Human Rights Watch: Izrael je zodpovědný za rostoucí násilí osadníků proti Palestincům na Západním břehu Jordánu.

19. 4. 2024

"Osadníci a vojáci vysídlili celé palestinské komunity a zničili všechny domy, a to se zjevnou podporou vyšších izraelských orgánů," řekl Bill Van Esveld, zástupce ředitele pro práva dětí v organizaci Human Rights Watch. "Zatímco se pozornost celého světa soustředí na Gazu, zneužívání na Západním břehu, podporované desetiletími beztrestnosti a samolibosti izraelských spojenců, prudce roste."

Human Rights Watch vyšetřovala útoky, které v říjnu a listopadu 2023 násilně vyhnaly všechny obyvatele Khirbet Zanuta a Khirbet al-Ratheem jižně od Hebronu, al-Qanub východně od Hebronu a Ein al-Rashash a Wadi al-Seeq východně od Ramalláhu. Z důkazů vyplývá, že ozbrojení osadníci za aktivní účasti armádních jednotek opakovaně odřízli přístupové cesty a vpadli do palestinských komunit, zadržovali, napadali a mučili obyvatele, vyháněli je z jejich domovů a z jejich pozemků pod pohrůžkou použití zbraně nebo je k odchodu nutili výhrůžkami smrtí a bránili jim vzít si své věci.

Organizace Human Rights Watch hovořila s 27 svědky těchto útoků a prohlédla si videa, která obyvatelé natočili a která ukazují týrání ze strany mužů v izraelských vojenských uniformách s útočnými puškami M16. Izraelské obranné síly do 16. dubna neodpověděly na otázky, které organizace Human Rights Watch zaslala e-mailem 7. dubna.

Útoky osadníků na Palestince se v roce 2023 zvýšily na nejvyšší úroveň od roku 2006, kdy OSN začala tyto údaje zaznamenávat. Bylo tomu tak i před útoky vedenými Hamásem 7. října, při nichž na území Izraele zahynulo přibližně 1 100 lidí.

Po 7. říjnu povolala izraelská armáda 5 500 osadníků, kteří jsou v záloze izraelské armády, včetně některých se záznamem v trestním rejstříku za násilí proti Palestincům, a přidělila je do praporů "regionální obrany" na Západním břehu. Podle deníku Haaretz a izraelských skupin na ochranu práv rozdala 7 000 zbraní příslušníkům praporů a dalším osobám, včetně "civilních bezpečnostních oddílů" zřízených v osadách. Média informovala, že osadníci po 7. říjnu zanechali Palestincům letáky a na sociálních sítích rozeslali výhrůžky, například varování, aby "utekli do Jordánska", jinak budou "vyhlazeni", a že "den pomsty se blíží".

OSN zaznamenala mezi 7. říjnem a 3. dubnem více než 700 útoků osadníků, přičemž téměř u poloviny z nich byli přítomni vojáci v uniformách. Útoky od 7. října vyhnaly z venkovských pasteveckých komunit více než 1 200 lidí, včetně 600 dětí. Nejméně 17 Palestinců bylo zabito a 400 zraněno, zatímco Palestinci od 7. října zabili na Západním břehu 7 osadníků, uvedla OSN.

Dne 12. dubna bylo nalezeno tělo čtrnáctiletého izraelského chlapce, který zmizel z osadnické výspy Malachei Hashalom. Od té doby osadníci podle OCHA napadli nejméně 17 palestinských vesnic a obcí na Západním břehu Jordánu. Izraelská skupina pro lidská práva Yesh Din oznámila, že při těchto incidentech byli zabiti čtyři Palestinci, včetně šestnáctiletého chlapce, a že byly zapáleny domy a vozidla a zabit dobytek.

Podle zjištění organizace Human Rights Watch se nikdo z těch, kteří byli vystěhováni z pěti vyšetřovaných komunit, nemohl vrátit. Izraelská armáda žádosti o umožnění návratu obyvatel buď odmítla, nebo na ně nereagovala, takže Palestinci zůstali bez ochrany před stejnými ozbrojenými osadníky a vojáky, kteří jim v případě návratu vyhrožovali smrtí. Jedna rodina se sedmi dětmi, která byla nucena utéct pěšky z al-Qanubu, nyní žije v malém špeluňkovém skladu bez peněz na zaplacení nájmu.

