30153

Kdyby tisíc antropologů...

Pošetilá nadutost jako největší vnitřní hrozba západu

13. 12. 2018 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut

30762
Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Je tragikomické, jak se západ díky své nadutosti a nabubřelosti dostává do situace, kdy v panice zjišťuje, že se těm "podřadným" kulturám daří číst kulturní kód a postupně ho přepisovat. Zdravou reakcí by bylo začít se aktivně zajímat o kultury, které musíme pochopit k tomu, abychom s nimi dokázali koexistovat a zároveň - v případě, že nás ohrožují - jednat preventivně, ne v panice a pozdě. To si pak vždy vzpomenu na myslitele Zemana, kterému tolik leží na srdci přebytek kulturních antropologů. Potřebovali bychom jich mnohem více. Dobrých antropologů, filologů, sociologů, politologů...

Rozhovor Britských listů 195. Nemusíme vyšetřovat jeho trestné činy, vyhrál volby!

7. 12. 2018

čas čtení < 1 minuta


Nejnovější aféry Andreje Babiše by normálně měly znamenat, že jeho popularita mezi voliči poklesne. Pokud se dá věřit průzkumům veřejného mínění, v ČR je tomu spíše naopak. Znamená to, že si mnozí Češi skutečně myslí, že jejich volební podpora pro potenciálně kriminálního politika je něco jako amnestie? O tom a o nepevnosti českých státních struktur, jako je policie a soudnictví, které nikdy nic nevyšetří a neodsoudí, a o současné české politické situaci, hovoří Jan Čulík v tomto rozhovoru s politologem Jiřím Pehem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá v Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 7. prosince 2018.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Milá KDU-ČSL, není vám trapně, že se bratříte s likvidátorem demokracie?

13. 12. 2018

čas čtení 1 minuta

Nový zákon v Maďarsku odebral Nejvyššího soudu jeho konečnou pravomoc při rozhodování o administrativních sporech - jde o případy týkající se všeho, od voleb a korupce až po daně a zneužívání policejních pravomocí, a vytvořil nový soud, na který dohlíží ministr spravedlnosti. Maďaři v Budapešti demonstrují.

Andrew Stroehlein, Human Rights Watch: Dobrý den KDU-ČSL, Dobrý den Klube evropské lidové strany, Dobrý den Manfrede Webere. Ozývá se konec demokracie. Vnímáte to? Kdy přestanete podporovat Orbánovo autoritářství v Maďars





Má snad Putin v kapse polovinu Francie?

13. 12. 2018 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

30756

Vždy jsem se snažil držet zásady, že nezávislá novinařina má bez oddechu tepat politickou moc, nehledě na míru její společenské škodlivosti. Přestože je z globálního hlediska Donald Trump kvůli svému postoji vůči klimatickým změnám a kvůli eskalaci jaderného nebezpečí mnohem větší hrozbou než distingovaný neoliberál Emmanuel Macron, sdělovací prostředky by se dle mého soudu měly řídit heslem padni komu padni. Nemohu proto souhlasit s článkem Karla Dolejšího znevažujícím protesty žlutých vest a tradičně ignorujícím jejich příčiny; s textem, v němž autor bez uvedení relevantního zdroje tvrdí, že gilets jaunes mají podporu Kremlu.


K tomu:  Francie zahájila vyšetřování možných ruských zásahů do hnutí žlutých vest    

In an Orbanesque move, Head of Czech public Radio has sacked the editor of its cultural station

13. 12. 2018 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

30751
 

René Zavoral, the Chief Executive of Czech public service Radio, has not extended the employment contract for Petr Fischer, the editor-in-chief of Radio Prague's Vltava station, devoted to cultural matters. Mr Fischer will leave the station as of 1st January 2019.

As the British Observer newspaper reported,  one of the reasons for forcing out Petr Fischer was the "scandal" of broadcasting an excerpt from a Man Booker prize-winning novel exploring gay relationships in Thatcher-era Britain, Alan Hollinghurst's The Line of Beauty. The 35-second excerpt from the book aroused little interest when it was broadcast first last June as part of a two-hour programme devoted to water as a literary scene. However, when the programme was repeated on 7th July, a listener complained that the excerpt was of a sexual nature and thus inappropriate for children.

