Erdoganovi jde po krku levicová feministka na motocyklu

6. 5. 2020

čas čtení 4 minuty
Canan Kaftanciogluová stojí za vzestupem stále efektivnější turecké opozice - a vysloužila si prezidentův hněv, informuje Nick Ashdown.


Vloni turecká notoricky nešťastná a fragmentovaná opozice konečně dokázala jednat společně a porazila vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) v několika důležitých městech. Nový istanbulský primátor Ekrem Imamoglu si získal největší díl pozornosti a kreditu. Ale jen nemnozí v mezinárodních médiích si všimli ženy, která za ním stojí - motocyklistky, levičačky, feministky, pro-LGBTQ aktivistky Canan Kaftanciogluové, istanbulské okresní předsedkyně Republikánské lidové strany (CHP).

Avšak v Turecku nezůstala svými příznivci a kritiky nepozorována. Kaftanciogluová je doma široce uznávána jako klíčový faktor úspěchu její strany v boji s prezidentem Recepem Tajjipem Erdoganem. Je veřejnou ikonoklastkou a neúnavnou dříčkou za scénou - a ve svých 48 letech představuje symbol generační změny ve straně tradičně ovládané staršími muži. Její styl politiky je implicitním odmítnutím nacionalistické frakce v její vlastní straně, která je oddána zakladateli republiky Mustafovi Kemalu Ataturkovi, ale mnozí ji spojují s nepřátelstvím vůči menšinám a nábožensky se projevujícím muslimům. Kaftanciogluová se neomlouvá za to, že oponuje mentalitě kdysi dominující stranickému rozhodování, ale nyní široce považované za odtrženou od života.

Tato odvaha myslet, kterou později převedla do nové smířlivé volební strategie, způsobila nepřetržitý vzestup CHP. A také z ní učinilo terč Erdoganova hněvu.

Kaftanciogluová vyrůstala v 70. a 80. letech na venkově turecké provincie Ordu ležící na břehu Černého moře, jako dcera ženy v domácnosti a učitele disponujícího skromnými prostředky. "Jsem jednou ze stovek tisíc občanek Turecka narozených ve vesnici, vyrůstajících v bídě, ale stavších se kým jsou díky rovným příležitostem poskytnutým republikou," napsala v reakci na písemné otázky časopisu Foreign Policy.

Kaftanciogluová studovala zdravotnickou školu v Istanbulu a specializovala se na forenzní medicínu. Ale zapojila se během studií do politiky, když bránila práva zahalených žen, jimž zakazovali vstup na některé univerzity, a napsala diplomovou práci o případech mučení, které byly v té době v Turecku časté. Později se věnovala aktivismu, nejprve Nadaci pro lidská práva a později jako spoluzakladatelka Platformy kolektivní paměti s rodinami obětí nevyšetřených politických vražd. Její tchán Umit Kaftancioglu, spisovatel a komentátor sekularistického deníku Cumhuriyet, byl zabit v roce 1980 s podezřením na ultranacionalisty.

"Je stejně tak aktivistkou jako političkou. Její práce v občanském aktivismu byla tak důležitá a průlomová," říká Aykan Erdemir, ředitel tureckého programu americké Foundation for Defense od Democracies ve Washingtonu a bývalý poslanec CHP. "Je takřka přesným opakem stereotypní CHP spojované se starými časy."

Pod vedením Kaftanciogluové Imamoglu a další primátoři provádějí novou strategii zvanou "Radikální láska", která je antitezí zuřivého Erdoganova stylu polarizace a antagonismu. To zahrnuje vstřícné kroky vůči marginalizovaným skupinám, využití pozitivního, inkluzívního jazyka (což je v brutálním světě turecké politiky extrémně zřídkavé) a snahu vyhojit kulturní dělící čáry, které Erdogan vyryl sbíječkou. Pozitivní slogan istanbulského starosty Imamoglua zněl "Všechno bude OK" a přednesl modlitbu v mešitě - což je u politika CHP neobvyklé - coby vstřícný krok ke zbožným muslimům.

Strana se obrátila na příznivce vlády frustrované ekonomickými neduhy, menšiny obávající se nacionalistického křídla strany a náboženské konzervativce, kteří často sekularistickou CHP považují za islamofobní. "Byli nekonfrontační a nepolarizující. Ve skutečnosti se snažili obrátit se na demografické skupiny, které by obyčejní členové CHP považovali za nacházející se mimo voličskou základnu," vysvětluje Ilter Turan, profesor politologie na univerzitě Bilgi v Istanbulu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5159

Diskuse

Obsah vydání | 12. 5. 2020