Haqel: Izraelská organizace na ochranu lidských práv In Defense of Human Rights podala petici k izraelskému Nejvyššímu soudu, aby nařídil armádě chránit pět palestinských komunit před hrozbou vysídlení v důsledku osadnického násilí a umožnil rodinám z Khirbet Zanuty návrat na jejich pozemky. V odpovědi izraelského státního zástupce z 20. února se uvádí, že v Khirbet Zanutě nedošlo k žádnému nucenému vysídlení a že Palestinci odešli dobrovolně kvůli problémům s pastevectvím a zemědělstvím, uvádí Haqel. Další slyšení v této věci je naplánováno na 1. května.

Vysídlení obyvatelé chovali ovce. Někteří uvedli, že izraelští útočníci ukradli vozidla, hotovost a domácí spotřebiče, stejně jako ovce a krmivo, které rodiny nakoupily na úvěr a nyní je nemohou splácet. Jiné rodiny se svými stády unikly, ale musely si postavit nové přístřešky a nemají je kde pást.

Osadníci následně na pozemcích komunit pasou své vlastní ovce, uvádějí skupiny hájící práva. Izraelská skupina na ochranu práv B'Tselem uvedla, že od poloviny března osadníci zabrali více než 4 000 dunamů (asi 988 akrů) palestinských pastvin od 7. října.

Opakované útoky osadníků, často v noci, vyvolávají strach a poškozují duševní zdraví. Děti a jejich rodiče uvedli, že děti měly noční můry a potíže se soustředěním. Útoky zničily školy ve dvou z pěti obcí. Většina dětí nemohla měsíc nebo déle po vysídlení chodit do školy.

Izraelská policie má pravomoc vymáhat právo nad osadníky, zatímco armáda má pravomoc nad Palestinci na okupovaném Západním břehu Jordánu. Po 7. říjnu dal izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir policii pokyn, aby proti násilným osadníkům neuplatňovala zákon, uvedl izraelský investigativní novinář. Policie tuto zprávu popřela, Ben-Gvir však nikoli. Podle oficiálních údajů, které shromáždila organizace Yesh Din, drtivá většina palestinských stížností na osadníky a izraelskou armádu nevede k obvinění.

Po 7. říjnu rozdalo ministerstvo národní bezpečnosti tisíce zbraní, mimo jiné i osadníkům. V prosinci úřad generálního prokurátora v Knesetu prohlásil, že zjistil, že ministerstvo nezákonně schválilo 14 000 povolení ke střelným zbraním.

Země včetně Spojených států, Německa, Itálie a Velké Británie povolily vývoz zbraní, včetně útočných pušek a střeliva, do Izraele. Spojené státy od 7. října schválily více než 100 transferů zbraní do Izraele a v roce 2023 vyvezly 8 000 vojenských pušek a 43 000 ručních zbraní, než v prosinci pozastavily dodávku 24 000 útočných pušek kvůli obavám z útoků osadníků. Je "téměř jisté", že osadníci používají zbraně vyrobené v USA, uvedl bývalý úředník amerického ministerstva zahraničí.

Od prosince Spojené království, Spojené státy a Francie oznámily vízovou politiku, která některým násilným osadníkům zakázala vstup. USA a Spojené království uvalily finanční sankce na celkem osm osadníků a dvě osadnické základny. O sankcích EU se stále jedná, a to kvůli rozhodné neochotě České republiky a Maďarska.

Násilný transfer nebo deportace a rozsáhlé ničení a přivlastňování majetku na okupovaném území jsou válečnými zločiny. Systematický útlak a nelidské činy izraelských úřadů vůči Palestincům, včetně válečných zločinů, páchané s cílem udržet nadvládu židovských Izraelců nad Palestinci, představují zločiny proti lidskosti apartheidu a pronásledování.

Vlády by měly pozastavit vojenskou podporu Izraeli vzhledem k riziku spoluúčasti na zneužívání. Měly by také přezkoumat a případně pozastavit dvoustranné dohody, jako je dohoda o přidružení mezi EU a Izraelem, a zakázat obchod s osadami na okupovaných územích. Spojené království by mělo okamžitě stáhnout návrh zákona o hospodářské činnosti veřejných orgánů (zámořské záležitosti), který omezuje veřejné orgány ve Spojeném království v rozhodování o tom, že nebudou obchodovat se společnostmi" působícími v nelegálních izraelských osadách na Západním břehu Jordánu.

