Jsou ženy méněcenné?

16. 11. 2012 / Boris Cvek

Dovolte mi malý komentář ke konsensu států Evropské unie na tom, aby existovaly pevně dané kvóty pro poměr počtu žen vůči počtu mužů ve vedení firem. Ano, na první pohled je to absurdní, protože proč vlastně rozhodovat o vhodnosti kandidáta na danou pozici s ohledem na jeho pohlaví. Nicméně pokud ženy nejsou méně inteligentní a schopné než muži (a podle mých zkušeností si většina Čechů i Češek myslí, že jsou méně inteligentní a schopné, a toto přesvědčení je dědictví minulosti), pak jediný důvod, proč je jich chronicky méně ve vedoucích funkcích ve společnosti, je diskriminace.

My žijeme ve společnosti, kde se teprve narovnávají křivdy a předsudky minulosti. Ženy neměly ještě před sto lety často ani volební právo. Roku 1893 získaly novozélandské ženy jako první na světě volební právo, dále v přiznání volebního práva ženám následovaly země jako Finsko (1906) a Dánsko s Islandem (1915), Rusko (1917), Německo, Polsko a Velká Británie (1918), Československo (1919) a USA (1920, 19. dodatek Ústavy).

Ve Francii a Itálii ženy získaly volební právo až roku 1945. Ve skandinávských zemích se během téměř sta let upravil podíl žen v parlamentech na cca 40%.

V mnoha jiných evropských zemích to ale nefunguje a ženy jsou přes veškerou rétoriku stále považovány systémem myšlení a pakulturních hodnot za méněcenné.

Kdyby měly ženy s muži po staletí rovné podmínky, pak by jistě bylo absurdní uvažovat o pozitivní diskriminaci žen a o kvótách

Ženy byly však bez jednoho posledního století po celých dva tisíce let naší pseudokřesťanské civilizace brutálně utlačovány. Je skutečně absurdní se domnívat, že mají dnes rovnocenné podmínky s muži. Jedna z možností je čekat, až se tato mentalita změní, až přijdou nové generace, v nichž se pseudokultura panského pohlaví rozředí a ztratí.

Nicméně jak víme z příkladu USA, kulturní vzorce a stereotypy se mění těžko a v jižanských, původně otrokářských zemích rasismus vládne dodnes.

V USA se podařilo aspoň část černochů dostat na univerzity a do vyšších pater společnosti pomocí pozitivní diskriminace. Ale první barevný prezident USA byl zvolen až roku 2008.

Černoši dodnes převládají mezi nejchudší vrstvou obyvatel a jejich sociální postavení stát často "řeší" tím, že je zavírá do vězení. Představa, že ve společnosti existuje jenom tak sama o sobě rovnost příležitostí po staletích vlády brutálních předsudků, je naprosto hloupá. A pokud si české manažerky, jak se objevilo v tisku, myslí, že pozitivní diskriminace žen nemá smysl, pak to jen prozrazuje, že přejaly mentalitu systému a nestojí na straně žen.

Znám ostatně mnoho žen, které považují nadvládu mužů za něco správného, přirozeného a nutného. Asi ve stejném smyslu, jako svatý Pavel považoval otrokářství za něco správného, přirozeného a nutného (a samozřejmě i podřízenost žen mužům).

Pozitivní diskriminace žen je logickou a nutnou reakcí liberální společnosti na obrovský útlak minulosti. To, že nepřišla mnohem dříve a že dodnes ji "zdravý rozum" každého blbečka považuje za nesmysl, jenom ukazuje, jak silné jsou naše pseudokulturní předsudky. Je velmi pravděpodobné, že za 50 či 100 let se zavedení pozitivní diskriminace žen v druhé dekádě 21. století bude považovat za samozřejmý krok, který přišel z nějakých nepochopitelných důvodů až tak pozdě. Volební právo žen http://cs.wikipedia.org/wiki/Volebn%C3%AD_pr%C3%A1vo_%C5%BEen

0
Vytisknout
5344

Diskuse

Obsah vydání | 19. 11. 2012