Bodláky Václava Duška
Diskuse není řvaní
5. 11. 2015
/
Václav Dušek
čas čtení
2 minuty
Diskuse u nás doma bývají složité, diskutovat
holt neumíme. Třeba se naučíme. Vidíte zarputilého člověna, říká, že učil - a
přitom řve, kvílí, hysteriónsky valí bulvy... děkuji, takového učitele bych
nemusel a nedivím se imigrantským děckám v Londýně, že ho nepřijaly. Učitel
mučitel, co jich známe?! A rozvášněný tučný měšťák řičí po vojensku, že bude
střílet - připomínám, vážený střelče, že budete-li střílet, bude stříleno na
vás, takže pozor. Být terčem, žádná zábava.
Jenže, v ČT Kotli se to snadno slibuje... a
rozděluje a počítá! Místy debata připomínala starý vtip, jak se bavili dva
dirigenti - východní říkal, my nejsme rasisté, v našem orchestru hraje dvacet
Židů a západní odvětil: my je nepočítáme.
Z hanbaté debaty vyšlo, že běženci jsou jako ty
Jezinky, co chtěly strčit do dveří prstíček a ohřát se, chudinky jedovaté!
Kdepak, neotvírat! Zkušenost Smolíčka k nezaplacení! Pravda není jedna, bohužel.
Daleko od nás, i od Moskvy, řezají prý boží
fanatici hlavy pravoslavným popům. Svět zešílel.
Máte lidi, kterým nepomůžete, i kdybyste
nakrásně chtěli. Prostě jsou jinačí. Svět se jim smrskl, potřebují žít ze dne
na den a to něco stojí! Vedle peněz, spoustu nervů. A zkuste se ozvat, označí vás za odporného
rasistu. Nahlédněte do heren, budete se divit, kdo tam honí vrtkavé štěstí a
krmí zlodějské automaty. A pak se dozvíte, že Rom v Anglii, policista, dostal od
královny vyznamenání za dobrou práci. Pesimista řekne, náhoda... optimista
začne věřit, bude lépe.
Budeme se rozdělovat zase tak dlouho, až přijde
den D, kdy se s námi nikdo nebude mazlit. Pak se spojíme a vyhrajeme. Zatím
diskutujeme urputně a nešetříme se - viz žurnalistický bard a mizerný básník
- a bavič, malíř, sepisovatel, glosátor
- první znectí druhého a ten pohotově označí prvního za pohlavní orgán. Tvrdá
doba vyžaduje tvrdá slova. A národ se baví, v hospodách pivo ještě teče, kořka
chutná, šlechtické pivní party mají
jasné názory - vše stojí za velké H. A na to si ťukneme!
A přece svitla naděje. V televizi, světe div
se, náboženská sešlost tolerantních bytostí. Klid, mír, diskuse, pochopení,
laskavá srdce - a člověk sedí v křesle, brada mu spadne... Dobrý člověk ještě
žije, k našemu štěstí. Kdo najde vlídného člověka, nemá se ho pustit.
10270
Diskuse