V případu pana Janduse cosi nehraje

16. 11. 2012 / Jiří Jírovec

Klíčová věta v celém problému shrnutého ZDE je tato:

"Z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu si nestrhli posledních 2.139,- Kč."

Britské poměry, jak praví Jan Čulík, jsou rozdílné od českých, stejně jako ty kanadské, které znám. V Kanadě nemůže banka zrušit trvalý příkaz, který dostane od zákazníky, pokud je na účtu přiměřené množství peněz. A nemůže to udělat, aniž by kontaktovala zákazníka. Vše samozřejmě závisí na druhu účtu i na tom, zda umožňuje určité překročení do červených čísel.

Jan Čulík ovšem neuvádí jednu podstatnou věc. "Selhání zákazníka" se totiž odráží v jeho celkovém hodnocení, tak zvaném "credit ratingu". Jinak řečeno, takový zákazník dostane nálepku, která ovlivňuje nebo i znemožňuje, získat od banky či jiných institucí služby, k nimž se dostane nerizikový zákazník.

Je jistě hezké, když čtenáři BL dávají dohromady finanční pomoc. Je to samozřejmě otázka emocí (sám jsem kdysi přispěl jednomu člověku spíš v řádu tisíců než stokorun), ale u pana Janduse je dorovnání dluhu řešením nesystémovým: exekutor dostane svoje a banka bude z obliga.

Pan Jandus by měl svůj případ nabídnout ke koupi s tím, že jakékoli vysouzené peníze rozdělí s advokátem 50:50. Pokud mluví pravdu, tak není důvod, aby zručný advokát nesepsal během několika minut žalobu na banku či exekutora a žádal nejen zrušení dluhu, ale, a to hlavně, odškodné za způsobené újmy. Třeba jeden milión.

Pan Jandus musí jednat i po politické linii a psát poslancům a ministrům a následně zveřejňovat jejich (ne)odpovědi. Zveřejňování problémů je, přes všechnu aroganci institucí, základem úspěchu. Negativní reklama je to poslední, co si banka či politik mohou přát. Otrlým exekutorům asi o pověst zrovna nejde, ale to neznamená, že je nelze soudně zasáhnout.

Uťápnout občana do bezvýznamnosti je přesně to, co politikům či exekutorům vyhovuje. I Jandusové ovšem mají svou moc -- jen ji využívat. BL jim nepochybně mohou poskytnout podporu nejen zřízením konta, ale třeba i zprostředkováním právní konsultace.

PS K článku zmíněnému v záhlaví dodávám, že pan Jandus si od banky koupil určitou službu právě proto, aby se nemusel starat o administrativní stránku věci. Pravidlo "důvěřuj, ale prověřuj" jistě platí i zde, ale až v druhé řadě.

0
Vytisknout
6431

Diskuse

Obsah vydání | 19. 11. 2012