Prozradí nám Česká televize otřesnou pravdu o jemenském konfliktu?

5. 11. 2018 / Daniel Veselý

Přestože některé západní sdělovací prostředky o válce v nejchudší zemi arabského světa celkem obstojně informují už několik let, teprve až gangsterský mord saúdského prominenta přiměl český mediální mainstream, aby bezprecedentní devastaci Jemenu způsobenou především Rijádem vedenou koalicí s přímou podporou Spojených států, Velké Británie a Francie věnoval větší pozornost. Zdá se, jako by byl Stalinův „bonmot“, že úmrtí jednotlivce je tragédie, zatímco smrt miliónů je statistika, nadčasový.

Vražda saúdského novináře Džamála Chášakdžího má podle očekávání dalekosáhlé implikace. Pozornost předních světových politiků a sdělovacích prostředků se zaměřila jak na středověké metody Rijádu v aféře Chášakždí, tak na jím iniciovanou devastaci Jemenu. Jenže Saúdská Arábie a její arabští spojenci by nebyli schopni cíleně destruovat jemenskou ekonomickou infrastrukturu, kdyby k tomu neměli bianko šek od západních států v čele s USA, Velkou Británií a Francií.

Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro mírový výzkum (SIPRI) pochází více než 98 procent zbraní v saúdskoarabském arzenálu ze Spojených států a Evropy (kupříkladu Česká republika v letech 2013 až 2017 vyvezla do Saúdské Arábie zbraně a vojenský materiál za 144 milionů eur). A kdyby Trumpova administrativa chtěla, válečné běsnění Saúdů v Jemenu by mohla kdykoliv zastavit. Když Clintonův kabinet vystavil stopku indonéským generálům, museli chtě nechtě ukončit vraždění ve Východním Timoru. Jenže to by k tomu musela existovat politická vůle, již snadno přehluší nadšení nad vojenskými kontrakty za desítky miliard dolarů.

A proto se Mattisovo a Pompeovo volání po klidu zbraní jeví jako čirý populismus. Trumpův Bílý dům by mohl saúdskoarabské vojenské dobrodružství ukončit v řádů dnů či týdnů, neboť Američané by mohli zastavit tankování saúdských bombardérů během letu, zrušit logistickou pomoc při zaměřování cílů, zmrazit dodávky munice a potrestat Rijád tvrdými sankcemi. Nemohu si pomoci, ale Mattisův a Pompeův apel lze chápat i jako chabý pokus Washingtonu svalit veškerou vinu za horor v Jemenu na „všechny válčící strany“. Pentagon a ministerstvo zahraničí dozajista zaregistrovaly zvýšenou pozornost, již americké sdělovací prostředky nyní jemenské tragédii věnují.

Saúdy vedená koalice vedle bombardování tisíců civilních cílů v Jemenu používá hladomor jako zbraň, jak naznačuje antropoložka Martha Mundy z Londýnské školy ekonomie a politických věd (LSE), neboť Rijád a spol. už během první fáze konfliktu zahájili promyšlenou kampaň, jejímž cílem bylo zničit produkci potravin a jejich distribuci. Saúdové a jejich spojenci také iniciovali nekompromisní ekonomickou válku. Uzavření mezinárodního letiště v Saná, blokáda klíčových přístavů a zevrubná prohlídka lodí vedly k výraznému zpomalení importu potravin a dalších nezbytných komodit, a to v zemi, která je z 80 až 90 procent závislá na dovozu potravin, paliva a léků ze zahraničí.

Není tudíž divu, že neustále opakovaný mýtus o 10 tisících obětí jemenské války vzal za své. Blízkovýchodní reportér listu The Independent Patrick Cockburn ve svém textu uvádí poznatky výzkumníků, pracujících na projektu Armed Conflict Location and Event Data Project (ACLED), podle nichž bylo v Jemenu od počátku roku 2016 usmrceno 56 tisíc civilistů a kombatantů, přičemž celkový počet zabitých od března 2015 do konce tohoto roku dosáhne 70 až 80 tisíc. V tomto výčtu však nejsou zahrnuty oběti podvýživy a snadno léčitelných chorob. Statistiky UNICEF a organizace Save the Children ukazují, že v letech 2016 a 2017 takto zemřelo 113 tisíc jemenských dětí. Děti a staří lidé jsou samozřejmě nejzranitelnějšími segmenty jemenské populace a skutečný počet mrtvých se pravděpodobně pohybuje v řádech statisíců.

Válečných zločinů se dopouštějí i vzbouření Húsijové, mající limitovanou podporu Íránu, nicméně v podstatně menší míře než Rijád a spol.

Tyto nadmíru znepokojující informace, vycházející z renomovaných zdrojů, však v českém mediálním prostoru víceméně absentují, a to navzdory skutečnosti, že v Jemenu probíhá největší humanitární katastrofa současnosti. Česká televize válku v Jemenu dlouhou dobu prezentovala jako konflikt mezi mezinárodně uznávanou vládou mající podporu Saúdů a spol. a Íránem podporovanými Húsiji. Neoddiskutovatelný podíl předních západních zemí na jemenské tragédii jako by neexistoval, zatímco role Íránu, ač je v reálu minimální, je neustále připomínána.

Jeden příklad za všechny: ČT v půli září odvysílala reportáž, v níž se hovoří o usmrcení 40 jemenských školáků „saúdskou leteckou pumou“. Jenže jemenské děti zabila americká bomba dodaná Rijádu zbrojařskou firmou Lockheed Martin, jak už v srpnu informovala CNN. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek na začátku listopadu konstatoval, že se Saúdům několik let dařilo jemenskou válku líčit jako legitimní boj s „íránským okupantem“, což vedlo k zavírání očí nad tamními válečnými hrůzami. Pravda je ale taková, že nad Saúdy iniciovanými zvěrstvy spíše zavírala oči Česká televize, když neustále zveličovala íránský vliv v Jemenu a bagatelizovala klíčovou úlohu USA, Velké Británie a Francie v jemenské mizérii. Zevrubnou pozornost by si samozřejmě zasloužily i kontroverzní zbrojní dodávky z ČR do ropné monarchie. Časy se však mění a přední tuzemské veřejnoprávní médium má jedinečnou možnost tyto politováníhodné přešlapy napravit.

0
Vytisknout
3279

Diskuse

Obsah vydání | 8. 11. 2018