JR │ Vztahy mezi hospodářstvím a politikou budou úplně jiné, než jaké jsme znali posledních 200 let, Čína není demokracie a ani  nemá takové aspirace, vládnoucí třída chce stát chránit před silami, které vedou k demokracii - říká v rozhovoru pro varšavský týdeník Polityka ekonomický komentátor deniku Times Anatole Kaletský.

Předpokládaný předseda vlády Petr Nečas projevil v rozhovoru pro sobotní Právo naději, že lidé opatření kabinetu přes nepopulární kroky pochopí.

Velmi záleží na tom, zda se Obamovi podaří změnit roli Ameriky ve světě a zda se Evropská unie bude dále sjednocovat, nebo zda půjde opačným směrem. Velmi záleží od toho, jestli podivuhodný rozvoj Číny bude dále trvat s tou samou dynamikou. A zda Indii, Indonésii, Brazílii se podaří opakování čínského zázraku. To vše samozřejmě nevíme. Ale to vše je pravděpodobné. Jsme na počátku jakési nové éry.

Rozhovor Jacka Żakowského se Zbigniewem Brzezińskim pro varšavský týdeník Polityka 30. června 2010. O tom, zda vznikne Euroamerika, co dál s Ruskem, s Blízkým východem a jaké jsou v tom polské zájmy.

Mírné hospodářské oživení, které se začalo nedávno projevovat v Británi, zřejmě zadusí novou vládou plánované drastické škrty, varuje Mezinárodní měnový fond, který ve čtvrtek snížil předpověď ekonomického růstu pro Velkou Británii o více než o polovinu a varoval, že "vyhlídky na hospodářský růst v rozvinutých ekonomikách mohou být poškozeny, jesdtliže příliš tvrdé či špatně naplánované škrty ve státním rozpočtu potlačí dosud slabou domácí poptávku," píše britský konzervativní deník Daily Telegraph.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ustavující zasedání kulturního a volebního (mediálního) výboru Sněmovny, které se konalo včera odpoledne, se zvrhlo ve volební frašku. Jednoznačnost, s jakou poslanci nově vzniklé koalice přišli prosadit předem dohodnuté kandidáty (koalice), nenechala nikoho z mála (4) přítomných lobbistů a novinářů na pochybách, kde a jak se bude o věcech parlamentu rozhodovat. Nemělo cenu ani navrhovat jiné kandidáty. Mluvčí klubů ODS, TOP09 a VV vždy ohlásili podporu pro jednoho jediného kandidáta a o nikom jiném se nejednalo. Opozice se ústy poslance Jandáka v kuloárech zasedání kulturního a školského výboru ještě rozčilovala, že by se mohlo zachovat alespoň zdání demokracie. Při jednání volebního (mediálního) výboru už opozice cynicky žertovala.

Dohoda o boji proti padělání, tzv. ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement) vyvolává již od začátku jejích příprav celosvětově kontroverzní reakce a celou řadu protestů. Poslední deváté kolo jednání o obsahu této dohody, které se konalo ve švýcarském Lucernu od 28. 6. do 1. 7. 2010, však proběhlo prozatím bez velkého ohlasu, zřejmě proto, že kromě stručných tiskových zpráv opakujících již známé informace z předchozích období nebyly zveřejněny žádné konkrétní výsledky jednání. Dohoda může ovlivnit způsob ochrany a užití práv k duševnímu vlastnictví včetně užívání internetu.

Dohoda ACTA by měla zajímat nás všechny, neboť se při pasivním přístupu můžeme ocitnout v situaci, že pouhé podezření na nelegální užití autorských práv nebo i nechtěné otevření webových stránek s nelegálním obsahem (víte, na co klikají vaše děti?) povede k odpojení od internetu celých domácností. A bez internetu si tak jako většina z nás neumím představit ani svou práci, ani soukromý život.

Když slyším nářek opozice nad tím, že je převálcována většinou, kterou pravicové strany získaly v nedávných sněmovních volbách, a že tedy nedostává příslušné posty od předsedy Sněmovny až po koryta ve výborech a komisích, jenom tiše žasnu. Je tedy prioritou opoziční politiky mít posty?

Zpráva Social Watch 2009. Lidé na prvním místě. Ekumenická akademie, Praha 2009. ISBN 978-80-904405-2-4

Velmi stručně řečeno, moderní koncept sociálních práv je nejpůvodněji idealizací a víceméně deklaratorní kodifikací praxe sociálního státu.