USA, EU, Spojené království a další země by měly přijmout opatření k zajištění odpovědnosti osob odpovědných za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, včetně trestního vyšetřování a stíhání v rámci univerzální jurisdikce a u Mezinárodního trestního soudu. To by mělo zahrnovat osoby odpovědné v rámci velitelské odpovědnosti za selhání při prevenci nebo potrestání zločinů ze strany osob v jejich velitelské linii.

Kromě toho by měly zvážit sankce vůči osobám odpovědným za pokračující izraelské útoky na palestinské komunity nebo za bránění vysídleným Palestincům v návratu na jejich území, dokud ti, na které se sankce vztahují, útoky neukončí a nezajistí, aby se vysídlení Palestinci mohli vrátit, uvedla Human Rights Watch.

"Palestinské děti byly svědky brutálního násilí na svých rodinách a zničení svých domovů a škol a vinu za to nakonec nesou izraelské úřady," uvedl Van Esveld. "Vysocí státní úředníci tyto útoky podněcují nebo jim nedokážou zabránit a spojenci Izraele nedělají dost pro to, aby tomu zabránili."

Vyšetřování izraelských útoků

Al-Qanub

Útoky osadníků donutily 9. října večer obyvatele obce al-Qanub, která leží 10 km východně od města Sa'ir nedaleko Hebronu na jihu Západního břehu Jordánu, k útěku. Komunita čítající asi 40 lidí se nemohla vrátit.

Od 7. do 9. října deset až dvanáct osadníků v civilním oblečení, ozbrojených pistolemi a útočnými puškami, každý den navršilo kameny a zablokovalo jedinou silnici do al-Qanubu, která jej spojuje s městem Sa'ir, uvedla Salma, 29letá obyvatelka, která uprchla se svým manželem Salimem a jejich sedmi dětmi.

Dne 9. října v půl páté odpoledne dorazily desítky ozbrojených osadníků. "Někteří šli [pro] ovce a devět z nich přišlo k nám," řekl Salim. "Měli zbraně a nože." Osadníci jim nařídili, aby do hodiny odešli, jinak je zabijí, a jeden muž řekl, že "nám podřízne krk, a mířil na nás, včetně našich dětí".
Jeden ze zničených domů v al-Kanúbu, palestinské komunitě na jihu Západního břehu Jordánu, poté, co 9. října 2023 všichni obyvatelé uprchli před ozbrojenými osadníky.


Desítky mužů se psy ukradly a odvedly 200 ovcí, které Salim a jeho otec vlastnili, směrem k osadnické základně, řekl Salim. On a několik sousedů se k nim rozběhli, ale "to zřejmě [osadníky] popudilo". Jeho otec se obával, že zahájí palbu, a varoval obyvatele, aby odešli. Muži, ženy a děti utíkali v různých skupinách: "Řekl jsem ženě, aby vzala děti a utekla."

Salma nesla svého osmiměsíčního chlapce a šla s ostatními dětmi kamenitým terénem více než pět hodin ve tmě, až do 22 hodin, aby se dostala k domovu svých rodičů, uvedla.

Pětatřicetiletý Salim, jeho pětasedmdesátiletý otec a jeho děti se všichni narodili v al-Kanúbu. "Prožili jsme tam celý život," řekl. Dodal, že dluží 18 000 šekelů (asi 4 800 USD) za krmivo pro ovce, které mu osadníci ukradli. Rodina žije v nedalekém městě ve skladišti bez oken a bez příjmu, z něhož by mohla platit nájem.

Wadi al-Seeq

Útoky, na nichž se podíleli ozbrojení osadníci v civilním oblečení a jednotka Izraelských obranných sil, vyhnaly 12. října z Wadi al-Seeq severovýchodně od Ramalláhu všech 30 rodin - přibližně 180 lidí, včetně 90 dětí -, vyplývá z výpovědí obyvatel a skupin pro lidská práva, jakož i z izraelských zpráv.

Od 7. října se osadníci denně shromažďovali u vjezdu na silnici vedoucí do obce. Ve 20 hodin 11. října přijela ve dvou nákladních automobilech skupina 8 až 10 mužů ve vojenských uniformách, ozbrojených zbraněmi M16 a někteří měli na sobě masky, uvedl 46letý Abú Hasan.

Uniformovaní muži nejprve vnikli do stanů Abú Naífa a jeho synů, zničili a ukradli rodinné věci a poté prohledávali stany dalších lidí, a to až do zhruba třetí hodiny ranní, uvedl Abú Hasan.

Později ráno vedl ozbrojený prominentní místní osadník v civilním oblečení skupinu ozbrojených mužů ve vojenských uniformách bez jmenovek, kteří přijeli v civilních autech a zablokovali příjezdovou cestu, zatímco poblíž stálo vojenské vozidlo a dvě policejní hlídky, uvedli čtyři obyvatelé.

Čtyři vozidla s vojáky, z nichž některé obyvatelé poznali jako osadníky z předchozích útoků, pak vjela do Wadi al-Seeq, uvedli obyvatelé. Vojáci sebrali obyvatelům telefony, klíče od auta a doklady, bili lidi, vnikli do stanů, kde se ukrývaly ženy a děti, a vyházeli věci na zem, uvedl třicetiletý Marwan M.

Útočníci řekli, že obyvatele zastřelí, pokud do hodiny neodejdou. Abu Bashar řekl: "Řekli, že si nemůžete nic vzít s sebou, a dokonce i auta byla zakázána." Podle zpráv bylo při útoku zraněno asi 30 lidí.

Vojáci vstoupili do stanu Reem R., strčili do ní a jejích dětí a vzali jim telefony, řekla. "Jeden muž v uniformě mě kopl zezadu do krku. Řekli: 'Jděte do údolí, a jestli se vrátíte, zabijeme vás'." Řekli jí, že je v pořádku. Když Reem utíkala, viděla svého dvacetiletého syna, který má vrozenou vadu kostí a tělesné postižení, ležet na zemi a osadník mu "dupal na záda", řekla. Ženy a děti, včetně dvou tělesně postižených, utekly do jeskyně, kde se bez jídla, vody a telefonů ukrývaly osm hodin až do 20:00. Poté se vydaly směrem k městu Taybeh, uvedla Reemová.

Vojáci mezitím Marwana M., Abú Hasana a třetího muže, Nadima N., přinutili padnout na zem, svázali je a podle jejich slov je bili, kopali a bili pažbami svých zbraní. Přijela a odjela další skupina vojáků a přijelo civilní vozidlo s muži ve vojenských uniformách. Vojáci odtáhli tři muže do ohrady pro ovce, zavázali jim oči a svlékli je do spodního prádla, vyměnili Abú Hasanovi na zápěstích zipy za bolestivý kovový drát a více než dvě hodiny muže bili a kopali do hlavy a obličeje. Nadima N. popálili cigaretami. Marwan M. ztratil vědomí, řekl. Útočníci zveřejnili snímky mužů na internetu.

"Střídali se v bití, pořád dokola, s výhrůžkami typu: 'Až zemřeš, tvoje žena nebude moci živit tvé děti'," řekl Abu Hasan. Jeden z mužů na něj močil a další ho kopal do hrudníku, břicha a genitálií. "Křičel jsem bolestí. Poté si přinesl násadu od koštěte, skočil mi na záda, udeřil mě s ní a snažil se mi ji strčit do konečníku." Hasan si vzpomíná, jak se mu to stalo.

Abu Hasan uvedl, že útočníci ukradli třem mužům tři telefony a 2 700 šekelů (asi 700 USD) v hotovosti a další věci. Večer přijel izraelský vojenský lékař s dalšími vojáky. Marwan M. řekl: "Dali mi glukózu a omluvili se. Řekli jsme jim, jak nám ukradli auta, telefony, peníze, všechno, a trvali jsme na tom, aby nám věci vrátili, ale oni [na naše žádosti] nereagovali." On a Abú Hasan byli hospitalizováni.

