Zelenskyj marně vyzývá k prosazení desetibodového mírového plánu

25. 1. 2024

Navzdory nedávné zprávě deníku New York Times, která naznačuje, že ruský prezident Vladimir Putin signalizuje otevřenost vůči příměří, Zelenskyj tvrdí, že Putin "ztělesňuje válku".

"Všichni víme, že on je jediným důvodem, proč různé války a konflikty přetrvávají a proč všechny pokusy o obnovení míru selhaly," řekl ukrajinský prezident. "A on se nezmění."

Zelenskyj naopak zůstává věrný své vizi desetibodového mírového plánu, který mimo jiné požaduje stažení ruských vojsk z celého ukrajinského území a stíhání ruských představitelů za válečné zločiny.

"[T]yto požadavky považují analytici a dokonce i politici, kteří návrh podporují, za nesplnitelné vzhledem k současnému poměru sil na bojišti," napsal v úterý deník New York Times.

Kyjiv se i nadále snaží přesvědčit mezinárodní společenství, aby schválilo jeho mírový plán. Podle Zelenského se od loňského léta na řadě schůzek sešli zástupci více než 80 zemí a mezinárodních institucí, aby projednali ukrajinský mírový plán. Tento týden Švýcarsko souhlasilo s pořádáním dalšího kola rozhovorů, kterého se podle Zelenského poprvé zúčastní světoví lídři.

Zelenskyj v pondělí rovněž uvedl, že je pro něj důležité, aby se summitu zúčastnili zástupci Číny a zemí globálního Jihu. "Velmi bychom si přáli, aby se Čína podílela na našem [mírovém] plánu i na summitu," sdělil podle agentury Reuters. "Ale ne všechno závisí na našich přáních."

Server Politico informoval, že se představitelé Pekingu v Davosu chovali k Ukrajincům velmi chladně.

"Rozhodnutí Číny nesetkat se s Ukrajinci se zdálo být záměrné a nikoliv výsledkem problému s časovým plánem," uvádí se ve zprávě. "Jeden z vysokých amerických představitelů uvedl, že Peking odmítl žádost Kyjiva o setkání během jejich vzájemných návštěv ve Švýcarsku. Jiný vysoký americký představitel řekl, že Čína odmítla jakákoli setkání poté, co ji Rusko vyzvalo, aby ukončila diplomatická namlouvání s Ukrajinou."

Další diplomatické zprávy týkající se války na Ukrajině:

- Poprvé od návratu Kongresu na začátku tohoto měsíce se zdá, že došlo k určitému posunu ohledně doplňkového balíčku prezidenta Joea Bidena týkajícího se národní bezpečnosti, který zahrnuje pomoc Ukrajině ve výši zhruba 60 miliard dolarů. Biden se ve středu v Bílém domě sešel se čtyřmi kongresovými představiteli, aby o dodatku jednali.

Po schůzce McConnell uvedl, že očekává, že se o zákonu bude hlasovat příští týden, a Schumer dodal: "Poprvé věřím, že šance jsou o něco větší než 50%, že se nám podaří něco udělat. Ale rozhodně to ještě není hotová věc."

Složitější situace bude pravděpodobně ve Sněmovně reprezentantů, kde Johnson prohlásil, že pomoc Kyjivu podporuje, ale členové jeho frakce "potřebují před souhlasem s dalším financováním zodpovědět otázky týkající se strategie na Ukrajině".

- Ukrajina a Spojené království oznámily jak novou dvoustrannou bezpečnostní dohodu, tak to, že Londýn poskytne Kyjevu další vojenskou pomoc ve výši 3 miliard dolarů.

"Je důležité, aby Rusko vidělo, že se od něj nevzdalujeme, že budeme s Ukrajinou nejen dnes a zítra, ale dlouhodobě," prohlásil britský premiér Rishi Sunak.

"Podpora Ukrajiny se stala ústředním bodem zahraniční politiky Londýna od doby, kdy Británie opustila Evropskou unii - a pro po sobě jdoucí konzervativní premiéry se stala prostředkem k odvedení pozornosti od vnitropolitických sporů," uvádí Washington Post. "Londýnu to také umožnilo odlišit se od evropských vlád, z nichž některé váhají s vojenskou pomocí Ukrajině, nebo ji, jako v případě Maďarska a Slovenska, přímo odmítají."

Celý článek v angličtině ZDE