Jako takový je na praxi tohoto dvou- či třígeneračního projektu centra moderního světového systému silně vázán a ani po oddělení od mateřského těla s ním nelze libovolně samostatně nakládat.

Humanisté minulých staletí mohou za optimistickou vizi vývoje, který údajně směřuje od primitivního k vyspělému, od nižšího k vyššímu, od nespravedlivého ke spravedlivému. Toto s jistými výhradami platí pro vědu, techniku a technologie. I když i starověk neustále překvapuje svými technologickými úspěchy, vcelku můžeme připustit, že moderní doba je na vyšším stupni technického vývoje, než tomu bylo kdykoliv v minulosti.

Ve Vídni přistálo ruské a americké letadlo. Obě letadla zřejmě přivezla z USA 10 ruských a z Ruska 4 americké špiony, kteří tam mají být vyměněni. Podle ruského ministerstva zahraničních věcí dochází k výměně "v kontextu zlepšených rusko-amerických styků". Podrobnosti v angličtině ZDE

Na nedávné filmologické konferenci v Muensteru se kdosi vyjádřil, že karlovarský filmový festival je Eva Zaoralová a dodal, že není jisté, co se s festivalem stane, až ho tato dáma už nebude svou výjimečnou energií a inteligencí schopna dělat. Osobně jsem vždycky na Karlových Varech oceňoval neuvěřitelnou profesionalitu jeho dramaturgie. V českém kontextu, kdy akce bývají často druhořadé, se zdál karlovarský filmový festival právě neuvěřitelnou výjimkou, z hlediska dramaturgie ukázkou dokonalé profesionality. Prostě to vypadalo tak, že pracovníci karlovarského filmového festivalu dokáží během roku nashromáždit ty nejzajímavější filmy, které po světě za poslední rok vznikly, a v uceleně strukturovaném programu je prezentovat českému publiku.

< Iva Janžurová blahopřeje Juraji Herzovi k udělení karlovarské ceny za celoživotní filmové dílo, pátek 9.7.

Fotografie Emmy Čulíkové z letošního filmového festivalu v Karlových Varech jsou ve fotogalerii zde:

FOTOGALERIE MFF 2010

Fotografie Emmy Čulíkové z Karlových Varů z předchozích let jsou zde:

2009 - 1. část

2009 - 2. část

2008

2007

Mother Theresa of Cats; Hitler à Hollywood a Another Sky

Letos jsme nebyli spokojeni s výběrem filmů. Je to tak sklíčený pocit, odcházet ze špatného filmu. Cítíte se tak prázdní a smutní, jestliže jste strávili posledních 100 minut sledováním filmu, který dává sotva nějaký smysl (pokud vůbec), nebo který vznikl podle hloupého, špatně rozpracovaného projektu.

Je smutné, že zmíněné tři filmy ve mě vyvolaly právě takové pocity.

An English version of this article is in

Jaký je recept na napínavý film, plný napětí? Vrahové? Králové? Fatální ženy? Anebo jsou to dva meteorologové, rádio a spousta kopců v otevřené krajině? Zdá se, že je to toto druhé.

Ruský režisér Alexej Popogrebskij si zvolil pro svůj nejnovější film Jak jsem dopadl tohle léto (2010) neobvyklé téma – dva muže, kteří pracují na polární stanici na Čukotce v severovýchodním Rusku. To místo je tak vzdálené a je v takové pustině, že v ruském slangu slovo „čukča“ (ten, kdo v této oblasti žije) je osoba, která to nemá v hlavě úplně v pořádku.

Emma Čulík recenzovala předchozí Popogrebského film Prosté věci v Britských listech r. 2007 ZDE

Nedávno jsem napsala recenze na dva filmy Son of Babylon a Kawasakiho růže. Zdůraznila jsem, že bylo obtížné se na film Son of Babylon dívat, protože bylo tak zjevné, že jeho autoři se snažili diváka zmanipulovat, aby pociťoval s postavami filmu empatii. O Kawasakiho růži jsem napsala, že je to krásný film, že je citlivě napsaný a poctivý.

Jeden čtenář mi napsal, proč si nemyslím, že je i Hřebejkův film manipulativní.

