Tržní nátlak na kouření má pozoruhodně selektivní dopad

5. 5. 2013 / Jan Čulík

Není pochyb o tom, že nadnárodní tabákové společnosti se snaží o prosazování svého vlivu ve všech zemích světa, je však pozoruhodné, podíváme-li se na mapu Evropy, že se jim to daří ve střední Evropě nejlépe jen v České republice. Čímpak to asi je, že se nejméně kouří ve skandinávských zemích, v Holandsku, ve Velké Británii a ve Francii, relativně střední měrou ve střední Evropě pak v Rumunsku, na Slovensku, v Maďarsku a v Rakousku, a nejhorší je situace v Česku, v Bělorusku, v Moldově, v Bulharsku, v Kosovu, ve Slovinsku a v Řecku.

Všimněte si, že nejvíce se kouří skoro všude v zemích, kde obyvatelstvo nezná cizí jazyky, a je tedy uzavřeno do vlastního, domácího diskursu. Samozřejmě, že tabákové společnosti se nejvíce prosadí i v zemích, kde je nejvíc korupce ve vládě a ve státní správě - a to jsou zase shodou okolností především země, které jsou uzavřeny do domácího diskursu.

Nebral bych handicap češtiny a neznalosti cizích jazyků na lehkou váhu. Čtenáři ve svých reakcích na blok článků o šokujícím stavu kouření v České republice píší tak neuvěřitelné pitomosti, jaké by se znalostí mezinárodního diskursu o problematice kouření - který, jak píší i lékařští odborníci, byl už před desetiletími uzavřen v neprospěch kouření jako nejvážnější příčiny předčasného úmrtí obyvatelstva - nemohli vypustit z klávesnice.

"Dávat gangrénu do souvislosti s kouřením v restauracích je pitomost" - poznámka jednoho čtenáře na Facebooku. Skutečně? Takže ono kouření v restauracích podle tohoto čtenáře drastická onemocnění jaksi nezpůsobuje?

0
Vytisknout
2894

Diskuse

Obsah vydání | 6. 5. 2013