Čeští voliči projevili o hodně víc realismu než pražská mediální a "umělecká" scéna

26. 1. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut

Navzdory všem předchozí spekulacím, mediálním kampaním, hysterii ve školách, v divadlech a na facebooku jsou volby vždycky vystřízlivěním. Konečně máme nikoliv spekulace, ale tvrdá fakta. Je pozoruhodné, že nad mediálním mýtem uměle vytvořené "vznešené osobnosti" Karla Schwarzenberga, jejíž nereálnost na poslední chvíli vyjádřilo i to, že kandidát nedokázal ani správně odvolit, nebo odpovědět na otázku televizní redaktorky, jestli pobírá důchod, zvítězil o hodně realističtější pohled českého voličstva.

Troufám si říci, že hlavním problémem Karla Schwarzenberga v této kampani bylo, že neexistoval, že existovala jen mediálně vytvořená maska. Miloš Zeman byl v mnoha ohledech kontroverzní kandidát, a nelze popřít, že i jeho mediální image stoprocentně neodpovídá skutečnosti, nicméně jeho obraz byl o hodně reálnější než obraz Schwarzenbergův.

Je možné, že voliči mylně považují Miloše Zemana za kandidáta levice. Teď se ovšem ukáže, jaký dopad bude mít vítězství Miloše Zemana na situaci v ČSSD, a zřejmě to nebude pro tu stranu vývoj zrovna pozitivní. Navzdory určitým levicovým hodnotám je Miloš Zeman svými agresivně militaristickými, antipalestinskými, antiekologickými a antiromskými prohlášeními v podstatě hodně pravicový prezident.

Součástí volebního vítězství Miloše Zemana byla určitě i míra českého nacionalismu i obava, že by Karel Schwarzenberg otevřel majetkové otázky týkající se Benešových dekretů. Britským listům psali lidé ze Sudet, kteří se obávali, že by mohli, kdyby se Karel Schwarzenberg dostal k moci, přijít o své příbytky - které, jak zdůrazňovali, si koupili od československého státu.

Výrazný dopad na výsledky prezidentských voleb zjevně mělo i Schwarzenbergovo trvalé angažmá v Kalouskově vládě i jako šéf-maskot strany TOP09. Kdyby býval Schwarzenberg z vlády odešel a stranu TOP09 opustil tak dva roky před prezidentskými volbami, bylo by bývalo možné věřit jeho ujišťování, že je zcela nadstranický kandidát. Že prohrál, dokazuje, že voliči opravdu nejsou pitomí a chápali Schwarzenberga jako součást této nekompetentní a kontroverzní vlády.

Pokrytecky vyznívalo i Schwarzenbergovo ujišťování pátečním dopisem, že "bude věrný České republice". Jak tohle může ten člověk říkat, když má dvojí občanství? Zase, kdyby se býval dva roky před kandidaturou na prezidenta svého švýcarského občanství vzdal, lidi by mu asi uvěřili.

Velký význam hrály zjevně i sociální aspekty. Lidi volbou Miloše Zemana zjevně protestovali proti kontroverzním aspektům současné české vládní politiky, které je ožebračují.

Velkou roli zřejmě hrála i přehnaná mobilizační kampaň pražských médií a "celebrit". Nutně musela jít mnoha voličům na nervy a je možné, že mnoho z nich přiměla, aby dali svůj hlas Zemanovi a nikoliv Schwarzenbergovi.

"Celebrity" se bohužel hodně ztrapnily. Co bude teď? V západních demokratických zemích nebývá zvykem, že by filmoví herci, režiséři a baviči vnucovali národu své politické preference. Jak bude teď před národem vypadat Zdeněk Svěrák?

Voliče zjevně neodradilo ani Zemanovo "lhaní", jak to ostře kritizovala pražská proschwarzenbergovská média, ani jeho případné vazby na postkomunistické lobbisty a podnikatele. Zdá se, že antikomunistický strašák je přece jen v dnešní české situaci už neúčinný, či dokonce kontraproduktivní.

Uvažovali jsme v pátek se studenty v Glasgow, zda například Zemanova "lež" (jak to označily Lidové noviny), že Schwarzenberga podpořil Bernd Posselt, byla chybou, anebo cíleně vypuštěnou informací. (Martin Hekrdla v Týdnu napsal, že si prostě Zeman spletl Posselta s rakouským poslancem za Lidovou stranu Hammerem, který Schwarzenberga ve věci sudetských Němců skutečně podpořil, je to možné.) Pracovník britské Dolní sněmovny argumentoval, že je velmi pravděpodobné, že Zemanem vypouštěné nepravdy mohly být cílené. Vyřčený nepravdivý výrok si totiž voliči zapamatují a nikdo už neřeší, že ho později někdo dementoval. Je také možné, že v důsledku proschwarzenbergovské hysterie v pražských médiích voliči prostě Lidovým novinám a Mladé frontě Dnes nevěřili, když poukazovaly na Zemanovy "lži", či na jeho kontakty s lobbistou Šloufem. Kdyby býval postoj pražských médií objektivní, jejich kritiku by voliči asi brali vážněji.

Zajímavou otázkou je, zda Zeman skutečně v médiích při diskusích plánovitě "lhal", anebo to bylo důsledkem nepořádné práce jeho volebního týmu či jeho neschopnosti udržet v hlavě přesné informace. Schwarzenberg většinou nemluvil v diskusích tak konkrétně a autoritativně jako Zeman, možnost chyb a omylů byla tedy v jeho vyhýbavých odpovědích menší, i když i Schwarzenberg se dopustil chyb.

Je pravda, že Zeman tyto volby vyhrál, protože záměrně vytáhl strašáka sudetského nebezpečí? Pokud by tomu tak bylo, bylo by špatnou zprávou, že politiku v ČR stále do značné míry ovlivňuje defenzivní nacionalismus.

Celkově z výsledků prezidentských voleb asi vyplývá, že národ má daleko blíž k tradičnímu, až normalizačnímu vnímání skutečnosti a že mytologické konstrukce, vnucované mu pražskými médii a politiky, jsou mu cizí.

Potíž je, že ani Miloš Zeman není přesně tím, co si národ zvolil na Pražský hrad. Mnozí budou očekávat, co bude Zeman na Hradě dělat, se značnými obavami. Je pravda, že Schwarzenberg by býval loutkou Kalouskovou, Zeman bude jednat sám za sebe. Otázka je, zda se za to občané nebudou muset taky stydět, jako kdyby vyhrál Schwarzenberg.

V každém případě bude nutno bedlivě a kriticky zkoumat, jak se bude nový prezident chovat na Pražském hradě a co to bude znamenat pro společnost.

0
Vytisknout
37735

Diskuse

Obsah vydání | 28. 1. 2013