Al Jazeera: Kdo je za nárůstem konzervatismu v Evropě a proč to není až tak děsivé

25. 4. 2017

čas čtení 7 minut

Jedním z hlavních důvodů posilování konzervatismu v Evropě je stárnutí jejího obyvatelstva.


Po brexitu a po volebním vítězství Donalda Trumpa čekal svět úzkostlivě na výsledky voleb v různých evropských zemích, kde sílí pravicoví populisté, píše na serveru televize Al Jazeera moskevský novinář Roman Dobrochotov.

První letos v tomto kalendáři bylo Holandsko, kde získala populistická strana Geerta Wilderse ale jen 20 ze 150 křesel v parlamentu. Další je Francie. Avšak bude konzervativní populismus v Evropě skutečně triumfovat a jsou toto známky  vzestupu černé internacionály? Anebo je ve hře nějaká jiná dynamika, která poskytla pravicovým silám energii jen dočasně?

Kontinentální Evropa obhájila politickou příčetnost

25. 4. 2017

čas čtení 3 minuty

Sázet na "černé labutě" a protestní volby může být výnosné, napsal Leonid Bershidsky. Ale zdá se, že v tomto volebním cyklu pouze Británie a USA, dvě země, kde elity dlouho o kontinentální Evropě hovořily s despektem, daly světu znepokojivá politická překvapení. Jsem zdvořilý; jiní by řekli, že učinily hloupé, možná katastrofické volby. Nemocná stará Evropa, jejíž úpadek byl oznamován stále dokola, důsledně odolává svodům populistických lídrů - jak nacionalistům, tak radikálně levicového druhu.

Pozor, Le Penová není ještě poražena

25. 4. 2017

čas čtení 2 minuty


Pokud by byla volební účast v druhém kole francouzských prezidentských voleb dne 7. května malá, varuje  Natalie Nougayrède, evropská noční můra by se mohla uskutečnit a Le Penová by se mohla stát francouzskou prezidentkou. Špatnou zprávou je, že Le Penová získala rekordních 7,6 milionů hlasů. Temné politické síly Francie, jejichž rasistické a autoritářské kořeny leží ve 20. století, zdaleka nebyly neutralizovány. Průzkumy veřejného mínění, které se v podstatě ukázaly správné, předpovídají 35-40 procent hlasů pro Le Penovou.

Rozhovor Britských listů 106:

Češi nejsou blbí, ale chovají se iracionálně

21. 4. 2017

čas čtení < 1 minuta



Se spisovatelkou a scénáristkou Terezou Brdečkovou hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík o příčinách konstrukce iracionálních narativů v dnešní České republice. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 21. dubna 2017.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Pozvánka na veřejnou prezentaci dvou nezávislých analýz vysílání ČRo

25. 4. 2017

čas čtení 1 minuta



Analýza vysílání ČRo k senátním a krajským volbám 2016 a Analýza pořadů „20 minut Radiožurnálu“ a „Pro a proti“ ve 3. čtvrtletí 2016

Rada Českého rozhlasu tímto zve zájemce na Veřejnou prezentaci dvou nezávislých odborných analýz, které byly vypracovány v rámci 4. minitendru Rady ČRo společností Focus:

Analýza vysílání Českého rozhlasu k senátním a krajským volbám v roce 2016

Analýza pořadů „20 minut Radiožurnálu“ a „Pro a proti“ ve 3. čtvrtletí 2016

Prezentace se uskuteční dne 26. 4. 2017 v 16.30 hod v Atriu Českého rozhlasu, Římská 13, Praha 2.

Program:

1. část
16:30-17:20
Prezentace Analýzy pořadů „20 minut Radiožurnálu“ a „Pro a proti“ ve 3. čtvrtletí 2016

2. část
17:30-18:45
Prezentace Analýzy vysílání Českého rozhlasu k senátním a krajským volbám v roce 2016

Obě části budou obsahovat jak prezentaci pronesenou autory analýzy, tak diskusi otevřenou publiku.