This single complaint server as a start of a "culture war" against the Vltava station by the regulatory broadcasting council, which is highly politicised and is now staffed by various alt-right politicians. As Robert Tait writes in the Observer, one member of the regulatory council,

"Tomáš Kňourek, launched a fierce attack on Fischer and dismissed Hollinghurst as 'a homosexual activist dressed as a writer' whose 'obscenities indicate the level of social life in Great Britain, a country that is voluntarily flooded with the most repulsive form of Islam'."

"Nikým nevolené děti"

13. 12. 2018 / Lukáš Kraus

čas čtení 1 minuta

Nikým nevolené a nevolící děti nezodpovědně vrhají špatné světlo na "nejlepší z možných světů", jak velmi trefně parafrázoval Václav Klaus slavný konzervativní asociální výrok baronky Margaret Hildy Thatcherové: "There is no alternative." 

Děti svou chudobou a hladem ohrožují kapitalistické pořádky v naší vlasti. Také nikým nevolený a ve své době i dnes nechtěný aktivista Ježíš drze tvrdil něco o tom, že "nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží".

Takovým nenaslouchejme a dál si braňme naše tradiční a dle nás jediné možné křesťanské stavovské a baronské hodnoty, které se nám v posledních dnech zjevně snaží rozvrátit nenažrané děti. Děti v naší společnosti nemají žádná práva a žádnou integritu. Jsou jen produktem vlastních rodičů a nesou tak přímou odpovědnost za exekuce či sociální deprivace v rodině, kraji i ve světě. Nějací neomarxističtí ježíšové a podobní samaritáni a citlivkové, humanisté se svou viditelně se angažující aktivistickou a kverulantskou rukou nejsou slučitelní s demokracií, jak ji chápeme - a hlavně s naší rukou neviditelnou.

30152

K událostem ve Francii

Je násilí jediným prostředkem "dialogu" současných západních demokracií?

13. 12. 2018 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

30762
Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Nebýt hořících aut a rozbitých výloh obchodů, je otázka, zda by běžný francouzský folklór spočívající v permanentním protestu vzbudil nějakou vládní reakci. Nejde o snahu legitimizovat násilí, jde o to poukázat, jak nebezpečně se západní demokracie posunuly k "bodu varu", jenž iniciuje násilné řešení, revoluci.

Blízkost Českého rozhlasu a producentů fake news nabývá na intenzitě

Odvolání šéfredaktora ČRo Vltava Petra Fischera ukazuje zbabělost a mocenskou "přizpůsobivost" vedení ČRo

13. 12. 2018 / Bohumil Kartous

čas čtení 3 minuty

30762
Kvůli údajnému nesplnění zadaných úkolů neprodloužil generální ředitel ČRo René Zavoral smlouvu dosavadnímu šéfredaktorovi stanice ČRo Vltava Petru Fischerovi. Jaké úkoly nesplnil Petr Fischer nesplnil, pane řediteli? A podle čeho jste posuzoval, že je nesplnil? Skutečně podle posudků osob s pochybnou etickou integritou, z nichž jedna publikuje na Parlamentních listech? To je podle vás berná mince? A není vám nevolno, když občas zahlédnete sebe sama jako pomyslného Doriana Graye, kterak na sebe civíte ze zrcadla? 

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

30149

Bush starší a jeho role v politice USA

Mýty versus abstrakce

13. 12. 2018 / Pavel Urban

čas čtení 7 minut

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Nechci hodnotit George Bushe staršího celkově. Co mě zajímá, je jeho vedení první války v Zálivu. Při které projevil až neamerickou moudrost. A vmanévroval USA do pozice, ve které nemohly při jakémkoli dalším reálném vývoji prohrát, leda vlastní přehnanou akčností. (Což se později stalo.) Chápu, že Danielu Veselému je mocenská pozice USA přinejlepším ukradená. Ale z hlediska výsledků by měl uznat, že Bush starší se během první války v Zálivu zachoval asi nejlépe, jak se jako americký prezident zachovat mohl. Rozhodně v porovnání s alternativou, o které díky jeho synovi víme, jak by vypadala. Pro Daniela Veselého je ale takový názor projevem neinformovanosti. No dobrá. Co tedy Bushovi staršímu vytýká?

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

30762

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Theresa Mayová vážně ochromena hlasováním konzervativních poslanců o důvěře v její vedení

12. 12. 2018 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

30751
Fundamentalističtí konzervativní poslanci nespokojení s "dohodou", kterou Theresa Mayová vyjednala s Bruselem o brexitu, vyvolali hlasování o nedůvěře v premiérku, které se konalo v Dolní sněmovně ve středu večer.

Theresa Mayová hlasování vyhrála v poměru 200 poslanců vůči 117, ale až poté, co musela v Dolní sněmovně přislíbit, že  v budoucnosti odstoupí a nepovede Konzervativní stranu do příštích všeobecných voleb. Tento příslib ji dramaticky oslabil, podobně jako nedávno Merkelovou v Německu a Tonyho Blaira v roce 2008. Jakmile politik oznámí, že "brzo odejde", už ho  nikdo nebere vážně a okamžitě vznikne systém přetahování o to, kdo bude nástupce.

Přesto, že Mayová přislíbila, že odejde, vyjádřilo jí  nedůvěru celých 117 konzervativních poslanců, co že obrovský počet, vzhledem k tomu, že z 200 poslanců, kteří ji hlasováních podpořili, je asi 150 členy jejího vládního týmu a jsou tedy Mayovou přímo placeni.

Očekává se, že Mayová i nadále nebude schopna získat pro svou bruselskou "dohodu" o brexitu souhlas Dolní sněmovny. Brusel ovšem opakovaně zdůraznil, že dohoda je uzavřena a nebude se otevírat k novému jednání. Jde především o tzv. "backstop", "zarážku", týkající se severoirské hranice s Irskou republikou, který má zajistit otevřenou hranici, aby nedošlo k obnově terorismu. Kvůli tomu musí Británie zůstat v jednotné evropské celní unii. To se stoupencům brexitu nelíbí, podle nich to není žádný brexit.

Chaos, drama a idiocie v britské politice pokračuje.


Začíná rusko-americká plynová válka o Evropu

12. 12. 2018

čas čtení 2 minuty

Zdálo by se, že účast ministra energetiky Ruské federace Aleksandra Novaka na zasedání vlády koncem října mělo rutinní charakter, píše Boris Nikolajev. Nicméně fakt, že jednou z otázek se stalo rozšíření výroby zkapalněného zemního plynu s cílem zvýšení exportu, nečekaně změnil zasedání ve svého druhu vyhlášení války americkým konkurentům.

Francie zahájila vyšetřování možných ruských zásahů do hnutí žlutých vest

12. 12. 2018

čas čtení 1 minuta



Vyšlo najevo, že účty na sociálních sítích se sídlem v Moskvě se zaměřily na francouzské demonstranty, tzv. "žluté vesty", gilets jeunes. Aliance for Security Democracy (Aliance pro bezpečnou demokracii) konstatuje, že asi 600 účtů na Twitteru, známých tím, že šíří názory Moskvy, začalo používat hashtag #giletsjaunes.  Jean-Yves Le Drian, francouzský ministr zahraničí a evropských záležitostí konstatoval, žese věc vyšetřuje, a že se do té doby k tomu nebude vyjadřovat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Pozn. JČ: Mezinárodní komentátoři konstatují, že ruští trollové se snaží systematicky destabilizovat všechny členské země Severoatlantického společenství. Konec konců ředitelka ruské televize Russia Today (RT) nedávno jasně řekla, že je to součástí hybridní války, stejně jako tanky a raketomety. Ruská média neustále tvrdí ruské veřejnosti, že třetí světová válka se Západem je na spadnutí.

Nelze samozřejmě říci, že by Rusko protesty ve Francii, způsobilo zanedbáváním velké části obyvatelstva, vyvolalo, ale že se jich snaží zneužívat a výrazně podpořit v zemi chaos, je zjevné.

Nepřítel politického protivníka není mým spojencem, aneb Nosil Václav Havel žlutou vestu?

12. 12. 2018 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

30752
1. srpna 1975 podepsalo 35 států v Helsinkách deklaraci, jejíž sedmý bod hovořil o "úctě k lidským právům a základním svobodám, včetně svobody myšlení, svědomí, náboženství nebo přesvědčení". Symbolicky tím skončila éra hledání "třídních základů (buržoazní) matematiky" a místo ní se obě poloviny Evropy přinejmenším formálně přihlásily k jednotné sadě univerzálních hodnot.

Zbaví se Konzervativní strana nyní Theresy Mayové?

12. 12. 2018 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

30751
Ve Westminsteru kolují horečné spekulace, že odpůrci Theresy Mayové prý už dali dohromady 48 dopisů od poslanců, jichž je zapotřebí k vyvolání hlasování o nedůvěře vůči ní. Konzervativní poslance prý totiž rozčílilo, že na poslední chvíli zrušila hlasování o své "dohodě" o odchodu Británie z EU.

Jak na to poukazují mnozí, v nynější situaci absolutní britské krize  by bylo odvolání Theresy Mayové a vyvolání kampaně za nového šéfa strany ještě více destabilizující. Znamenalo by to, což víme samozřejmě dávno, že Konzervativní strana dává přednost vlastnímu mocenskému hašteření ve svých řadách před zájmem celé země.

Vykopnutí premiérky a šéfky Konzervativní strany by samozřejmě  nic nevyřešilo. Jakýkoliv jiný premiér by čelil těmže neřešitelným problémům s brexitem. Nebezpečí ovšem je, že "vlivnými postavami" Konzervativní strany jsou nyní takoví blázni jako Boris Johnson nebo "poslanec pro 18. století" Jacob Rees-Mogg, kteři by byli ochotni realizovat katastrofický brexit bez dohody a vyvolat v Británii "očistnou", hlubokou hospodářskou a politickou krizi.

Co je to za lidi, kteří vévodí britské Konzervativní straně, lze vidět i z toho, že někteří konzervativní poslanci vyjadřují nevoli, že Irská republika má nad Británií v důsledku svého členství v EU takovou moc. Jak jsme referovali, konzervativní ministryně Priti Patel se dokonce před několika dny vyjádřila, že by měla Británie zablokovat dodávky potravin do Irska, aby byli Irové hladem přivedeni k rozumu.

Jaksi si neuvědomila, že v 19. století Angličané způsobili v Irsku uměle vyvolaným hladomorem smrt milionu lidí. Irské děti se o tom učí ve škole, anglické ne.



Tři osoby zastřelil na vánočním trhu terorista ve Štrasburku

12. 12. 2018

čas čtení < 1 minuta

Francie zvýšila stupeň svého bezpečnostního ohrožení, zatímco stovky policistů hledají ostřelovače, který při teroristickém útoku na slavném štrasburském vánočním trhu zastřelil tři osoby a 12 jich zranil.

Předběžné vyvrácení Marxe

12. 12. 2018 / Tomáš Korda

čas čtení 14 minut

Nevyvrátila snad Marxe jednou a dostatečně sama skutečnost reálného socialismu? Nebylo by proto na místě raději potichu na Marxe zapomenout? Pohodlné vyšumění Marxe z historické paměti však nepřipadá v úvahu – protože Gulag (když zúžíme skutečnost komunistického experimentu do jednoho bodu) Marxe sice vyvrací, ale zároveň Marxe připomíná, že právě on svou filosofií (ideologií, chcete-li) podpíral po dobu celého jednoho století režim, který ke kapitalismu představoval alternativu a který navíc zprostředkovaně svou existencí podmiňoval kultivaci (socializaci či polidštění) kapitálu na Západě.

Perceptions of Society in Communist Europe: Popular Opinion and Regime Archives

11. 12. 2018 / Muriel Blaive

čas čtení 26 minut

(Český překlad tohoto textu je ZDE)

Muriel Blaive, (ed.) Perceptions of Society in Communist Europe: Regime Archives and Popular Opinion, Bloomsbury Academic, London, New York, Oxford, 2018.   ISBN-13: 978-1350051713. ISBN-10: 1350051713

Many members of Central-European post-communist societies know instinctively that the black-and-white image of the communist past of their countries as blunt totalitarian terror on the one hand and heroic resistance of citizens against communist dictatorship is mendacious. Czech society in particular now seems quite disgusted by the official lie and maybe this is one of the factors why the post-communist democratic regime of the past 29 years is now relatively discredited and people, in protest, vote for dangerous authoritarian oligarch such as Andrej Babiš.

It is high time that this mendacious narrative be abandoned. Let us hope that this collection of essays, edited by Muriel Blaive, will make a major contribution to this change of perspective. Blaive and colleagues, on the basis of their research in East-Central European communist archives, have found out that the reality if the relatioship between the rulers and the ruled was much more complicated.

