Seumas Milne ode zdi ke zdi

2. 5. 2014 / Karel Dolejší

čas čtení 10 minut

Pamflet Seumase Milneho zaměřený proti jednostranné protiruské propagandě západních médií dokázal takřka nemožné: Dobře se čte, leč zámlk, polopravd a nepravd obsahuje nejméně stejně tolik, jako opačná propaganda, proti níž se autor vymezil.

Metazkreslení Milne podle všeho trpí chronickou falešnou ekvivalencí. Viz dále.

Zkreslení č. 1 "Hrozba války na Ukrajině roste." - Nikoliv. Když se tento týden rozpadla takzvaná protiteroristická operace kyjevských úřadů, hrozba války se naopak prudce snižuje. Nemá v ní totiž kdo válčit. Za kyjevskou vládu téměř nikdo nebojuje. Zato se prudce zvyšuje pravděpodobnost převratu v Kyjevě vedeného ultrapravicovými radikály proti vládě, kterou Milne téměř ve stylu oficiálních ruských médií popisuje jako div ne fašistickou. (Premiér Jaceňuk bývá ultrapravicí označován za Žida, sám židovské kořeny popírá.) Další variantou je vojenský převrat.

Zkreslení č. 2 "...kdyby nešlo o zrcadlový obraz toho, co se dělo před několika měsíci v Kyjevě." - Některá zrcadla jsou, zdá se, poněkud křivá. Seumas Milne možná viděl v Kyjevě plukovníka americké armády v záloze, jak velí skupinám mužů s vojenským vybavením a automatickými zbraněmi, jejichž profesionální výcvik musel začít dávno před vypuknutím ukrajinské krize. Obávám se však, že většina ostatních lidí na západě Ukrajiny nic podobného neviděla, leda otrhance z Pravého sektoru vybavené ve stylu středověkých lapků. Podobnosti mezi Majdanem a "Ruským jarem" nepochybně existují, ale myslet znamená rozlišovat, tedy všímat si i rozdílů. A ty jsou značné.

Zkreslení č. 3 "Putin vrací úder a opisuje z americké učebnice pouličních protestů - a tak jako v Kyjevě protesty evidentně mají masovou podporu." - Putin neopisuje z americké učebnice pouličních protestů, pouze jeho agenti při společných manévrech s Američany Atlas Vision 2012 v Německu opisovali z pojednání s názvem Social Swarming: Asymmetric Effects on Public Discourse in Future Conflict Davida Faggarda. Ale nezůstalo u opisování. Od Američanů byla opsána pouze jedna z osmi fází originální ruské koncepce vojenské operace prezentované náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. A navrch k tomu víc jak dvě třetiny obyvatel jihovýchodu Ukrajiny schvalují svržení Janukovyče a nepovažují jej za legitimního prezidenta. Podporu nejvýše třetiny obyvatelstva separatistům, kteří označují Janukovyče za svého prezidenta, lze možná označit za "masovou". Ale těžko potom chápat, proč Milnemu tolik vadí překrucování v oficiálních médiích, když sám postupuje stejně.

Zkreslení č. 4 "Ale to co bylo v Kyjevě slavným voláním po svobodě se v Sevastopolu a Lugansku stalo infiltrací a nepřijatelnou agresí." - To co bylo v Kyjevě svržením jednoho zkorumpovaného politika, divokými scénami v ulicích a vypsáním předčasných prezidentských voleb na celém území, po nichž měla jít vláda vybraná Victorií "Fuck the EU" Nulandovou do politického důchodu, je v druhém případě snahou ve spojení s cizí mocí rozbít stát, jehož územní integrita v případě prvním vůbec nebyla zpochybněna, a zabránit celostátním volbám, které by na ukrajinské politické scéně zjednaly jasno a zjištěných 7% preferencí pro krajně pravicové strany by se projevilo přesně v té váze, jakou skutečně mají. Moskva, Milne a ještě mnozí jiní by už nemohli pohodlně obviňovat kyjevské úřady z "fašismu". Ale to z ruské strany přirozeně nelze dopustit.

Zkreslení č. 5 "Putin je nyní rutinně přirovnáván k Hitlerovi, zatímco role fašistické pravice v ulicích nového ukrajinského režimu je ve většině zpráv zlehčována jako putinistická propaganda." - Putinistická propaganda ovšem spočívá v tom, že se ukazuje prstem na haličské neonacisty, zatímco o "novoruských" neonacistech organizujících promoskevské protesty nepadne ani slovo. Jen tak je možno stranění Moskvě prezentovat coby "boj proti fašismu". Duginovci, barkašovci a další nahnědlé živly "bojující proti fašismu" se do omalovánek nehodí. Milne je stižen chronickou ekvivalencí, ale když si má všimnout vedle Dmytra Jaroše také "lidového gubernátora" Pavla Gubareva, když vedle Pravého sektoru mají být zmíněni srbští četnici, najednou nevidí.

Zkreslení č. 6 "...integraci extrémního Pravého sektoru do Národní gardy" - Tu tedy viděl asi jenom Seumas Milne. Vláda se skutečně pokusila integrovat Pravý sektor do Národní gardy, ale ten to jednoznačně odmítl.

Zkreslení č. 7 "...falešné identifikace ruských speciálních sil" - byla, pokud je mi známo, zjištěna ve skutečnosti jedna falešná identifikace, při níž byl ryšavý taktický plnovous čečenského důstojníka zaměněn za šedivý taktický plnovous krymského kozáka. Zato je dost identifikací správných, Rusů dle státního občanství je mezi separatisty identifikována zhruba třetina až polovina zkoumaných případů. Jeden ruský záložní důstojník se identifikoval sám. Inu, není to vůbec zrcadlový obraz toho, co se dělo na druhé straně. Způsob, jakým si Rusové snaží uchovat "plausible deniality", spíše v něčem připomíná nasazení amerických důstojníků mimo službu pod hlavičkou soukromé společnosti během chorvatské operace Bouře ve Východní Slavonii.

Zkreslení č. 8 "...byla tato krize spuštěna pokusem Západu umístit Ukrajinu rozhodným způsobem na svou oběžnou dráhu a do obranných struktur prostřednictvím otevřeně antimoskevské asociační dohody s EU" - Možná, že Milne zastává tezi, podle níž je časová osa pouhá konvence a směr kauzálního působení též, ale myslím, že nejde o příliš rozšířený názor. Žádný z představitelů EU se nikdy otevřeně nevymezil vůči ruskému projektu celní unie (samotnými Rusy často srovnávané s německou celní unií, jež, jak známo, v 19. století předcházela sloučení německých států do jednoho) nebo Eurasijské unie. Zato ruská strana se neustále vymezuje proti Západu a Evropské unii, poté, co jí bylo dáno najevo, že chce-li vstoupit do evropského klubu, musí dodržovat pravidla tohoto klubu. Jestli je snaha Ukrajinců chytit se posledního záchranného lana před přivtělením k říši otevřeně protiruská, pak má ovšem Milne pravdu. - Asociační dohoda s EU, jakkoliv jistě nešťastný projekt, není nutně totéž, co členství v EU, a členství v EU zase není vůbec nutně totéž, co členství v NATO. Bližší informace lze zjistit u Norů, Islanďanů, Turků či Kypřanů. Ale i bez jejich rady by měl průměrný anglosaský novinář být schopen hravě rozlišit mezi EU a NATO. A EU prostě není a možná nikdy nebude skutečná obranná struktura.

Zkreslení č. 9 "...instalaci protiruské administrativy - odmítané polovinou země - která přesto podepsala asociační dohodu s EU" - Milne si zřejmě nevšiml, že s Jaceňukovou vládou byla podepsána pouze preambule asociační dohody, zatímco o dohodě samotné se bude jednat teprve s legitimní vládou. A také neumí počítat, že Janukovyčova slabá většina po amputaci voličů na Krymu už je menšinou a netvoří tedy "polovinu země".

Zkreslení č. 10 "Putinova absorpce Krymu a podpora povstání na východní Ukrajině jsou jasně defenzívní a nyní je nakreslena červená čára: Přinejmenším východní Ukrajina nebude spolknuta NATO nebo EU." - "Absorpce" jistě zní lépe a hygieničtěji, než "anexe", leč b) je správně. Milne tvrdí, že nejsou skutečné důkazy o přítomnosti ruských speciálních sil na Ukrajině, ale že sám nemá ani nejmenší stín důkazu pro tvrzení, podle nějž Ukrajina měla být "spolknuta" (to už vůbec nezní tak hygienicky...) NATO, mu nevadí. Leč bez toho nemůže tvrdit, že Putinovy akce jsou "jasně defenzívní", protože by nejdříve musel vyložit, v čem konkrétně spočívala "jasná" hrozba.

Zkreslení č. 11 "Ale jakým právem se vůbec USA do věci zapojují, přivtělují pod svůj ochranný deštník stát, který nikdy nebyl členem NATO a jehož poslední zvolená vláda se dostala k moci na platformě výslovné neutrality?" - Když Washington dodal Kyjevu 360 000 vojenských konzerv - v tom spočívá až dosud veškerá vojenská pomoc - o nějakých deštnících nepadlo ani slovo. USA jsou rozhodnuty využít Ukrajinu proti Rusku propagandisticky. Pokud by Putin provedl otevřenou invazi, je velmi pravděpodobné, že by proti němu Západ podporoval guerillovou válku. Ale samotné USA kvůli Ukrajině válčit nechtějí a tudíž je naprosto nesmysné psát cokoliv o ochranných deštnících. A konečně, pokud si Milne opravdu myslí, že členům Eurasijské unie bude z Moskvy povolena neutralita, nemám k tomu co dodat.

Zkreslení č. 12 " Letos v létě se mají manévrů NATO na Ukrajině zúčastnit jak americké, tak britské síly." - Letos v létě se měly americké síly zúčastnit také společných manévrů Atlas Vision 2014 v Rusku, a kupodivu s ruskou armádou. Stejně jako manévry Rapid Trident 2014 a Sea Breeze 2014 na Ukrajině byly všechny tyto akce plánovány s velkým předstihem před vypuknutím ukrajinské krize, se kterou tedy nijak nesouvisejí.

Mohl bych ještě dlouho pokračovat, ale tucet bodů je myslím slušný počet a ušetřím pokračování sebe i čtenáře. Není téměř odstavce, v němž by Milne na jednostranné tvrzení oficiální protiruské propagandy neodpovídal stejně nebo ještě více překrouceným tvrzením propagandy proruské, podle níž za všechno, co se na Ukrajině od vypuknutí krize stalo a co se ještě přihodí, může výhradně zlý a pokrytecký Západ, kdežto Rusko "jenom reagovalo" a vše, co případně i udělalo špatného, je jen zrcadlovou kopií toho, co udělal Západ.

Obávám se, že Milneho originální britská metoda vsjo ravno k orientaci v ukrajinské krizi příliš nepřispívá.

0
Vytisknout
10199

Diskuse

Obsah vydání | 5. 5. 2014