Adventní roráty a česká tradice

2. 12. 2019 / Boris Cvek

Stále dokola nám v anketách vychází, že největší Čech je podle Čechů Karel IV. Ale co vskutku českého má v Karlově panování původ? Univerzita, arcibiskupství, most… to všechno je z ciziny. Sám Karel je z ciziny. Z ciziny je i mariánská zbožnost i počáteční slova adventní votivní mše ke svaté Panně Marii: Rorate coeli desuper (rosu dejte, nebesa, shůry – překlad podle wikipedie). Unikátní českou tradicí, jež sahá až do doby vlády Karla IV., jsou ovšem právě tzv. roráty, tedy ranní mariánské mše v době adventu, jejichž jméno je odvozeno z prvního slova uvedeného latinského citátu.

Plně se rozvinuly v utrakvistickém prostředí. Utrakvismus je taky unikátní česká tradice. Co o ní dnes vlastně vědí všichni ti moderní „vlastenci“? Roráty se zpívaly česky a zejména v prostředí tzv. literátských bratrstev. Zpívání rorátů, které je typicky českou (na Moravě i v Čechách rozšířenou) tradicí, pomáhalo udržovat český jazyk naživu. Ale samozřejmě o češtinu nešlo, šlo o Pannu Marii a věčný život. Češi chtěli do ráje stejně jako Italové, Arabové, Rusové. Věděli, že Bůh bude soudit všechny stejně a že v ráji nebudou jen Češi, naopak tam budou lidé mnoha národů a kultur. Proto zpívali roráty. Zpívali je česky, aby jim běžný lid rozuměl, ale ne proto, že by věřili v české nebe.

Chcete unikátní české tradice? Není to kapr, není to stromek, není to ani tradiční rodina, jsou to roráty. A roráty nemají žádný smysl bez vazby na události kdesi v zemi, kde česky nikdo neuměl, kde se naopak mluvilo aramejsky, řecky, hebrejsky. A proč naši předkové věřili, že se tyto události, ta Panna Marie, ten Ježíš, ti uprchlíci před Herodem týkají také Čechů? Protože věřili, že se týkají všech lidí. Věřili, že nemohou být ostrovem sami pro sebe, naopak věřili, že to nejdůležitější v jejich životě, spásu skrze evangelium, dostali od Boha prostřednictvím cizinců. A nečekali v Adventu na příchod nějakého suverénního českého státu, ale na příchod Krista. Ba stejně jako Tomáš Akvinský nenazývali tím skutečným domovem nic pozemského, nýbrž samo nebe.