Analýzy najdete na webu Rady ČRo:
http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/nezavisla-odborna-analyza-vysilani-ceskeho-rozhlasu-analyza-vysilani-cro-k-senatnim-a-krajskym-volbam-v-roce-2016--1714146

http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/nezavisla-odborna-analyza-vysilani-cro-analyza-poradu-20-minut-radiozurnalu-a-pro-a-proti-ve-3-ctvrtleti-2016--1719653

Jménem Rady Českého rozhlasu  

Mgr. Hana Dohnálková
předsedkyně Rady ČRo  

Britská předvolební kampaň: Labouristé chtějí zaručit práva evropských občanů v Británii

25. 4. 2017

čas čtení < 1 minuta


- Keith Starmer, stínový labouristický ministr pro brexit, v úterý argumentoval, že Labouristická strana se bude snažit při vyjednávání o brexitu udržet pro Británii výhodu společného evropského trhu a celní unie. Chce také jednostranně zaručit občanská a pracovní práva pro občany EU, kteří žijí v Británii. Konzervativní ministr Damian Green labouristy kritizoval že se tak prý vzdávají jakýchkoliv trumfů při vyjednávání s Bruselem  a ohrožují tak práva britských občanů žijících v EU.


- Bývalý labouristický premiér Tony Blair vyzval britské voliče, aby si zjistili, kteří kandidáti na křeslo poslance v nadcházejících volbách podporují "brexit za každou cenu" a hlasovali proti nim.


- Proevropská organizace Open Britain identifikovala 20 volebních okrsků, v nichž jejich poslanci hlasovali pro brexit, i když voliči nikoliv, a vyzývá voliče aby je v nadcházejících volbách odvolili.

Knihovna spisovatelky a přítelkyně z domu smutku Evy Kantůrkové

25. 4. 2017

čas čtení 1 minuta


Následuje:

Městská knihovna Praha, středa 17. 5. 2017, 19 hodin, Mariánské náměstí, Praha 1

Knihovna rodu spisovatele a básníka Jáchyma Topola. Knihovna a písemnosti děda spisovatele Karla Schulze, osudové matky Jiřiny Schulzové provdané Topolové, otce dramatika Josefa Topola a bratra hudebníka Filipa Topola odcházejí z rodinného bytu doprovázeny dědicem rodu – Jáchymem Topolem.

Sedmý díl cyklu Knihovny známé i neznámé – Filmy, které v televizi neuvidíte. ČR 2017, 46 minut. Besedu s Jáchymem Topolem, Petrem Kotykem a Bedřichem Ludvíkem moderuje Vladimír Hendrich.

Knihovny známé i neznámé VII – Filmy, které v televizi neuvidíte. Archivář Petr Kotyk a režisér Bedřich Ludvík natáčejí knihovny zajímavých osobností. Projekce snímků s lektorským úvodem a besedou.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Prosíme, přispějte finančně na provoz Britských listů

3. 3. 2017

čas čtení 3 minuty

Milí čtenáři,

na provoz Britských listů potřebujeme měsíčně přibližně 60 000 Kč. Velmi oceňujeme, že čtenáři podstatnou měrou přispěli na provoz našeho serveru v listopadu a v prosinci 2016. Bohužel však tuto finanční podporu potřebujeme trvale,  výdaje udržujeme na minimu, avšak  bez rozpočtu se server provozovat nedá. Prosíme, tedy, uvažte o pravidelném finančním příspěvku ve prospěch BL. Stačilo by, kdyby 300 lidí příspívalo měsíční částkou 200 Kč.

Jako občanské sdružení poskytujeme všem přispěvatelům potvrzení, na jehož základě si finanční dar můžete odečíst od základu daně. 

Přispět můžete i bankovním převodem na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat i z mobilního telefonu, informace o tom jsou níže.

Lekce pro Martina Stropnického:

Proč pacifistické Německo rozšiřuje armádu?

25. 4. 2017 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Německý Bundeswehr plánuje do roku 2032 vytvořit celkem 27 nových bojových praporů, z toho 11 dělostřeleckých ZDE. Cílem je postavit tři plné divize: Dvě těžké a jednu určenou k rychlému nasazení ZDE. Souběžně s tím vypsal Berlín také tendr na nové útočné pušky ZDE. Proč se spolková vláda odhodlala k tak nepopulárnímu kroku - v zemi, kde veřejnost považuje vojenskou sílu za nežádoucí a v zásadě "zastaralý" prostředek?

Macronova kampaň byla terčem ruských kyberútoků

25. 4. 2017

čas čtení 1 minuta

Příspěvek Ruska francouzským prezidentským volbám 2017: Pro Le Penovou: peníze. Pro Macrona: hackeři.


Kampaň favorita francouzských prezidentských voleb Emmanuela Macrona se stala terčem skupiny zaměřené na kybernetickou špionáž, kterou někteří experti spojují s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.

Proč Finsko odolalo Putinově informační válce?

