Human Rights Watch ostře kritizuje odsouzení Bradleyho Manninga

23. 8. 2013

21. srpna 2013 odsoudil americký vojenský soud ve Fort Meade v Marylandu vojína Bradleyho Manninga k 35 letům vězení.

"Agresivní stíhání a tvrdé odsouzení Manninga nejen kontrastuje ostře s absolutní beztrestností bývalých vysokých amerických činitelů, vinných mučením a s tím spojeným týráním, ale také daleko překračuje tresty, jichž většina demokratických zemí používá za prozrazení citlivých informací veřjenosti," konstatovala Dinah PoKempnerová, právnička organizace Human Rights Watch.

30. července 2013 byl vojín Bradley Manning americkým vojenským soudem ve Fort Meade v Marylandu shledán vinným z 20 ze 22 trestných činů za to, že prozradil tisíce vládních dokumentů internetovému vydavateli Wikileaks k veřejnému šíření. Vojenská soudkyně plukovnice Denise Lindová shledala Manninga nevinným z nejvážnějšího obvinění, "napomáhání nepříteli". Kumulativní obvinění by mohla vést k trestu 136 let vězení pro Manninga.

Americká vláda se rozhodla stíhat Manninga poté, co prohlásil, že je vinný z 10 trestných činů, které mohou být potrestány maximálním trestem 20 let vězení. Vláda obvinila Manninga podle Zákona o špionáži, že zveřejnil citlivé informace, spojené s obranou země, neschválené straně, totiž Wikileaks - k čemuž se Manning už v podstatě přiznal.

Podle Zákona o špionáži vláda nemusela dokazovat, že prozrazené informace skutečně poškodily bezpečnost státu, ani se Manning nemohl hájit tím, že by dokázal, že informace byly silně ve veřejném zájmu. Tímto způsobem zastaralý zákon nedokázal ochránit ani právo veřejnosti na informace, ani právo mluvčího na zveřejnění věcí naléhavého veřejného zájmu.

Vládní obvinění, že Manning "napomáhal nepříteli", vytváří děsivý precedens, jehož prostřednictvím je vyhrožováno osobám, které mají v úmyslu prozradit tajné informace, stíháním za zradu za jakoukoliv komunikaci s médii, o níž si vláda myslí, že by mohla být užitečná nepříteli. Na základě tohoto obvinění vláda nemusela dokázat, že Manning měl opravdu v úmyslu poškodit Spojené státy. Namísto toho rozhodla soudkyně, že vláda musela jen dokázat, že Manning si mohl uvědomit, že zveřejnění informací prostřednictvím Wikileaks může potenciálně napomoci nepříteli, jako je al Kajda, která (stejně jako ostatní veřejnost) má přístup k internetu.

Jediný jiný případ, kdy byl voják trestně stíhán za nepřímé napomáhání nepříteli, byl případ z roku 1863, kdy byl odsouzen vojín z americké občanské války Severu proi Jihu k třem měsícům nucených prací za to, že dal vojenský rozpis služeb novinám, které ho otiskly. Soud dne 18. července odmítl zrušit toto obvinění pro nedostatek důkazů poté, co vláda předložila svou argumentaci, ale pak zjevně dospěl k závěru, že vládě se nepodařilo zdokladovat vinu nade vší pochybnost. Výsledek je sice pozitivní, ale stále ještě zanechává hrozbu trestního stíhání nad všemi osobami, které by prozradily informace médiím, aniž by měly v úmyslu napomáhat nepříteli.

Manningův případ dokazuje, že je naléhavě zapotřebí zreformovat zákony, které Spojené státy používají ke stíhání osob, které prozradí informace veřejnosti, a je také zapotřebí silnější ochrany pro whistleblowery, kteří zveřejní informace týkající se bezpečnosti státu.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2650

Diskuse

Obsah vydání | 26. 8. 2013