Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Ještě není poslední zvonění!

26. 5. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 6 minut

Chci se znovu vrátit k tématice, kterou jsem v Britských listech nakousl o posledním víkendu (21. května). Aby rovněž aspoň trochu bylo vidět, že ani sám „kantor“ nezpívá vždy snadno. (Je to od latinského „cantare“, tj. „zpívat“.) Pochopitelně je nejvyšší čas k zadání témat (či „otázek“), že? Vždycky se potom ovšem ze strany studentstva dá vyklikat málem „cokoliv“, aby to pořád jakoby bylo „k věci“. Internet poslouží něčím skoro vždycky, aniž se musí mozkovna namáhat; i když je to někdy blíže inzerci než informaci. A běžně se tak činívá ze strany studentstva z 80 % teprve tak jeden či dva dny před termínem k odevzdání těch příspěvků (jde-li o nejednoho vysokoškolské posluchače).

Jen „aby se vlk nažral, a koza zůstala celá“. A jedná-li se přímo o nějaký podkladový text jako součást předzápočtové procedury, jako kdyby se ani nemělo jednat o výsledek věcně zaměřeného kognitivního procesu na straně studentky či studenta, ale především… (mám to vůbec teď napsat?)… z té strany, co „má dáti“, párkrát jen „clicky-clicky-click“, ani ty zdroje náležitě neuvede, jak by mělo být citačně běžné, ba i podepsat se někdy zapomene ten „pachatel“… a sám jsem pokaždé na – nemalých – rozpacích, jak to vůbec hned od počátku naznačit, aby zadané náměty aspoň trochu motivovaly adresáty psát „k věci“. (Nelze vyloučit, že napovídám níže víc, než bych opravdu běžně měl. Ale když tu pořád máme tu koronavirovou epidemii a výuka skoro nebyla, že?)

Jakmile se jedná o proces lidského poznávání reality, pokud nezadáte jako pedagog přímo podrobnou osnovu k písemnému zamyšlení svého „publika“, tak – až na velmi řídké výjimky – se leccos možná zpětnovazebně dovíte, ale nejednou o něčem, co ne vždy nutně souviselo s učivem a jeho možným přínosem pro intelekt dospělého poutníka životem.

Chci teď v několika věcných okruzích naléhavě – a pouze ilustrativně – naznačit (čímž se stanu předem obětí svého „publika“), o čem by snad měli mí „svěřenci“ přemýšlet na základě mých dále uvedených poznámek, abychom se aspoň trochu na něčem posléze plodně vzájemně „sešli“. (Abych nakonec tou svou nápovědou nepsal fakticky zápočtové texty sám…! Ne že chci předem vyčerpat všechny možné zřetele tázání [či taky přitom sebe]! I když ne každý z problémů je relevantní pro všechny. Nemíním ale teď aktuálně rozlišovat mezi třemi skupinami svých „adeptů“ a jejich specifickými centry pozornosti. A nemálo zjednodušuji. Abych „podal pomocnou ruku“. Kvalita zpracování však přiblíží absolvování.)

Od kdy si vůbec mohli naši předkové klást nějaké otázky, když Homo sapiens tu začal existovat před x lety (x = ?)? Jde tu mj. o anatomické, sociální, psychologické, ale rovněž též klimatické (!) předpoklady. (Na většinu těch námětů by měli reagovat málem všichni!)

Je vývoj člověka „zákonitý“? Jak byl veliký náš Vesmír ještě před 120 lety (co jím bylo, anebo co „obsahoval“)? Souvisí velikost našeho Vesmíru s jeho stářím?

Co se muselo nějak přihodit, aby aspoň někteří jedinci začali mít (a kdypak asi) pochybnosti o tom, že Země je plochá deska? Co bylo nezbytné, aby posléze mohli věrohodně takto soudit?

Co asi nejspíš ukončilo „středověk“ (směrem „vzad“, vůči minulosti)? (Opravdu, rovněž nevynechat!)

Co asi by mohlo být „materiálně“ počátkem „faktického novověku“ (směrem „vpřed“, k „dnešku“)? (Opravdu, taky nevynechat!! Nebude to ještě objevení Ameriky.)

Proč a jak bylo přelomem v poznávání života to, s čím příšli Darwin a Wallace v roce 1859? Proč jejich argumentace nemohla stačit? Co bylo skutečným přelomem pro hájení myšlenky o evoluci života? (Máme nějaké důvody k předpokladu mimozemšťanů?)

Jaké „atomy“ měla antika; a jak to, že teprve od roku 1869 máme první podrobnější tabulku prvků? Co umožnilo, aby vůbec došlo k první inventarizaci prvků (a kolik jich máme dnes)? Mohou být i umělé atomy?

Kdypak přibližně a kým začala pro fyziku závažně éra „paprsků“? (Kterépak to byly „na počátku“? Co jsou např. světelné paprsky fyzikálně? Mohou být nějaké paprsky a jak užitečné pro počítače? Jsou „anonymní“?)

Charakterizujte paradoxnost objevu elektronu. Co a čím rozpoltilo fyziku jako obor během prvních dvou desetiletí 20. století?

Čím vším musel překvapit čas 2. světové války? (Napovím: Navodil změnu pro pozici světového hegemona, výchozími počítači byl překvapivě prolomen kód Enigma, roku 1943 byla znovuobjevena DNA, roku 1945 byly uplatněny první jaderné zbraně.)

Co způsobilo zásadní přelom elektroniky? (Tj. od elektronek k…? A kdy? Jsou tu meze k uplatnění těch dalších prostředků?)

Stačil objev struktury DNA k účinné práci s pacienty? (Proč ano, anebo proč nikoli?)

O čem především svědčí genetický kód člověka? (Otázka zřejmě „jaksi pro všechny“?)

Jak se např. dovím, že je něco „červené“? (Mám to „z hlavy“ přímo, anebo nepřímo? Jde tu jenom o nějakou „kvalitu“ materiálu, a jak potom poznatkově převoditelnou intersubjektivně?)

Může „duševno“ působit na tělesné „já“? Čím a jak? (Hraje zde nějaou roli tzv. „svobodná vůle“?)

Je mozek jen nějaký „superkomputer“? (Proč ano, anebo proč ne? Otázka zřejmě pro všechny mé „skupiny“, že? Nejde pouze o roli metafory. Viz i Searlův příklad s tzv. „čínským pokojem“ k prověření Turingova testu pro míru umělé inteligence!)

Můžeme zdědit získanou dispozici (třeba k plavání či zpěvu, anebo k francouzštině) od rodičů? (Proč ano, anebo proč ne? Též nyní zvažte aspoň něco o enzymech či RNA!)

Co udělám, když si přečtu nadmíru lákavý inzerát na nějaký doporučený přípravek k zušlechtění zevnějšku či k lepší funkci cév?

Pokud budeme chtít překlenout třeba jen čas od poloviny či od konce 16. (či některého z pozdějších) století po dnešek, nebude to metaforicky „exponenciála“? (Čím obzvlášť?)