25. 4. 2017

čas čtení 3 minuty

S volbami ve Francii, Německu, Nizozemsku, České republice a možná v Itálii zpravodajské služby po celém kontinentě varují před ruskými pokusy ovlivnit výsledky cílenými dezinformacemi a propagandou, jak se objevily během amerických prezidentských voleb, napsal Reid Standish.

Ke korejským břehům "míří americká ponorka"

25. 4. 2017

čas čtení 1 minuta

Jihokorejská agentura Jonhap v pondělí oznámila, že do regionu dorazí americká ponorka Michigan. Agentura UPI cituje korejský list Donga Ilbo, který měl informovat o příjezdu ponorky do přístavu Busan během dneška. Američtí představitelé zprávy nekomentují.

Několik kontextů pro výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii

24. 4. 2017 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Nejdůležitější na výsledku prvního kola prezidentských voleb ve Francii je podle mne to, že stabilní a jednotná EU dostala znovu šanci. Velkou úlevou pro mne bylo i to, že předvolební průzkumy celkem věrně odrážely realitu. To je velice důležitá věc z hlediska vytváření zpětné vazby mezi politiky a voliči v době mezi volbami.

Macronovo vítězství  je nejspíše v prvé řadě důsledkem skandálů pravicového kandidáta Fillona, který byl dlouho hlavním favoritem. Z tohoto pohledu jde o celkem zřetelný posun doleva, neboť Fillon byl i na republikánské spektrum ten vpravo (na rozdíl Juppého).

Francouzské volby: Společnost už neštěpí levo-pravé dělení, ale postoj ke globalizaci

24. 4. 2017 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Krátce po oznámení předběžných výsledků prvního kola francouzských prezidentských voleb se snesla kritika na ultralevicového kandidáta Jean-Luc Mélenchona. Kandidáti obou hlavních stran, socialistů i republikánů, hned pro druhé kolo veřejně podpořili Emmanuela Macrona, proti němuž se po celou kampaň vyhraňovali. Mélenchon ale ani teď proti ultrapravicové kandidátce Le Pen nevystoupil a nevyzval své voliče, aby hlasovali proti ní ZDE.

Amputovaná levice

24. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

První kolo francouzských voleb určilo, že přednost má populistická nacionální socialistka a tzv. centristický politik, který je vší svou podstatou velmi výrazně napravo od tzv. centra. Ve francouzských volbách tedy jednoznačně prohrává levice, nejen tradiční socialisté. Totéž se děje ve Velké Británii, kde průzkumy před pravděpodobnými parlamentními volbami, které by se podle návrhu premiérky Mayové měly uskutečnit v červnu, ukazují obrovský rozdíl mezi konzervativci a labouristy. V ČR předává levicová ČSSD své tradiční voliče oligarchovi Andreji Babišovi a jeho politickému projektu. Ukazuje se, že se politika bez levice vcelku úspěšně obejde.

Žádáme o pomoc dvěma českým humanitárním pracovníkům vězněným v Turecku

24. 4. 2017

čas čtení 1 minuta

Miroslav Farkas a Markéta Všelichová, čeští humanitární dobrovolníci, byli zadrženi na hraničním přechodu Habur mezi Tureckem a Irákem. Byli uvězněni v Turecku pro údajné podezření z páchání "teroristické činnosti" v severní Sýrii. Účelem cesty byl přitom projekt mobilní nemocnice, která měla pomoci lidem v části Sýrie postižené válkou. Oba dva se od počátku uprchlické krize zajímali o situaci ve válečných oblastech a mobilní nemocnice měla být alespoň lokálním řešením nejpalčivějšího nedostatku, chybějící zdravotní péče. Miroslav Farkas už před tím strávil rok a půl na zemětřesením postiženém Haity, kde pomáhal vrtat studny. Soudní proces má být zahájen 10. 5. Dosavadní náklady ve výši 322 461 Kč uhradili rodiče Markéty Všelichové za podpory přátel a dalších lidí. Vzhledem k tomu, že tyto náklady pravděpodobně nejsou konečné, žádají rodiče obou vězněných o podporu.

Donald Trump má historicky nejnižší veřejnou podporu

24. 4. 2017

čas čtení 1 minuta

Podle výsledků průzkumu, kterou provedl Gallup na zhruba 45 000 dospělých respondentech (mezi 20. 1. a 19. 4), je veřejná podpora Donalda Trumpa nejnižší v historii sledování vývoje veřejného mínění vůči zvolenému prezidentovi v USA. Průzkumy probíhají od roku 1953 a doposud se podle deníku The Independent drželi všichni prezidenti v první čtvrtině svého mandátu nad 50 % podpory. Průměrná veřejná podpora Trumpovi je 41 %. Nejvyšší byla těsně po zvolení, a to 46 %, nejnižší naopak v okamžiku, kdy Trumpova administrativa selhala při pokusu nahradit Obamův zákon zajišťující veřejné zdravotní pojištění (35 %). Podpora zůstává relativně silná mezi republikány (87 %), ale je historicky nejnižší mezi nezávislými voliči. Mezi nezávislými schvaluje Trumpovy kroky jen 37 %, dřívější historicky nejnižší podpora v tomto období byla 61 %.

