5. 12. 2019
Zatímco irácký premiér oznámil rezignaci, Iráčané v ulicích požadují, aby byl odstraněn klientelistický kapitalismus, který byl v Iráku zaveden vládními představiteli podporovanými Spojenými státy. Když se Američané chystali k večeři na Den Díkůvzdání, Iráčané truchlili nad 40 zabitými demonstranty, kteří přišli o život během jediného dne v Bagdádu, Nadžafu a Nasírii, píše na webu opendemocracy novinář Nicolas JS Davies.
Od začátku října bylo bezpečnostními složkami usmrceno více než 400 lidí. Lidskoprávní skupiny počínání iráckých represivních složek odsuzují jako „krveprolití“. Podle Al Džazíry lidé v ulicích požadují svržení celé politické třídy, která je vnímána jako zkorumpovaná a která prý slouží zájmům cizích vlád. Mezitím spousta Iráčanů strádá kvůli nedostatku pracovních míst, špatné zdravotní péči a vzdělání.
Pouze 36 procent dospělé populace má zaměstnání, a to navzdory špatně fungujícímu veřejnému sektoru vykuchanému za americké okupace. Přestože veřejný sektor skomírá, zaměstnává více lidí než sektor soukromý, který byl zdecimován násilnou okupací. Západní tisk dnes označuje Írán za dominantní sílu v irácké politice. Je sice pravda, že Teherán získal v Iráku obrovský vliv a je jedním z terčů protestů, ale zásadní problém spočívá ve zkorumpovaném politickém systému, který byl v této zemi ustanoven po invazi v roce 2003.
Moc je v dnešním Iráku soustředěna hlavně v rukou
zkorumpovaných šíitských a kurdských politiků, kteří strávili řadu let
v exilu. Ještě v roce 2005 přišlo v Iráku k volbám 70
procent voličů, zatímco loni to bylo jen 44,5 procenta. Lidé se se stavem věcí
nedokážou smířit, takže vycházejí po statisících do ulic.
Podle analýzy v listu Financial Times je však brutalita nynější irácké vlády především způsobena jejími vazbami na Írán.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse