Nebezpečný obrat: Finsko se chystá povolit umístění jaderných zbraní
26. 3. 2026
čas čtení
5 minut
Finsko se chystá zrušit svůj dlouhodobý zákaz rozmísťování jaderných zbraní na svém území. Na citlivé hranici NATO s Ruskem je to krok špatným směrem. USA by měly být první zemí, která proti tomuto riskantnímu kroku vznese námitky. Helsinky 5. března zveřejnily návrhy novelizací zákona o jaderné energii a trestního zákoníku. Tyto změny by umožnily dovoz jaderných zbraní na finské území nebo jejich trvalé umístění, a to navzdory všeobecné nespokojenosti, píše Pavel Devyatkin.
Úředníci sice tvrdí, že Finsko neusiluje o vlastní jaderný arzenál, a prezident Alexander Stubb zdůraznil, že země neplánuje hostit jaderné zbraně v době míru, tato změna by však odstranila zákonné překážky pro jakoukoli budoucí vládu.
Finský zákaz jaderných zbraní sahá až do roku 1987, kdy bylo Finsko neutrální a snažilo se udržet korektní vztahy se Sovětským svazem. V praxi měl tento zákaz původně zabránit potenciálnímu rozmístění sovětských hlavic na finském území. I po skončení studené války Finsko na zákazu trvalo, což odráželo národní odhodlání zůstat bezjadernou zónou.
Nyní chce vláda toto omezení zrušit. Ministr obrany Antti Häkkänen tvrdí, že cílem je sladit finské právo s požadavky NATO. Finsko však do Aliance vstoupilo s již platným zákazem a NATO na jeho změně nikdy netrvalo. Odstrašující kapacita Aliance totiž funguje efektivně i bez jaderných zbraní přímo ve Finsku.
Proč je to důležité pro Washington?
Tento vývoj má přímé důsledky pro USA. Finsko je členem NATO od roku 2023 a Dohoda o obranné spolupráci (DCA) zavazuje americké síly k využívání finské infrastruktury. DCA vytváří rámec pro přístup USA k základnám, výcvik a předsunuté rozmístění amerického vybavení.
Tato dohoda vznikla v době, kdy finské právo jaderné zbraně striktně zakazovalo, což udržovalo americko-finské vztahy v bezjaderné rovině. Pokud Finsko tento zákaz jednostranně zruší, změní tím pravidla hry. Ve Washingtonu o tuto změnu nikdo veřejně nežádal a není jasné, zda o ni USA vůbec stojí.
I kdyby neexistovaly konkrétní plány na transport hlavic do Finska, pouhá teoretická možnost zvyšuje napětí. Pokud by se krize vyhrotila a Kreml by nabyl přesvědčení, že z Finska – které sdílí s Ruskem hranici dlouhou přes 1 300 kilometrů – mohou operovat letouny schopné nést jaderné zbraně, situace by se mohla vymknout kontrole.
Výzkumníci ze SIPRI varují, že přítomnost letounů F-35 v blízkosti strategických ruských ponorkových základen (vzdálených jen asi 160 kilometrů od hranic) by mohla snížit ruský práh pro preventivní vojenskou akci. Ruští představitelé již varovali, že pokud by Finsko na přijalo jaderné zbraně, stalo by se přímou hrozbou, což by Moskvu přimělo k „přiměřeným protiopatřením“.
Širší evropský trend
Finský návrh přichází ve chvíli, kdy Evropa koketuje s myšlenkou silnější jaderné integrace. Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil, že by francouzské stíhačky s jadernou výzbrojí mohly být dočasně nasazeny u spojenců v rámci „předsunutého odstrašování“.
Tento vývoj souvisí s obavami, zda USA zůstanou garantem evropské bezpečnosti. Někteří analytici však varují, že představa „řízeného šíření“ (friendly proliferation) jaderných zbraní v Evropě je nebezpečnou iluzí. Jakékoli jaderné vyzbrojování Evropy by pravděpodobně vyvolalo negativní reakci USA a narušilo stabilitu spojenectví.
Washington nemá zájem na tom, aby se evropská jaderná mapa komplikovala. Jak uvedl Elbridge Colby z ministerstva obrany, USA by se důrazně postavily proti rozvoji vlastních jaderných kapacit evropských spojenců. Colbyho vize „NATO 3.0“ počítá s tím, že Evropané zajistí konvenční obranu, zatímco jaderné odstrašování zůstane plně v rukou Američanů. Ti již nyní skladují přibližně 100 jaderných bomb v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku.
Severská zdrženlivost
V říjnu 2025 podepsaly USA a Finsko dohodu o společném vývoji ledoborců, což posiluje americkou přítomnost v Arktidě. Prezident Stubb navíc volá po diplomatičtějším přístupu k Rusku a udržování dialogu.
Průzkumy ukazují, že tento střízlivý postoj sdílí i veřejnost: 77 % Finů odmítá rozmístění jaderných zbraní v zemi a 84 % podporuje zákaz jaderných zbraní skrze mezinárodní smlouvy. Finské opoziční strany, včetně sociálních demokratů, návrh vlády ostře kritizují. Antti Lindtman, předseda sociální demokracie, varuje, že tato změna by poškodila bezpečnost země a vzdálila ji od politiky, kterou tradičně razí ostatní severské státy.
Článek v anglickém originále ZDE
301
Diskuse