila k ateismu, ovšem překvapivě jako k druhu náboženské příslušnosti. Je to jiný údaj, než ti, kteří deklarovali, že jsou bez náboženské víry. Nznámý autor článku uvádí 7 % obyvatel, že se nehlásí k žádné příslušnosti, ale zapomněl uvést, že se deklarují jako věřící.
Původce textu má potíže se sčítáním a porovnáváním čísel. Součet tří položek, které uvádí pro poslední sčítání, nepřevyšuje počet obyvatel a položky se nepřekrývají. (Pozn. red.: Převyšuje, když do něho začleníte i počet katolíků.)
To, co se autor rozhodl označit jako ateisty, jsou v létech 1991 a 2001 lidé, kteří se přihlásili k položce "bez vyznání" a to rozhodně není ateismus. Vedle ateistů se k ní hlásili věřící bez náboženské příslušnosti, náboženští individualisté a hledači a lidé indiferentní k náboženství i ateismu. Ateisté mohli být jednou z položek uvnitř velkého pytle "bez vyznání". Statistici přišli na to, že výraz "bez vyznání" poskytuje minimum smysluplných informací a proto pro rok 2011 rozlišili věřící bez náboženské příslušnosti a nevěřící.
Rozdělit veškeré obyvatelstvo na katolíky, protestanty a ateisty je hrubé a nepřesné. Není tak snadno rozhodnout, je-li Církev československá husitská protestantská, někdy to sama tvrdí, jindy najdeme tvrzení, že je to typ národní katolické církve. Do těchto tří položek nespadají pravoslavní, svědkové Jehovovi, starokatolíci, nemluvě o Židech, muslimech, hinduistech a buddhistech.
Jediné s čím je možné z článku po upřesnění formulací souhlasit je to, že počty lidí hlásících se k církvím a náboženským společnostem klesají a že při úvahách o takřečených "restitucích" církevního majetku by bylo radno k tomu přihlížet.
Diskuse