Here is Muriel Blaive's preface to the volume, which she has kindly made available to Britské listy.

(Jan Čulík, editor-in-chief)

* * *

This text has been slightly edited before publication for Britské listy. The complete footnote apparatus is to be found in the original publication. M.B.

The research project that led to this volume (Rulers and Ruled: Practical and Methodological Challenges in the Historicization of a Complex Relationship) departed from the relative absence of society as an object of analysis in the academic history of communism in Czechoslovakia, especially as compared to the former GDR and the former Soviet Union. Although Poland and Hungary, for instance, are much better represented as far as the social history of communism is concerned, politicized patterns of interpretation tend to dominate in the countries of the whole region. The weaker representation of society was certainly caused by the impossibility for researchers to access crucial regime sources (notably the secret police files) until the late 1990s or even 2000s.

Za komunismu se podílela na provozu režimu široká škála řadových občanů

11. 12. 2018 / Muriel Blaive

čas čtení 31 minut

(Anglický originál tohoto textu je ZDE)

Muriel Blaive, (ed.) Perceptions of Society in Communist Europe: Regime Archives and Popular Opinion (Vnímání společnosti v komunistické Evropě: Archivy režimu a lidové mínění). Bloomsbury Academic, London, New York, Oxford, 2018.   ISBN-13: 978-1350051713. ISBN-10: 1350051713

Velká část společnosti instinktivně vnímá, že obraz komunistické minulosti jako tupého totalitního teroru na jedné straně a odporu občanů proti diktatuře na straně druhé je lživý, zkreslený a propagandistický. Vnucování této lživé interpretace české společnosti po celých posledních téměř třicet let je zřejmě jedním z faktorů, proč je v současnosti demokratický režim v ČR u mnoha lidí zdiskreditován, a proč tedy Češi nebezpečně podporují a volí oligarchy a autoritáře, jako je Babiš.

Je načase, aby byla tato lživá interpretace už konečně opuštěna. K tomu, doufejme, výrazně přispěje výše citovaná mezinárodní publikace, některé příspěvky z níž jsme mohli vyslechnout na právě proběhnuvší slavistické konferenci ASEEES 2018  v americkém Bostonu. Editorka svazku Muriel Blaive přečetla na konferenci předmluvu k této knize. Je nám ctí, že nám ji poskytla k publikaci v Britských listech. (JČ)

Výzkumný projekt, který vedl k vydání tohoto svazku, se odlišuje od relativní absence společnosti jako tématu analýzy v akademické historii komunismu v Československu, zejména, pokud ji srovnáme s výzkumem bývalé NDR a bývalého Sovětského svazu. I když Polsko a Maďarsko jsou daleko lépe reprezentovány, pokud jde o společenskou historii komunismu, zpolitizované vzorce interpretací většinou dominují ve všech zemích tohoto regionu. Důvodem slabší reprezentace společnosti bylo bezpochyby to, že historici neměli možnost studovat klíčové režimní zdroje (zejména svazky tajné policie), které byly zpřístupněny až koncem devadesátých let nebo dokonce až po roce 2000. Argumentuji však, že důležitou roli hrály dva další faktory: zaprvé, neochota v národních veřejných sférách zabývat se otázkou popularity komunistických režimů; je to neochota, která je přímo spojena s postkomunistickým politickým projektem a jeho grandiózním narativem antikomunistického hnutí odporu; zadruhé, pohled na komunistickou minulost je příliš často zamlžen národní perspektivou. Nevyhnutelný pocit "naší národní výjimečnosti" stále brání systematickému přístupu k pochopení komunismu jako mezinárodního společenského jevu.

Juncker: Neexistuje prostor pro novou dohodu o brexitu

12. 12. 2018

čas čtení 1 minuta

Evropská unie je ochotna poskytnout Británii další vyjasnění týkající se dohody o brexitu, ale nebude znovu jednat o smlouvě, ani o protokolu týkajícím se irských hranic, prohlásil šéf evropské exekutivy Jean-Claude Juncker, informují Vivienne Clarkeová a Fiach Kelly.