An English version of this article is in

JU│ Pod tímto titulkem se Alexandr Chramčichin, známý ruský specialista na vojenskou problematiku, zabývá v Izvestijích problémy protiraketové obrany (označované zkratkou "PRO"). Uvádí, že v minulém roce se USA vzdaly plánů na rozmístění systémů strategické protiraketové obrany v Polsku a České republice. Dnes se rozvíjejí plány na rozmístění „omezené“ PRO v Rumunsku a Bulharsku. Jejím útočným prostředkem se má stát pozemní varianta námořní antirakety „Standard SM-3“. Zatím však taková pozemní varianta této rakety neexistuje, ale její sestrojení zjevně není problémem. Předpokládá se, že v budoucnu by systém PRO pokrýval celou Evropu.

Vážené slavnostní shromáždění, jsem potěšen, že mohu uvítat Horsta Seehofera, který přijel přímo z Madridu. Jsme mu vděčni, že dodržel termín u svého čtvrtého kmene. Vážený pane spolkový předsedo, Franzi Pany, vážení čestní hosté a kolegové z Evropského parlamentu, ze Spolkového sněmu, Bavorského zemského sněmu, vážení a milí sudetští krajané, milí krajané z Čech, Moravy a Slezska, mluvící oběma jazyky, milí krajané, jak kdysi řekl Franz Josef Strauss, z větší vlasti Evropy…Dnešní 61. sudetoněmecký sraz se koná ve znamení hesla, které zasahuje jak do dějin, tak také do budoucnosti.

tisková zpráva

Jménem Libertas Independent Agency o.s., sdružující brněnské muslimy a přátele muslimských národů, oznamujeme, že místopředseda našeho občanského sdružení Lukáš Lhoťan zaslal chargé d'affaires Íránské islámské republiky v Praze dopis pro vrcholné představitele Iránské islámské republiky a iránského soudnictví.

Tak jsem konečně viděl ve svatopetrském chrámu Michelangelovu Pietu, abych byl upřímný, byl to hlavní důvod, proč jsem přijal pozvání k několikadennímu pobytu ve věčném městě. A samozřejmě neméně jsem chtěl spatřit fantastického Berniniho a bouřliváka, dnes by se řeklo chuligána, Caravaggia. Zatímco ostatky Raffaela spočívají v Pantheonu, Caravaggio zasadil úder všem umělcům, změnil malířství, a zmizel nadobro neznámo kam, a neznámo proč.

Radikální reformy plánované českou vládní koalicí jsou sice ospravedlňovány potřebou šetřit, zpružňovat sociální stát či restrukturovat finance, ale ve skutečnosti jde o zásadní změnu sociálního uspořádání země. Koaliční záměry na zpružnění pracovního trhu, škrty, nebo zpřísnění poskytování sociálních dávek reflektují sice i racionální potřebu některých reforem, ale především reprezentují snahu uhníst českou ekonomiku a společnost do tvaru, jež odpovídá potřebám oligarchického kapitálu na globální i národní úrovni, píše Jiří Pehe.

Kompletní článek ZDE

Střední školy si zvou významné osobnosti, aby pronesly povzbudivou řeč k maturantům. Tyto projevy se ale téměř nikdy nedostávají do novin, protože jsou plné různých klišé, kterých je i v jiných článcích dost. Když jsme viděli v ottawských novinách The Ottawa Citizen velký obrázek pana Billa Gatese, známého velkopodnikatele, miliardáře i významného filantropa, domnívali jsme se, že promluvil k některým přešťastným ottawským maturantům. Jenže jsme se mýlili, jednalo se jen o "ilustrační foto". Ke studentům mluvil pan Alex Munter, dřívější to i ono, ale zejména městský radní a kandidát na místo starosty města při posledních volbách. Nevyhrál, protože nesliboval, že za jeho starostování po dobu 4 roků nevzrostou městské daně ani o desetinu procenta. "Nula znamená nulu" hlásal ten, který vyhrál - a pan Munter žel pečovat o mladé lidi. Byl to on, kdo nyní promluvil ke studentům jedné střední školy. Jeho projev se do novin dostal a to zcela po právu.

Nastala okurková sezóna a zážitků lačná veřejnost, která se odjíždí smažit na dovolenou, zoufale hledá lehkovážné a veselé čtení na prázdniny, neboť ani tropická vedra neuklidní mysl rozrušenou trvalým pobytem v destinaci běžného života, kde vládne demokracie, která se tak pečlivě a bohulibě stará o to, aby nám otrávila život pozemský. Vhodná četba pomůže lépe než slaná voda pár metrů od hotelového bazénu.