Hromadné znásilnění žen v symbolické rovině jako potřebný katalyzátor společenské tenze

Kulturní teorie her

24. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 8 minut

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Petr Koubský vyvolal během Velikonoc na Facebooku emočně vypjatou diskusi, když prohlásil pomlázku za tradici pro kretény. Reakce se v podstatě rozdělily na dva druhy, jednu podpůrnou a jednu odmítavou. Hranice mezi oběma tábory hezky ilustruje problém, který současné západní společnosti užírá: na jedné stranně představa o liberálních hodnotách, které vycházejí z poznání, že určité hodnotové tradice prostě nelze sloučit s artikulací lidských práv. Na straně druhé potřeba tradiční kontinuity, která nutně překonává poznání v tom, že samotná skeptická analýza nedokáže v okamžiku svého odhalení narušit kulturní setrvačnost. Jinými slovy, symbolická hra na hromadné znásilnění žen jako oslava příchodu jara je dobrým příkladem, na němž by se liberálové měli učit chápat podstatu existence společnosti.

Macron pracoval pro elitní banku Rotschild, bude proto lehce terčem útoků

23. 4. 2017

čas čtení 1 minuta



Když řekl Emmanuel Macron přátelům roku 2008, že přijal zaměstnání v investiční bance Rothschild, přátelé tehdejšího třicetiletého státního úředníka varovali, že to může zlikvidovat jeho budoucí kariéru v politice. Macron v té bance vydělal 2,9 miliony euro a získal přezdívku "Mozart finančnictví" za to, že v roce 2012 radil firmě Nestlé při její koupi části firmy Pfizer v hodnotě 12 miliard dolarů.  V bankce Rotschild se Macron octl uprostřed francouzských podnikatelských intrik, získal kódy a žargon světa, kde kariéry většinou záleží na absolutoriu té správné elitní univerzity. Tato historie činí nyní Macrona lehkým terčem útoků pro druhé kolo prezidentských voleb ve Francii, zejména proto, že po finanční krizi a po krizi v eurozóně jsou Francouzi velmi podezřívaví vůči bankovnímu sektoru, míní list Financial Times.

Revoluce ve Francii

23. 4. 2017

čas čtení 3 minuty



Porážka etablovaných stran je ponížením pro moderní francouzskou politiku pravice  i levice. Socialistický kandidát Benoît Hamon, který reprezentoval stranu odcházejícího prezidenta Hollandea, získal pouze 6,2 procent hlasů. Konzervativní kandidát François Fillon, reprezentující pošpiněnou gaullistickou tradici, si vedl lépe, dostal 19,7 procent. Ale dnes je tomu poprvé od té doby, kdy v roce 1958 generál de Gaulle vytvořil moderní Francii, kdy se oficiální středopravicový kandidát nedostal do druhého kola. Hamon a Fillon celkem získali jen čtvrtinu hlasů. Tři čtvrtiny Francouzů, a volební účast byla 78 procent, hlasovalo pro změnu.

Je jasné, že radikální francouzští voliči dali přednost Jean-Lucu Mélenchonovi a jeho koktajlu sociálních reforem, vyšších státních výdajů a odporu vůči Evropské unii. Mélenchon získal třikrát více hlasů než oficiální socialistický kandidát Hamon. Je to historická lekce pro francouzské socialisty, která je podobná vzestupu Jeremyho Corbyna v Británii v roce 2015. Francouzská socialistická strana, kterou v sedmdesátých letech vytvořil François Mitterrand, už neexistuje. Bude se muset vrátit na začátek, má-li regenerovat.

Předtím však má Francie jasnou volbu. Druhé kolo 7. května je soutěží mezi otevřeností a bigotností, internacionalismem a nacionalismem, optimismem a nenávistí, reakcí a reformami, nadějí a strachem. Marine Le Penová získala téměř čtvrtinu francouzských hlasů. I jestliže v druhém kole prohraje, Front Nationale může ještě zaznamenat historické vítězství v červnových parlamentních volbách.

