Lidé a nadlidé
2. 4. 2013 / Jan Sláma
Vzpomněl jsem si na to, když jsem celý den poctivě proseděl u televize a sledoval jednání ze sněmovny, kde se opozice pokoušela odstranit naši milou vládu. My občané, kteří zaměstnáváme a dobře platíme své poslance, bychom měli z jejich pracovního nasazení vyvodit okamžitě důsledky. To je, dát jim padáka a nikoli zlatého.
Poslanci vládních stran ostentativně dávali najevo svůj odpor proti mluvčím hlasitými hovory, pokřikováním a všelijakým hlukem. Nakonec byli i paní jednání řídící napomenuti a bylo jim doporučeno, aby si šli povídat mimo sál. Tak šli. Připomínky opozice pak poslouchali jen ti , kteří sami kritizovali a samozřejmě televizní diváci. Poslouchali jsme pečlivě!
My diváci jsme si odnesli tristní dojem, že vládní strana, dle svého názoru, dělá vše dokonale a nemusí naslouchat hlasům opozice, třebaže v mnoha projevech bylo určitě mnoho pravdy, že se hodlá i nadále chovat jako diktátor, který dokázal v době voleb získat většinu. Že tato většina mezitím prohlédla, jim nevadí. Nijak příkladně se nechovali ani představitelé vlády. Celé jednání mi připomínalo chování mládeže v mnoha školách při vyučování. Na stupínku se namáhá pedagog cosi dětem vysvětlit a ty si povídají, hrají hry, pokřikují, v lepším případě si čtou.
Bylo by žádoucí, aby podobně se chovající poslanci byli důrazně napomenuti a ti, kteří nedokáží jednání disciplinovaně sledovat, tedy pracovat,byli propuštěni bez náhrady a různých padáků.
Diskuse