Nedávno proběhla médii otázka, zda občané souhlasí s obecným referendem podle návrhu trojkoalice, tedy ODS, TOP 09 a VV. Neznám celkový výsledek, mohu však jen vycházet z grafu, který automaticky vykazuje poměr nesouhlasu a souhlasu s obsahem na položenou otázku na stránkách Deníku Referendum. Budu-li vycházet z toho vzorku občanů, kteří se k otázce vyjádřili, dovolím si konstatovat, že se k této otázce vyjádřilo zdrcující procento občanů negativně. Z celorepublikového pohledu by to asi nebylo lepší. Ani se nedivím.

Před časem (14.6) jsem Vám přeposlal příspěvek, který jsem se opovážil poslat do České televize. Vznikl zásluhou diskuse vyvolanou na BL, dovolil jsem si citovat z předmětných článků, napsal nám Miroslav Nesrsta.

KD│ Diskuse o revitalizačních hnutích a fantazii kolektivního vykoupení, které byly námětem posledních dvou příspěvků (ZDE a ZDE), přinesly zajímavý, i když nikterak překvapivý výsledek. Několik lidí se mě zeptalo, jestli si myslím, že by bylo možné využít nějaké podobně široké hnutí, abychom přiměli lidi k tomu, co je třeba udělat k přípravě na ropný zlom.

Zelená energie může pomoci Evropě znovu nabýt konkurenční výhodu v mezinárodním soupeření technologií a zároveň seškrtat stále rostoucí náklady na paliva a pohonné hmoty, vytvořit nová pracovní místa a snížit emise oxidu uhličitého. Toto jsou závěry nové studie, kterou si Greenpeace nechalo vypracovat Evropskou radou pro obnovitelné zdroje (EREC) a která byla ve čtvrtek zveřejněna v Bruselu.

Dá se jim těžko uniknout. Bývají vyvedené ve řvavých barvách, nebo naopak na řvavém pozadí, v obrovské velikosti. Na tabulích, ve výkladech, v centru Brna i na periferii. Někdy je oznamují a doporučují mladí lidé s rozjíveným obličejem a vykulenýma očima na plakátech, jindy samy pravidelně dotírají z rádia tak neodbytně, že člověku zaskočí rohlík u ranního kafe, musí vstát a přeladit na jinou stanici, kde jenom hrají a neplkají. Ano, jsou to „skvělé ceny“, „nízké ceny“, „obrovské slevy“ a podobná hesla.

Pod poněkud ironickým názvem Zemský ráj to na pohled (2009) zfilmovala režisérka Irena Pavlásková na motivy románu Terezy Boučkové Indiánský běh (1991) historii rodinných příslušníků dramatika-disidenta Pavla Kohouta z hlediska jeho dospívající dcery Gábiny, od roku 1968 s těžištěm v sedmdesátých letech.

Tohle je typicky ženský film a je to velmi dobře. Ženy-režisérky v posledních letech v České republice vytvářejí ty nejlepší celovečerní hrané filmy. I Pavlásková prokázala pozoruhodnou schopnost empatie a dokázala vytvořit přesvědčivý obraz světa, jak musela vidět patnáctiletá Gábina, kterou kvůli jejímu „kontrarevolučnímu“ otci nevzali ani na střední školu, přestože byl rozvedený s její matkou od její tří let a v podstatě se s ním nestýkala.

Jednou z věcí, které se dnes považují za žádoucí, je být mladý a módní. Nejlepší věk pro to je pětadvacet, kdy můžete nosit, co chcete, navštěvovat ty správné cool párty, kouřit jako komín a nestarat se o důsledky. Že jo.

An English version of this article is in

Mám pocit, že letos nějak nefungoval v Karlových Varech předvýběr filmů do hlavní soutěže. Snažím se kromě českých filmů chodit především na snímky vybrané pro hlavní soutěž, protože jsem se domníval, že by snad měly být nejlepší. Letos to ale tak úplně neplatí. Jistě, mezi dvanácti soutěžními filmy se vyskytuje i několik dobrých (určitě to není český film Tři sezóny v pekle, poněkud nedotažený portrét Egona Bondyho ze čtyřicátých a padesátých let; ve filmu přitom vůbec není vysvětleno, kdo hlavní hrdina je, recenze tohoto filmu v BL ZDE). Zejména je velmi dobře napsaný a natočený francouzský film Sladké zlo, o patnáctileté dívce, která se vetře do rodiny postaršího soudce, který, jak později vyjde najevo, nespravedlivě odsoudil do vězení její matku, a o katastrofě, která z toho postupem času vznikne.