Asi o pět dní později izraelské úřady ve dvou policejních autech doprovázely některé obyvatele dvě hodiny zpět, aby si vyzvedli své věci, řekl Reem R.. Podle ní se z její domácnosti ztratily matrace, přikrývky, oblečení, elektrické vybavení, lednička, přívěsný vozík, 250 kuřat a krmivo pro ovce v hodnotě 35 000 šekelů (asi 9 400 USD), které bylo nakoupeno na úvěr. Další doklady obyvatel, včetně rodných a oddacích listů, byly spáleny nebo chyběly a byla ukradena dvě auta, nádrže na vodu, osli, kuřata a 13 ovcí, uvedl Abu Bashar. Jejich domy byly zničeny.

Obyvatelé uvedli, že podali stížnost na policejní stanici v osadě Binyamin, ale od té doby se nic nedozvěděli. Armáda požádala dva muže, aby podali stížnost.

Vojáci zapojení do útoku byli součástí vojenské jednotky Desert Frontier, která rekrutuje obyvatele osad, včetně některých osadníků se záznamem v trestním rejstříku, uvedl Haaretz. Armáda v říjnu v reakci na zprávy o útoku odvolala velitele a v prosinci po dalších násilných incidentech propustila pět vojáků a zmrazila činnost jednotky, uvedl Haaretz. Organizace Human Rights Watch si není vědoma toho, že by v souvislosti s těmito událostmi byl někdo stíhán.

V prosinci izraelská armáda vydala příkaz, kterým zakázala vůdci osadníků vstup na většinu území Západního břehu Jordánu, a to na dobu tří měsíců. Proti tomuto příkazu se odvolal. V březnu na něj USA uvalily sankce.

Reem R. a její rodina se ukrývají ve stanu na okraji Taybehu. Její děti už více než dva měsíce nechodí do školy. Škola ve Wadi al-Seeq, která byla otevřena v roce 2017 a měla více než 100 žáků v 1. až 8. třídě, včetně dětí ze sousedních komunit, byla po útoku zničena.

Rodiny byly původně vysídleny během války v roce 1948 z území dnešního Izraele. V letech 2010 až 2023 vydala izraelská armáda příkazy k demolici 110 staveb v komunitě, včetně školy, protože neměly stavební povolení, které je pro Palestince téměř nemožné získat.

Khirbet al-Ratheem

Mezi 14. a 23. říjnem byla celá komunita asi 50 lidí v Khirbet al-Ratheem na jihu Západního břehu vysídlena kvůli útokům ozbrojených mužů ve vojenských uniformách, které obyvatelé komunity poznali jako osadníky z předchozích útoků, doprovázené dalšími vojáky, které obyvatelé nepoznali.

Osadníci začali Khirbet al-Ratheem obtěžovat v roce 2021, ničili úrodu a v noci přepadávali domy, uvedli bývalí obyvatelé.

Dne 7. října 2023 přijeli vojáci, varovali komunitu, aby neopouštěla své domovy a nepásla ovce, a zablokovali všechny cesty. Dne 8. října osadníci zaútočili na dům padesátiletého Ghassana G., jeho čtyřiačtyřicetileté manželky Farah a jejich tří dětí mladších 18 let, zničili dvě cisterny na vodu a kameny rozbili jejich solární panely.

12. října ve 22:00 vtrhlo pět maskovaných ozbrojených mužů ve vojenských uniformách do Ghassanova stanu tří okolních domácností, odvlekli Ghassanova staršího otce, který měl potíže s chůzí, a namířili mu na hlavu M16, uvedla Farah. Jeden z mužů jim řekl: "Máte 24 hodin na to, abyste odešli, [jinak] vás zabijeme a sebereme vám ovce," řekl Ghassan. Útočníci jim prorazili nádrže na vodu a přeřezali plynové a vodovodní potrubí. Ghassan zavolal humanitární agentuře a nedaleké obci al-Samu'a, aby jim pomohli s evakuací, ale bylo mu řečeno, že to není možné koordinovat s izraelskou armádou, řekl.

V noci 13. října maskovaní a ozbrojení vojáci, které jeden z členů rodiny identifikoval podle hlasu jako "osadníky, na které jsme zvyklí", znovu vstoupili do rodinného domu, vyhrožovali jim a požadovali jejich telefony. Členka rodiny, která schovala svůj telefon a videokameru, ukázala organizaci Human Rights Watch videa předchozích útoků osadníků.

