Je britská reakce na otravu Sergeje Skripala v Salisbury problematická?

15. 3. 2018 / Jan Čulík

čas čtení 7 minut
"Neexistují žádné důkazy, že to bylo Rusko. Já nevylučuju, že to mohlo být Rusko, i když nevidím motiv. Chci vidět, kde jsou důkazy," sdělil bývalý britský velvyslanec a diplomat Craig Murray listu Guardian. "Kdokoliv vyjádří skepsi, je považován za nepřítele státu."  ZDE

 



Většina britských sdělovacích prostředků energicky a poslušně sleduje politickou linii londýnské konzervativní vlády, která obvinila Rusko z otravy bývalého špiona Sergeje Skripala a jeho dcery nervovým plynem v anglickém katedrálním městě Salisbury.

Šéf britské Labouristické strany Jeremy Corbyn se stal v Dolní sněmovně ve středu terčem nevybíravých útoků, když sice atentát na Skripala a jeho dceru odsoudil, avšak požadoval od britské vlády konkrétní důkazy o tom, že atentát spáchalo Rusko.

Potíž je, že konkrétní důkazy jaksi neexistují. Zajímavě dnes v Glasgow pohovořil o celé věci jeden můj kolega rusista-akademik, který poukázal na to, že i ruská protiputinovská opozice si v Rusku myslí, že celá aféra je zřejmě nesmysl.



"Rusové jednají v této věci velmi sebejistě," řekl tento akademik. "Obracejí se na mezinárodní instituce, jako by měli důkazy, že jsou v právu. Tak se nechovali v případě dopingu sportovců, kdy byli vinni a nakonec to přiznali," konstatuje kolega.

V každém případě je zajímavá analýza, kterou zveřejnil Craig Murray, bývalý britský diplomat a velvyslanec v Uzbekistánu. Píše, že obvinění ohledně novičoku je nesmysl. "Co si o tom myslíte," zeptal jsem se Andrewa Stroehleina z organizace Human Rights Watch. Odpověděl: "Nejsem schopen to posoudit, avšak všeobecný vzorec chování Ruska je jasný. Nerespektují příliš ani mezinárodní právo ani hranice, mnohokrát schválili používání chemických zbraní prezidentem Asadem v Sýrii. Nemyslím, že by váhali je použít sami." 

 

Craig Murray píše: "Ještě v roce 2016 vydal dr. Robin Black, šéf detekční laboratoře v jediné britské instituci pro analýzu chemických zbraní v Porton Down, článek v nesmírně prestižním vědeckém časopise, že důkazy pro existenci novičoků jsou minimální a že jejich složení je neznámé:

´V nedávných letech se hodně spekuluje o tom, že v Rusku byla vytvořena nová generace nervových plynů, tzv. novičoků, počínaje rokem 1970 jako součást programu Foliant, s cílem nalézt jedy, které by dokázaly neutralizovat obranné protijedy. Informace o těchto sloučeninách ve veřejné doméně v podstatě nejsou, většinou pocházejí od disidentského ruského vojenského chemika Vila Mirzajanova. Žádné nezávislé potvrzení ohledně struktur či vlastností novičoků nikdy nebylo zveřejněno.´

Robin Black. (2016) Development, Historical Use and Properties of Chemical Warfare Agents. Royal Society of Chemistry

Britská vláda ale nyní tvrdí, že je schopna okamžitě identifikovat látku, kterou její vlastní středisko pro analýzu biologických zbraní nikdy nevidělo a není si jisto, zda existuje. A toto středisko píše, že nejenže není schopno takovou látku identifikovat, ale není ani schopno určit její původ.

Mezinárodní experti na chemické zbraně sdílejí názor dr. Blacka. Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) je organizací OSN se sídlem v Haagu. V roce 2013 tato organizace uvedla, že nemá dostatečné informace o údajně existenci novičoků a nemůže se k tomu vyjádřit.

OPCW byla natolik skeptická ohledně funkčnosti novičoků, že se rozhodla - se souhlasem Británie i USA - tuto údajnou látku nezařadit na svůj seznam chemických zbraní.

Rusko požaduje, aby Británie organizaci OPCW poskytlo vzorek novičoků. Británie to zatím neudělala.

Theresa Mayová se vyjádřila, že se novičoky dají vyrábět jen ve vojenských zařízeních. To ale není pravda. Pokud novičoky vůbec existují, mělo být možné je vyrábět v každé komerční chemické laboratoři - to bylo hlavním důvodem jejich vzniku. Napsal to i Mirzajanov. 

Je vědecky nemožné, aby britská laboratoř pro chemické zbraně v Porton Down novičoky analyzovala, pokud nemá ruský vzorek, s nímž by je mohla srovnat. Mohou analyzovat vzorek, který odpovídá Mirzajanově formuli, ale vzhledem k tomu, že ji zveřejnil před dvaceti lety, to není žádný důkaz, že látka je ruského původu. Pokud ji dokáže syntetizovat Porton Down, dokáží ji syntetizovat na mnoha jiných místech, nejen v Rusku. 

A dále - Mirzajanov je uzbecké jméno a program novičoků, pokud existoval, nebyl v Rusku, ale daleko od moderního Ruska, v Nukusu v moderním Uzbekistánu. Byl jsem tam osobně, píše Craig Murray. Tato instituce byla zlikvidována a zásoby chemických zbraní byly zničeny a zařízení odstranila americká vláda v době, kdy jsem byl v Uzbekistánu velvyslancem. Neexistují důkazy, že nějaké novičoky kdy existovaly v samotném Rusku.

Shrnutí:

1. Porton Down přiznal v publikací, že nikdy žádné novičoky neviděl. Britská vláda nemá žádné konkrétní informace, jako nečistoty, prostřednictvím nichž by substanci mohla připsat Rusku.

2. Až do nynějška si ani Porton Down, ani světoví experti na chemické zbraně, ani Organizace pro prevenci proti chemickým zbraním, nemysleli, že novičoky vůbec existují.

3. Británie neposkytla OPCW vzorek novičoku.

4. Novičoky se měly dát vyrábět v každé komerční laboratoři. Američané zlikvidovali a studovali instituci, která je údajně vytvořila. Je naprosto nepravdivé tvrzení, že je dokáží vyrábět jen Rusové.

5. Program novičoků byl v Uzbekistánu, ne v Rusku. Jeho dědictví získali Američané během jejich aliance s Karimovem, ne Rusové."


Co si o tom všem myslet?

Osobně se domnívám, že je pravděpodobné, že atentát proti Skripalům v městě Salisbury zřejmě spáchali Rusové. Dnešní britská vláda se však skládá z naprosto nekompetentních idiotů a její reakce na incident je naprosto diletantská. V dlouhodobé perspektivě z toho může mít Putin jenom prospěch. 

Craig Murray o novičoku ZDE
 

PS, O úrovni dnešních vládnoucích politiků v Londýně vypovídá výrok mladíčka Gavina Williamsona, novopečeného "ministra obrany" Theresy Mayové, že Rusko by "mělo zmizet" a "mělo by držet hubu". Skutečná profesionalita...:

Rusko by mělo zmizet a držet hubu? Říká dítě-klaun, které odpovídá za naši obranu:


0
Vytisknout
14255

Diskuse

Obsah vydání | 20. 3. 2018