Jak rozeznat konspirační teorii?

22. 5. 2020

čas čtení 6 minut
Konspirační teorie se během koronavirové pandemie množí. Některé z nich vypadají přijatelně. Proto je důležité vědět, co dělá z vysvětlení konspirační teorii a proč jsou tak populární. píše Julia Verginová.


Nacházíme se uprostřed krize. Nejde jen o zdravotní a ekonomickou krizi, ale také o krizi psychologickou. Koronavirus, jím vyvolaná respirační choroba a opatření přijatá kvůli omezení jejího šíření obrátily životy milionů lidí naruby. Ačkoliv důsledky toho všeho mají na každého z nás velmi rozdílný dopad, jedna věc je spojuje: Nejistota.

Lidé nemají nejistotu rádi. Chtějí vědět, co se stane a proč, a jestli by vše nemělo probíhat nějak jinak.

Proto se v krizových dobách množí konspirační teorie. Nabízejí jednoduchá vysvětlení chaosu a zdánlivě bezedné nejistoty. V časech, kdy se každodennost stále více vzdaluje normalitě, je pro mnoho lidí zvlášť lákavé přijmout narativ soustřeďující se na zloducha.

Ve skutečnosti jednoduché otázky často nemívají tak snadné odpovědi. Neexistuje vědecký konsensus ohledně toho, co dělá konspirační teorii konspirační teorií, říká psycholog Roland Imhoff z Univerzity Johanna Gutenberga v Mohuči, který se zabývá právě výzkumem konspiračních teorií. "Někteří lidé se domnívají, že konspirační teorie je ekvivalentem nepřesného předpokladu, který neodpovídá realitě."

Jenže Imhoff je přesvědčen, že takové chápání nepomáhá ani výzkumu, ani veřejné komunikaci. Navrhuje, že bychom měli z definice odstranit hodnotový soud, tj. zda je argument pravdivý nebo falešný.

"Pro mě je konspirační teorií předpoklad, že událost určitého kalibru je kauzálně spojena s tajným plánem několika jednotlivců, kteří se snaží získat výhodu na úkor veřejnosti," sdělil vědec Deutsche Welle.

Někdy představuje konspirační teorie nejvěrohodnější vysvětlení toho, co se stalo - jako v dobře známém antisemitském textu Protokoly sionských mudrců z počátku 20. století. Text napsaný v období carismu pravděpodobně tajnou policií tvrdí, že existuje židovský plán globální nadvlády. Tato antisemitská konspirace byla později využita Adolfem Hitlerem jako ospravedlnění holokaustu.

Abyste dokázali rozeznat přesnost konspirační teorie, musíte aplikovat vědecké standardy. "Ve vědě zřídkakdy existují absolutní pravdy, ale jen pravděpodobnosti a empirická potvrzení různého stupně," říká Imhoff. A většina konspiračních teorií je mimořádně nepravděpodobná.

Prvním bodem ověřování je zkontrolovat zdroj. Kdo co tvrdí, kdy a kde? Je to CNN, Guardian a Deutsche Welle? Nebo je to někdo na YouTube, možná dokonce s doktorátem, ale bez jakékoliv vědecké publikace, která by stála za zmínku?

"Pokud každé video na YouTube je stejně důvěryhodné jako deník s redaktory na trvalý pracovní poměr, pak jako společnost můžeme říci sbohem vytvoření komunikační dohody ohledně reality," říká Imhoff.

Abyste dokázali rozeznat konspirační narativ, je dobré chápat jeho funkci.

"Funkcí konspirační teorie je povznést se nad náhodu," vysvětluje Imhoff. To se nám líbí, protože "lidé mají obecně velký odpor k náhodám", jež nás zbavují předvídatelnosti a kontroly.

"V konspirační teorii neexistují náhody; místo toho je všechno nějak propojeno se vším ostatním," říká Imhoff. Konspirační teoretici se přitom často nechávají unést svou argumentací.

Tímto způsobem ani zdaleka není prokázána kauzalita, ale na tom nesejde. Příznivci konspiračních teorií často nemají problém s logickými rozpory.

"Stejní lidé, kteří věří, že Lady Diana byla zabita britskou tajnou službou, také věří, že Diana žije na pustém ostrově, protože chtěla uniknout ruchu a shonu," říká psycholog. Narativ sám není důležitý, ani to, co se skutečně stalo Dianě. Co je důležité je víra, že lidé u moci nám lžou.

Prostý rétorický trik konspiračních teoretiků spočívá v tom, že pokud někdo profituje z okolností, vydávají to za důkaz, že je za tyto okolnosti také kauzálně zodpovědný.

"Samozřejmě, tohle v epistemologii není dobrý argument. Jen proto, že jsem sedlák profitující z deště, si nemyslete, že jsem ho přivolal," vysvětluje Imhoff. Konspirační teorie vždy dodává víc, než oficiální zprávy. Více vysvětlení, více důkazů ohledně náhod, které - protože je jich tolik - už přece náhodami nemohou být, a více "pravdy".

Kriticky přezkoumávat je třeba nejen oficiální zdroje, ale také profesora X, včetně kanálu na YouTube.

Stojí za to prozkoumat, zda výrobci konspiračních teorií, kteří rádi vystupují jako odvážní kontrariáni "odhalující pravdu", mají politickou nebo ekonomickou agendu.

Americký konspirační teoretik Alex Jones například nejen šíří konspirační teorie prostřednictvím své společnosti Infowars, ale také prodává potravinové doplňky, bezpečnostní technologii a vybavení pro přežití, takže si na údajném konci světa založil výnosný byznys.

Šíření a vytváření konspiračních teorií také zpravidla zvyšuje sebedůvěru. "Pocit, že máte exkluzívní vědění a jste schopni pozvednout se nad naivní masy je dalším důvodem popularity konspiračních teorií," říká Imhoff.

Výzkum ukazuje, že lidé mají sklon rozvíjet konspirační teorie zejména tehdy, když mají pocit, že nad svými životy ztrácejí kontrolu. Ve stále složitějším světě pocit ztráty kontroly není doménou neprivilegovaných, ale je pociťován i řadou bohatých a zdánlivě kvalitně vzdělaných lidí. Všechny spojuje touha po bezpečí.

To je doprovázeno neschopností sám se ptát, která by nakonec znamenala ztrátu bezpečí. "Lidé jsou uděláni tak, že vždycky hledají potvrzení," říká Imhoff.

Ale co když protest proti očkovací diktatuře, zrušení základních práv a lživým mainstreamovým médiím najednou už není jen na Facebooku, ale sedí u vašeho kuchyňského stolu? Jaký typ dialogu ještě může probíhat, když se logika už nepočítá, kauzalita se neodlišuje od korelace - a tisk samozřejmě jenom lže?

Roland Imhoff zde připomíná funkci konspirační teorie: Uspokojuje potřebu kontroly nad vlastními životy, bezpečnosti a předvídatelnosti. "V dialogu s blízkými přáteli nebo členy rodiny je důležité brát vážně tyto potřeby, které podkládají touhu po vysvětleních," říká. Ale to neznamená, že budeme brát vážně z toho plynoucí nadšení pro konspirační narativy.

Absolutní bezpečnost a kontrola existují jen ve snech o iluzivním světě, kde na stromech rostou jitrnice. Ani ta nejlepší konspirační teorie to nezmění.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

2
Vytisknout
10471

Diskuse

Obsah vydání | 26. 5. 2020