Jak adaptovat využití půdy na boj se změnami klimatu?

4. 11. 2019

čas čtení 3 minuty
Půda má klíčový význam pro zajištění lidské obživy a kroky v oblasti jejího využití mají také významnou roli v klimatickém systému. Mezinárodní institut pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) předložil nový harmonogram akcí ve věci odlesňování, obnovy a omezování uhlíkových emisí, který by mohl sektor využití půdy k roku 2040 učinit uhlíkově neutrálním a k roku 2050 jej transformovat na uhlíkové úložiště.


Studie publikovaná v časopise Nature Climate Change předkládá harmonogram kriticky důležitých akcí v oblasti lesnictví, zemědělství a potravinářských systémů, které by svět měl podniknout, aby se vyhnul nekontrolovanému nárůstu teplot. Studie je dosud nejdůkladnějším zkoumáním příspěvku využívání půdy k cíli Pařížské klimatické dohody, jímž je omezení nárůstu průměrné globální teploty na úroveň 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou periodou. Poprvé se tu bod po bodu nabízí identifikace konkrétních akcí při využití půdy, s tím spojenou geografií a plány implementace opatření.

Výzkumníci IIASA využili technických aspektů studie, která je opřena o integrované modely hodnocení a vyhodnotili 24 praktik zacházení s půdou, které nabízejí nejlepší potenciál zmírňování klimatických změn spolu s dalšími sociálními a environmentálními výhodami. Mezinárodní tým výzkumníků zmapoval prioritní akce, které mohou jednotlivé státy podniknout, aby k roku 2040 dosáhly nulových emisí v tomto sektoru a přispěly tam k omezení nárůstu průměrných globálních teplot.

Šest navržených prioritních akcí zahrnuje omezení odlesňování, vysušování a pálení rašelinišť a konverze mangrovníkových porostů o 70 % k roku 2030. Dále obnovu lesů, vysušených rašelinišť a pobřežních mangrovníkových porostů. Zlepšit by se měly správa lesů a agrolesnictví, posílit ukládání uhlíku prostřednictvím zemědělství ve všech zemědělských státech. Je třeba omezit plýtvání potravinami u spotřebitelů v rozvinutých i rozvíjejících se zemích a každý pátý člověk by měl k roku 2030 přejít k dietě založené primárně na rostlinné potravě.

Analýza indikuje, že udržitelné využívání půdy může přispět k 30 % omezení emisí. K tomu přistupuje dalších 30 %, které se v půdě již přirozeně ukládají. Autoři nicméně poznamenávají, že okno příležitosti se zavírá a čím déle odkládáme jednání, tím nižší jsou šance dosáhnout cílů Pařížské klimatické dohody a tím větší břemenem zatěžujeme přírodní a potravinářské systémy.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6834

Diskuse

Obsah vydání | 7. 11. 2019