Žijeme v cenové totalitě a iluzi. Špatné iluzi. Jsme uměle udržováni v nevědomí, jsme přesvědčováni politiky i masmédii, že ceny, za kterých žijeme v České republice, jsou normální, ba dokonce, že je u nás všechno levné. Ale není, píše Petr Hynek.

Dovolím si vylíčit jeden konkrétní přístup v jedné konkrétní záležitosti. Od šlechetnosti či ušlechtilosti to bude nejspíš vzdáleno na hony. Pro upřesnění: Nepůjde o chování a přístup samotného šlechtice, samotného hraběte Jana Kolowrata Krakovského. Půjde o chování a přístup reprezentanta pana hraběte. A sice o chování a přístup správce kolowratského majetku, ing. Martina Fojta. Nepředpokládám, že by si pan správce dovolil či troufl vystupovat v jakémkoli rozporu s představami nebo cítěním svého zaměstnavatele, pana hraběte, píše čtenář Luděk Prokop.

Přesun 2 miliard z obrany do školství rozhněval zelené uniformy. Snížení platu o 5% a příspěvku na bydlení o 36% zabolí. Mnozí chtějí z armády odejít.

Petr Jánský po krátkém výčtu toho, co armáda v moderních dějinách tohoto státu (ne)udělala, navrhuje armádu v rámci rozpočtových úspor zcela zrušit a namísto toho finančně přispívat NATO. S takto postaveným řešením ovšem lze sotva souhlasit: Za prvé proto, že armáda toho ve skutečnosti v československých dějinách vykonala mnohem více, než jí Jánský přisuzuje, a tam kde "selhala", selhali ve skutečnosti politici, kteří ji měli řídit; za druhé proto, že nic takového jako obranu českého území jednotkami ostatních zemí NATO nám rozhodně nikdo nenabízí; za třetí proto, že se od ČR v NATO naopak očekává, že do zahraničních misí bude přispívat vlastními expedičními jednotkami. A konečně za čtvrté, ve středoevropských podmínkách by zrušení armády nebylo reálnou variantou ani v hypotetickém případě neutralizace České republiky.

Zájem o knihu Jana Kellera Tři sociální světy byl tak obrovský, že náklad Sociologického nakladatelství SLON byl za měsíc od vydání (1.6.2010) rozebrán a připravuje se urychleně dotisk. Přednáška Jana Kellera, kterou pronesl v rámci cyklu "Přednášky nejen pro zvané" na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů 16. 3. 2010 , si jako audio doteď stáhlo víc jak 25000 čtenářů BL, první díl videa na YouTube 40 000, poslední devátý díl 6 963.

Kniha se zabývá proměnami sociální struktury dnešní společnosti. Autor hájí tezi, podle níž společnost přechází od pouhé nerovnosti k naprosté nesouměřitelnosti. Tuto tezi dokládá na řadě údajů a sleduje procesy, které tuto proměnu způsobují. Podává charakteristiku tří sociálních světů (elita, střední vrstvy, deklasovaní), které se od sebe prudce vzdalují a žijí v nesouměřitelných podmínkách.

Jatropha curcas je považována za jednu z mála skutečně perspektivních plodin, ze kterých lze vyrábět poměrně levnou bionaftu. Je tomu tak za prvé proto, že Jatropha nemá tradičně nic společného s potravinářstvím, takže pohyb cen navázaných na cenu ropy bezprostředně neovlivňuje ceny potravin (jako je tomu například u katastrofálního amerického programu výroby biolihu z kukuřice), a za druhé z toho důvodu, že relativně nenáročný subtropický keř je možno pěstovat na půdách, které se jinak k intenzívnímu zemědělskému hospodaření příliš nehodí. Nová studie v časopise Global Change Biology Bioenergy prognózuje výnosy Jatrophy v současných i budoucích klimatických podmínkách. Dochází k závěru, že areál možného pěstování se rozšíří do oblastí, kde vlivem klimatických změn budou mírnější zimy, ale oproti dosavadním předpokladům ukazuje, že výnosy jsou ve větší míře závislé na srážkách, než se mělo dosud za to.