Když Ghassanova širší rodina 14. října odcházela, osadníci se vrátili a přinutili je padnout obličejem na zem, bili je, kopali a vyhrožovali jim zabitím, uvedli členové rodiny. Rodina utekla do 15 km vzdáleného města al-Samu'a s 220 ovcemi, několika solárními panely, spotřebiči a matracemi. Soused později natočil, jak osadníci buldozerem ničí jejich dům.

Ghassan musel na okraji al-Samu'a postavit přístřešek pro ovce, který stál 50 000 šekelů (asi 13 400 amerických dolarů), a nakoupit krmivo. Předtím se ovce pásly na 30 dunamech (asi 7 akrech) půdy.

Rozvětvená rodina 76letého Abu A. a jeho ženy Lany, kteří mají pět dětí mladších 18 let spolu s dospělými dětmi a jejich rodinami, žila nedaleko. Dne 8. nebo 9. října vstoupili do jejich domu muži, které Abu A. poznal jako osadníky z předsunuté osady Asa'el, a varovali je, aby odešli, jinak "vám podřízneme krky". Jeho rodina našla 11. října vedle dveří zabitou mrtvolu jedné ze svých ovcí. Ve 23 hodin 12. nebo 13. října jim osadníci rozbili solární panely, uvedl Abu A..

Dne 16. října ve 21 hodin přišlo k domu Abu A. pět maskovaných mužů, z nichž jeden měl na sobě vojenskou uniformu a nesl útočnou pušku M16, "strčil mě na zem a ten v uniformě mě kopl do břicha a udeřil mě pažbou zbraně do čela". Muži propíchli nádrž na vodu a varovali je, aby do 21. října odešli, "jinak vás upálíme". Lana se schovávala uvnitř se svou snachou a dcerami, včetně osmileté Anan. Anan uvedla, že byla velmi vyděšená a "schovala se do skříně a dívala se klíčovou dírkou".

Syn Abu A., Iyad, uvedl, že 20. října ho a tři jeho bratry zadržela skupina uniformovaných izraelských sil. Někteří vojáci je bili a dupali a varovali je, aby odešli, zatímco jiní vojáci "seděli stranou", řekl Ijád.

V poledne 21. října, když rodina odcházela se svými věcmi, tři vojáci ozbrojení zbraněmi M16 Ijádovi zavázali oči a spoutali je. Ijád řekl, že ho bili pažbami zbraní do hlavy, odvedli ho na stanoviště, pak do dvou osad a nakonec na armádní základnu v osadě Otniel. Propuštěn byl ve 22:00 poté, co do osady přijela izraelská policie. Na fotografii pořízené 22. října jsou vidět Ijádovy oteklé ruce a syrové stopy na zápěstích, které odpovídají poutacím pásům.

Abú A., který má 11 sourozenců, uvedl, že jeho rodina vlastnila 600 dunamů (asi 148 akrů) půdy v oblasti, kde se v roce 1947 narodil. Jeho rodina je nyní v al-Samu'a, ale nemohl pást své stádo, což ho donutilo prodat 100 svých ovcí. Již dříve prodal svých šest krav poté, co mu izraelská armáda znemožnila přístup na jejich pastviny. "Jsme zadlužení [a] nemáme žádný příjem," řekl.

Tři bratry z jiné větve rodiny přinutili k odchodu vojáci, které obyvatelé poznali jako osadníky. Jeden z bratrů, 43letý Ayman A., uvedl, že po 7. říjnu osadníci ve vojenských uniformách, kteří jezdili buldozerem a dvěma auty, opakovaně vyhrožovali jemu, jeho ženě a jejich sedmi dětem, aby odešli, "jinak vás spálíme".

Dne 23. října uniformovaní vojáci, které Ayman popsal jako osadníky, stříleli z M16 do vzduchu a "házeli nás na zem". On a jeho bratři Mohammed a Amer uvedli, že je osadníci bili a dupali jim na záda. Kolem deváté hodiny večerní bratři s rodinami uprchli do al-Samu'a, ale museli zde zanechat nábytek a spotřebiče.

