Jak je možné, že se dluhy v blízkém zahraničí nestávají tak likvidační jako u nás?

18. 11. 2012

Dovolím si několik postřehů na "odpověď" k mému názoru. Za prvé netvrdím, že je to jednoduchý všelék, píše Petr Novák. Ale na druhé straně je vidět, že s autorem odpovědi každý sedíme každý na druhé straně.

Ne všichni dlužníci se schovávají a ne všichni nechtějí řešit své dluhy.

Nelze paušalizovat. Jsou i dlužníci "poctiví", kteří jsou o dluhu uvědoměni záměrně pozdě. Na druhé straně je třeba si pamatovat na toto přísloví: Půjčuji si cizí peníze, ale vracím svoje.

Argument dostupných advokátů považuji za vtip. Je mnoho podnikatelů, kteří dluhy nežalují, protože prostě na to nemají. Advokát chce zálohu, soud chce nemalý poplatek. A proto nejen já ale i spousta dalších podnikatelů dluhy raději odpouštíme.

A to ani nemluvím o výsledku soudní pře. Justice je u nás tak prohnilá, že nevíte jak soudní spor dopadne. Jako v tomto vtipu, který koluje mezi advokáty:

Sedí spolu dva advokáti a povídají si na chodbě u soudu. Najednou k jednomu z nich přistoupí jeden jejich klient a praví: pane doktor, dejtem mi pět tisíc korun nebo vás zažaluju, že váš pes pokousal mojí dceru.

Advokát chvíli přemýšlí a pak vyndá peníze.

Jeho kolega mu řekne: Proč mu to dáváš? Vždyť ty nemáš psa a on pokud se nemýlím nemá dceru.

Ten první mu na to řekne: Máš pravdu, ale pokud by tu žalobu podal, tak nevím jak by to u toho soudu dopadlo.

A v tom možná tkví jádro pudla. Nikdo neví, jak soud dopadne, kromě toho, kdo žaluje lidi, co se neumí bránit a nemají peníze na dvokáta.

Pomíjím schválně stránku věci, jestli dluh vznikl půjčkou nebo dluhem na elektřině či jinak. A také to, jestli je ten dotyčný člověk bez skurpulí, který prostě splácet nechce nebo naopak člověk odpovědný, ale bez prostředků.

Jak se má obyčejný člověk dívat natento případ , kde se jedná o mnoho sta milonů a pak to srovná se svým dluhem,,kde se z pár stokorun stal dluh statisícový?

Kdo vůbec určuje jaká osoba se může stát soudcem? Kdo je kontroluje? Kdo kontroluje jejich morální kredit?

Jak je možné, že se dluhy v blízkém zahraničí nestávají tak likvidační jako u nás?

Kdo seje vítr, ten sklízí bouři. Je jen otázkou času, kdy přetopený kotel vybuchne.

0
Vytisknout
4256

Diskuse

Obsah vydání | 19. 11. 2012