Nedělní čtení v novinách má být povznášející a dnes skutečně bylo. Kromě toho, že v existenci zázraků při léčbě nevyléčitelných nemocí věří ateistická profesorka lékařství, která takové zázraky vyšetřuje pro Vatikán, nám ottawští představitelé mnoha církví na velké straně novin The Ottawa Citizen sdělili, jak jejich víra přistupuje k vysvětlování "sebe sama" ve vztahu k sobě samému i k Bohu. Titulek velkého článku "Od záchodu k domovu" doplněný velkým snimkem mladé rodiny se šesti dětmi a malým snímkem překupníka s vojenským odpadem, tedy upoutal pozornost jakožto čtení o zajímavém životě šťastných lidí.

Američtí a ruští úředníci se ve středu setkali na obou kontinentech, pravděpodobně kvůli největší výměně osob obviněných ze špionáže za celá desetiletí od konce studené války. Do New Yorku dorazila druhá pětice osob zadržených v minulých dnech, zatímco do Moskvy z trestanecké kolonie na polárním kruhu dorazil ruský výzkumník v oblasti kontroly zbrojení, který byl usvědčen ze špionáže ve prospěch Západu.

< Jan Hřebejk v Karlových Varech

Právě jsem zhlédla nejnovější Hřebejkův film Kawasakiho růže . Psycholog-disident Pavel Josek má dostat státní vyznamenání za zásluhy pro českou společnost. Jako součást příprav na toto vyznamenání natáčí televizní štáb (jehož zvukař je shodou okolností Joskův zeť) dokumentární film o jeho životě, současném i minulém, vzpomínky tam vypráví Josek sám, jeho rodina i lidé, s nimiž se v životě setkal. Během natáčení vyjde najevo, že Joskova minulost není tak bez poskvrny, jak se zdá: že za komunismu udal tehdejšího milence své budoucí manželky.

Tento film je napínavý, krásný a tragicky poctivý.

An English version of this article is in

Recenze Hřebejkova filmu Kawasakiho růže od Jana Čulíka je v BL ZDE

< Filip Remunda a Vít Klusák v Karlových Varech

Český sen Víta Klusáka a Filipa Remundy byl nezaostřený, zmatený, a hlavně byl do značné míry konstrukce. Autoři nevěděli, co chtějí říct, a vlastně nic co říct ani neměli, tak se pokusili zkonstruovat kontroverzní, fiktivní polopříběh. Uplynulo několik let a tvůrci vyzráli. A dostal se jim do rukou materiál, který se snad natáčel a stříhal úplně sám – pimprlovská komedie týkající se plánů prezidenta Bushe vybudovat prvky protiraketové obrany v České republice.

Jedna ze zvláštních sekcí letošního festivalu se zaměřuje na belgický film. Dva z těchto filmů, které jsem viděla, oba pojednávají o mladých chlapcích, kteří dělají první kroky na cestě k nezávislosti, o dospělých okolo nich, a o prospěšných nebo škodlivých účincích, které tito dospělí způsobují.

An English version of this article is in

Já hlupák jsem se včera v Karlových Varech oddala propagandě. Rozhodla jsem se navštívit jednu ze zdejších „mimořádných akcí“, promítání iráckého filmu z loňského roku, nazvaného Son of Babylon, o období krátce po pádu Saddáma Husajna. Dvanáctiletý chlapec a jeho babička cestují přes celý Irák ve snaze najít chlapcova otce, ženina syna Ibrahima, který je od první války v Iráku r. 1991 nezvěstný.

< Mohammed al-Daradji

An English version of this article is in

V neděli večer se na karlovarském filmovém festivalu promítal "irácký" film režiséra Mohameda Al-Daradji Son of Babylon. Ve skutečnosti to byla učebnicová ukázka šíření západních stereotypů o zemi a o kultuře, kterou Západ nezná, názorům jejíchž obyvatel nerozumí a nesnaží se je ani zjistit.

Ve skutečnosti šlo o irácko-britsko-francouzsko-holandsko-palestinsko-spojenoarabskoemirátskou produkci. Scénář k filmu napsala Angličanka a jeho narativ odpovídal přesně hollywoodské produkci.