Hrozba od francouzské extremní pravice neskončila. Ani nezmizela hrozba od spřízněných extremně pravicových stran v Evropě. Jak německá AfD, tak britská strana UKIP se minulý týden posunuly doprava.

Macron je nejlepší nadějí pro Francii, tuto velkou zemi s podstatnými problémy. Těmi jsou nerovnost a nezaměstnanost, sociální rozpory, terorismus a vládnoucí elita, která své výsady považuje za zasloužené. Macron z té elity pochází a levice mu nedůvěřuje. Bude si muset získat nově důvěru voličů. Byl ale odměněn za svou velkou politickou odvahu, že se dokázal postavit z centristického hlediska proti existujícímu režimu. Jedině volba Emmanuela Macrona je nyní šancí pro pokrokové, liberální a proevropské reformy ve Francii.

Od vyhlášení červnových předčasných voleb posílili konzervativci nejméně na 45 procent volební podpory

23. 4. 2017

čas čtení 1 minuta



Britští konzervativci od  úterý, kdy Theresa Mayová vyhlásila na 8. června předčasné volby, zdvojnásobili svůj předstih před labouristy na 19 procentních bodů. Z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění vyplývá, že konzervativce v Anglii nyní podporuje 45 procent voličůl a labouristy 26 procent. V jiných nedávných průzkumech veřejného mínění je podpora anglických konzervativců ještě vyšší.

Znamená to, že pokud se tento rozdíl udrží, Mayová bude mít v Dolní sněmovně většinu až 100 konzervativních křesel.

Papež František srovnal tábory pro uprchlíky s nacistickými koncentračními tábory

22. 4. 2017

čas čtení 1 minuta


Tisíce uprchlíků tráví dlouhé měsíce v přeplněných uprchlických táborech v Řecku. V sobotu tuto situaci ostře kritizoval ve svém projevu papež František. Zejména ho dojal osud jedné ženy.

Francie jde do prezidentských voleb motivována frustrací a zuřivostí

22. 4. 2017

čas čtení 3 minuty


Hněv občanů, obavy a frustrace připravují ve Francii velké politické změny, téměř šedesát let poté, co De Gaulle založil francouzskou Pátou republiku, píše Natalie Nougayrède.

Francie je kvazimonarchie, Její instituce se soustřeďují na prezidenta. Avšak v těchto prezidentských volbách nejde jen o volbu prezidenta, či jen o politický a ekonomický program. Ohrožena je samá podstata francouzské demokracie. Vrcholí tu obdobné trendy, jaké vyvolaly brexit a vítězství Donalda Trumpa.

"Lidi mají všeho plné zuby a jsou dezorientovaní," říká majitel obchodu v městě Montauban.

Další ostuda pro Čechy, tentokrát znovu ve Švédsku

22. 4. 2017

čas čtení 1 minuta

DVTV je uváděna ve speciálu Respektu jako jeden ze "seriózních zdrojů informací v ČR"!!

Slovan všude bratry má, zvláště Čechy, píše Jiří Pallas ze Švédska.

139 švédských spisovatelů včetně 4 členů Akademie (ti co rozhodují o Nobelově ceně za literaturu) podepsalo petici kde protestují proti účasti extremistického týdeníku Nya Tider na knižním veletrhu v Göteborgu.

Majitelem  Nya Tider je jistý Vavřinec Suk, ideolog dnes rozpadlé extremistické straničky Národní Demokraté. Nya Tider propagují jakousi vlastní verzi apartheidu, jsou samozřejmě proti imigrantům, očkování a šíří i další konspirační teorie. Suk se začíná v poslední době objevovat i v ruských proputinovských médiích.

Německá populistická strana Alternative fuer Deutschland se posunula ještě více doprava

22. 4. 2017

čas čtení 1 minuta

Populistická protiimigrantská německá strana AfD odmítla návrh své šéfky, aby se strana názorově posunula směrem k mainstreamu. Frauke Petryová požadovala na konferenci v Kolíně nad Rýnem, aby strana AfD usilovala o koalice s jinými stranami a odmítla extremistické názory, avšak přítomní delegáti její požadavky odmítli.

Frauke Petry oznámila, že stranu AfD nepovede do blížících se všeobecných voleb v Německu a strana bude muset nalézt pro ni náhradu.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za březen 2017

16. 4. 2017

čas čtení 1 minuta

V březnu 2017 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 54 874 Kč. Příjem z reklamy byl 15 160 Kč. Výdaje na provoz Britských listů byly 62 474.50 Kč. 

Zůstatek byl koncem března   2017 165 130.16 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

23605