Jejich manželky a děti zůstaly v domě příbuzných v al-Samu'a, zatímco bratři a jejich starší synové zůstali poblíž přístřešku, který postavili pro svých 150 ovcí. "Vyčištění půdy buldozerem stálo 8 000 šekelů (2 100 USD)" a další tisíce stálo pořízení stavebního materiálu, řekl Ayman. Ovce odříznuté od pastvin potřebují každý den 125 kilogramů krmiva.

Khirbet Zanuta

Organizace Human Rights Watch vedla rozhovory s členy rozvětvené rodiny S. a N., kteří 1. listopadu uprchli z Khirbet Zanuty na jižním břehu Jordánu kvůli útokům osadníků. Celá komunita čítající více než 140 osob byla vysídlena.

Osmatřicetiletý Saleh S. s manželkou a čtyřmi dětmi ve věku 5 až 11 let uvedl, že jejich rodiny žily v Khirbet Zanutě "od dob našich prarodičů". Osadníci si před třemi lety zřídili nedalekou základnu a komunitu opakovaně obtěžovali. Po 7. říjnu "vstoupili do domu, nadávali nám, obtěžovali děti, nadávali jim. Bylo to každý druhý den, když ne ráno, tak v noci," řekl Saleh.

7. října osadníci buldozerem zatarasili vjezd na silnici do Khirbet Zanuty z osm kilometrů vzdálené al-Dhahiriya, řekla Salehova sestra, 45letá Abier. V následujících týdnech osadníci pravidelně v noci házeli na jejich domy kameny, které zasáhly plechovou střechu. "Deset dní jsme nemohli spát," řekl Salehův bratr Sami, 53 let, který žil nedaleko se svou ženou a třemi dětmi, z nichž dvěma ještě nebylo 18 let. Osadníci rozbili Salehovy solární panely a okna a zničili auta několika obyvatel.



Saleh a Mahmúd uvedli, že poznali vůdce osadníků, který varoval obyvatele, aby po 7. říjnu opustili své domovy. Tento muž měl dříve u sebe pistoli M16 nebo ruční zbraň a vedl osadníky, kteří přeřezávali vodovodní potrubí, propichovali nádrže na vodu a používali dron k zastrašování rodinných ovcí, uvedli Saleh a Mahmúd. Rozvětvená rodina 1. listopadu uprchla. Sami řekl, že osadníci ozbrojení M16 "na nás házeli kameny, i když jsme odcházeli". "Vzali jsme si solární panely, ovce a naše [kuchyňské] příbory," ale všechno ostatní jsme museli opustit, řekla jeho sestra Abier. Rodina musela pustit na svobodu svých 100 holubů. Pronajali si tři velká nákladní auta, která jim pomohla přestěhovat 300 ovcí, což je stálo asi 3 200 šekelů (asi 860 USD).

Rodina zaplatila 60 000 šekelů (16 000 USD) za stavbu nového přístřešku pro ovce, ale bez přístupu ke svým pozemkům, včetně čtyř cisteren na vodu, si nemůže dovolit stádo chovat. Tři bratři postavili na poli poblíž al-Dhahiriya místnosti k bydlení, jednu pro každou rodinu. Saleh řekl: "Nemohl jsem spát, nemohl jsem jíst. Vnutili nám Nakbu [katastrofu]."

Munir a Sara N., oba 38 let, a jejich devět dětí žili v jiné části Khirbet Zanuty. Několik dní po 7. říjnu v sedm hodin ráno osadníci ve dvou nákladních autech ozbrojených útočnými puškami a doprovázených vojáky zbili šest Munirových sousedů a vyhrožovali, že je zastřelí. Osadníci rozbili okna sousedova nákladního auta Mitsubishi a okna okolních domů.

O dva dny později, ve 22 hodin, se vojáci a osadníci vrátili. Jeden z nich hodil do rodinného domu, kde spaly děti, omračující granát, uvedla Sára. Její třináctiletá dcera Yara řekla: "Vojáci hodili zvukovou bombu [omračující granát] blízko nás a já jsem se velmi vyděsila". "Zbraně děsí mladší děti a my jsme se báli o jejich životy," řekl Munir.