K tomu, Emma Čulík, "The art of tear-jerking" ZDE

Krysztof Kieslowski v jednom rozhovoru vysvětloval svůj přechod od dokumentárního filmu k fiktivnímu dramatickému filmu tvrzením, že situace, které si nevíce přejete natáčet a které nejvíce musíte natáčet, nejlidštější a nejvýznamnější okamžiky – to jsou místa, kam se nikdy nechodí s kamerou. Možná se totéž vztahuje i na Sergeje Loznicu, který po patnácti letech u dokumentárního filmu (včetně historických kompilačních dokumentů sestříhaných ze sovětských němých filmů) právě natočil svůj první hraný film - Mojo Ščasťje, My Joy.

< Sergej Loznica

An English version of this article is in

Množství víceméně nevýrazných, "úsměvných" českotelevizních komedií "laskavého humoru" rozmnožil o další jednu režisér Robert Sedláček zdlouhavým filmem Muži v říji. Soustředil se na drobnokresbu venkovských postav z valašské (?) vesnice Mouřínov, jejíž starosta potřebuje, aby pražská vláda zaplatila stavbu silnice do vesnice, a tak za pomoci svého známého, ministra zemědělství, pozve do vesnice lidoveckého ministerského předsedu na poněkud absurdní mezinárodní soutěž v napodobování ryčení jelenů v říji.

Přestože film finacovala televize Nova, Ženy v pokušení Jiřího Vejdělka (2010) jsou překvapivě profesionálně napsanou i realizovanou situační komedií, která pobaví a přitom v ní divák objeví i nejrůznější zajímavé komentáře k sociologické situaci v dnešní České republice.

Emma Čulík srovnává v anglické recenzi český film Normal Julia Ševčíka a anglický film The Killer inside Me od známého britského režiséra Michaela Winterbottoma ZDE. Ševčíkův film je ve srovnání s mezinárodním filmovým standardem nesmírně slabý a plný klišé. Srovnání ukazuje, proč jsou české filmy v současnosti často tak chabé.

Winterbottomův film The Killer Inside Me je založen na stejnojmenném románu Jima Thompsona z roku 1952, v němž zabiják v první osobě předkládá své názory na lidi kolem, jejich reakce na sebe, nebo spíše to, jak je on sám vnímá. Winterbottom se v tomto filmu pokouší znovuvytvořit efekt vypravěčovy subjektivity na plátně, přičemž divák nevyhnutelně věří tomu, co je mu předkládáno, pokud mu není výslovně řečeno, aby tak nečinil. Jediný problém tohoto filmu spočívá v tom, že nekonzistence mezi tím, co vidíme spolu s protagonistou, a tím, co vidí zbytek jeho světa, není dostatečně explicitně prezentována. Je možná dobře, že Winterbottom s materiálem pracuje jemně, protože blízkost jeho policistovi Lou Fordovi dovoluje divákovi sledovat jeho akce z psychologického stanoviska. Vidíme, že nemá žádné zvláštní motivy, že je veden sexuálními aspekty jeho vztahů k ženám a pak jejich vražd. Ale to, jak se v něm tyto myšlenkové procesy objevují, vidíme přirozeně, není to vynuceno amatérským psychologickým dotazováním.

An English version of this article is in

Film Jana Svěráka Kuky se vrací je, jak se zdá, poněkud osobním, trochu násilným pokusem o návrat do dětství. Proč? Protože, jak říká v závěru filmu postava vandráka, dětství je z lidského života ten nejlepší věk. Takže Svěrák dětství romantizuje. Zcela předpověditelně v souladu s poetikou českého postkomunistického filmu za posledních dvacet let (je pozoruhodné, jak snad jedině s výjimkou Jana Švankmajera, čeští filmaři říkají ve svých filmech nyní pořád totéž, znovu a znovu) vidí Jan Svěrák dětství své hlavní postavy, asi desetiletého chlapce, trpícího astmatem, jako zdroj kreativity, imaginace a tvůrčí volnosti. A to v kontrastu s dobře mínícími, avšak autoritativními a každodenními dospěláckými starostmi ubitými rodiči.

V dubnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 202 osob celkovou částkou 38 685.45 Kč. Příjem z reklamy byl 8750 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4 2010 částku 15 861.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.