O půlnoci o několik dní později přijelo osm nebo devět osadníků v doprovodu vojenského vozidla, z něhož vystoupili tři vojáci. Osadníci napadli čtyři rodiny žijící poblíž, zbili Munira pažbami svých zbraní a varovali ho: "Máte 24 hodin na to, abyste odešli, jinak vás zapálíme". Druhý den si rodina za 2100 šekelů (asi 560 USD) pronajala nákladní auta, aby mohla přestěhovat svůj dobytek, který se nyní ukrývá v nedostavěné budově.

Po 7. říjnu osadníci také opakovaně přelétávali drony nad rodinným stádem 250 ovcí, které bylo v ohradě, což způsobilo, že ovce zpanikařily a navzájem se ušlapaly, přičemž 10 ovcí zahynulo, uvedl Munir.

"Všichni jsme zadlužení," řekl Munir. "Kdyby někdo zajistil mým dětem bezpečí a ochranu před osadníky, vrátili bychom se [domů]." Aktivisté za práva 31. ledna natočili osadníky, jak oplocují pozemky Khirbet Zanuty.

Sářiny děti chodily do školy v Khirbet Zanutě před 7. říjnem, ale poté školy přešly na online výuku, "a my nemáme internetová zařízení".

Ve škole bylo 27 žáků od mateřské školy až po šestou třídu, uvedl jeden z představitelů školství. Škola byla 20. listopadu vypálena při zjevném žhářském útoku a 21. listopadu ji natočil člen organizace B'tselem, který fotografie a videa zveřejnil na internetu. Škola, postavená s humanitární podporou EU, Spojeného království a dalších evropských zemí, byla později srovnána se zemí.

Školka byla dotovaná a rodiče za ni platili 150 šekelů (asi 40 amerických dolarů) ročně. Čtyřletá Nadia, která školku navštěvovala, řekla: "Viděla jsem, jak shořela [na sociálních sítích]. Všechno. Byla jsem smutná a začala jsem křičet. Hrála jsem si s lékařskými nástroji, kuchyňským náčiním, panenkami a barbínami." Nadina rodina si nemůže dovolit školku, kam byli přesunuti, která stojí 200 šekelů (asi 53 USD) měsíčně.

Ein al-Rashash

Všech osm rodin žijících v Ein al-Rašaši uprchlo 13. října z obav před dalším násilím ze strany osadníků a podle obyvatel a zpráv z tisku byly v tomto týdnu kvůli hrozbám vysídleny také beduínské rodiny v této oblasti.

Izraelská armáda od roku 2010 vydala příkazy k demolici 73 staveb v Ein al-Rašaši. Osadníci začali komunitu obtěžovat v roce 2014 poté, co v bývalé vojenské základně založili pasteveckou základnu nazvanou Andělé míru, kterou vedl osadník, jehož obyvatelé identifikovali křestním jménem.

Stejní muži se 8. října objevili v uniformách, s útočnými puškami M16 a zablokovali cestu do komunity, uvedl pětadvacetiletý Wesam W.. Ve dnech 11. a 12. října osadníci zabili šest Palestinců v Kusře, asi 10 km severně od Ein al-Rašaše. V obavách ze smrtícího útoku se 13. října celá komunita "rozhodla odejít, kvůli naší bezpečnosti a důstojnosti", řekl Wesamův bratr Omar, 33 let. Omar, jeho žena a šest dětí odešli pěšky do nedalekého města Maghayir.

Dne 27. října odvezli dva izraelští aktivisté za práva Omara zpět do Ein al-Rašaše v naději, že se jim podaří získat zpět některé věci. Zjistil, že mu chybí 18 stanů, přívěs na auto, spotřebiče, solární panely a krmivo pro ovce, které podle jeho slov stálo 150 000 šekelů (asi 40 000 USD). Poté k nim pěšky dorazilo sedm osadníků v civilním oblečení, kteří je bili a kopali, uvedl Wesam a jeden z aktivistů.

Členové komunity uvedli, že izraelská policie v osadě Binyamin jim neumožnila podat stížnost, pokud tak neučinili osobně, což však odmítli, protože je policie již dříve zadržela a vyslýchala kvůli falešným stížnostem osadníků.

Omarovi prarodiče uprchli na Západní břeh v roce 1948 jako uprchlíci z území dnešního Izraele. Rodina si nyní pronajímá sedmipokojový dům v Maghayiru pro 35 osob. Nemohou pást svá stáda.