Poslechněte si syrské kytaristy, kteří našli nový domov v Kanadě

12. 12. 2018

čas čtení < 1 minuta


Bombardování a násilí přinutily čtyři klasické kytaristy k opuštění Sýrie. Poté Trumpův zákaz cestovat zkomplikoval jejich plány na nalezení útočiště. Nyní program University of Victoria umožnil muzikantům společné vystupování v Kanadě.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Brazílie: Nový výzkum odhalil ilegální doly v Amazonii

12. 12. 2018

čas čtení 1 minuta

V Amazonii existuje 453 ilegálních dolů, ukazuje mapa sestavená skupinou výzkumníků vedených neziskovou organizací Instituto Socioambiental. V celém regionu, který zahrnuje oblast devíti států, existuje až 2 500 ilegálních dolů, upozorňuje Fernando Moraes.

Bezpečnou budoucnost nám zajistí jedině lidská práva

11. 12. 2018

čas čtení 4 minuty

Prohlášení aktivistů pomáhajících uprchlíkům

Před sedmdesáti lety byla Valným shromážděním Organizace spojených národů schválena Všeobecná deklarace lidských práv. Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv, říká její první článek. O dodržování lidských práv ze strany státní moci usilovalo od té doby už několik pokolení aktivistů v mnoha zemích světa. Útlak, diskriminace, násilí, nespravedlivé věznění a zničující genocidní války jsou bohužel stále křiklavým obrazem naší současnosti a zápas o to, aby lidská práva byla respektována ve všech koutech současného složitého světa, se rozhodně nechýlí ke svému konci.

Oběti exekucí v ČR nadále ignorovány. Kdy budou zločinci, kteří zotročili 10 procent národa, posláni do vězení?

11. 12. 2018

čas čtení 5 minut

Z níže uvedené tiskové zprávy vyplývá, že poslanci v českém parlamentu se ve věci kriminálních exekucí zabývají drobnostmi, namísto toho, aby česká policie a soudnictví zatočily se zločinci, mezi exekutory, právníky i vrcholnými politiky, kteří od roku 2000 kriminálním způsobem uvrhli deset procent národa do dluhového otroctví. Kdo kdy zlikviduje tuto kriminální mafii? (JČ)



Poslanci jednají o částce, která zbývá dlužníkovi na živobytí. Současná výše nezabavitelné částky drží lidi v dluhové pasti, varují odborníci

Praha, 11. 12. 2018 - O kolik vzroste částka, na kterou exekutor nemůže, dnes jedná poslanecký podvýbor pro problematiku exekucí. Současná výše tzv. nezabavitelné částky od vyšších výdělků dlužníky spíše demotivuje, tvrdí v nové analýze Centrum pro společenské otázky - SPOT. Dlužníkovi se vyplatí pracovat maximálně do 20 tisíc korun hrubého. Tento efekt zásadně ovlivňuje nejen dlužníky, ale i členy jejich domácností. Řešení podle odborníků leží zejména v pravidelné valorizaci a změně pravidel výpočtu částky, která člověku musí zbýt na živobytí. p { margin-bottom: 0.1in; line-height: 115%; }a:link { }

Nepokoje ve Francii dokazují nestabilitu demokracií ve věku internetu

11. 12. 2018

čas čtení 3 minuty

 

Macronovy ústupky nebudou znamenat konec demonstrací ve Francii, varuje z Paříže John Lichfield. Francie čelí mnoha dalším týdnům a možná i měsícům ochromujícího chaosu a násilí. Velká část hnutí žlutých vest je nyní rozhodnuta pokračovat. Už to není sociální protest s praktickými požadavky. Byl emocionálně zmanipulován svou vlastní absolutistickou rétorikou, vlivem fake news šířených po sociálních sítích a přátelstvím vzniklým při demonstracích v ulicích měst.

Macron ustupuje požadavkům demonstrantů, přiznává: Vím, že jsem některé z vás zranil

11. 12. 2018

čas čtení 3 minuty


Ovšem odmítá obnovit daň z bohatství

Francouzský prezident Emmanuel Macron ustoupil nátlaku ulice a oznámil celou řadu nouzových opatření s cílem po mnoha týdnech protestů ve Francii pacifikovat "žluté vesty".

V dlouho očekávaném televizním projevu se Macron pokusil přemluvit demonstranty, aby s demonstracemi přestali. Přislíbil zvýšení minimální mzdy a daňové úlevy.

A Case Study of Eight Heritage Speakers of Czech: Identity and Cultural Problems

11. 12. 2018 / Karen von Kunes

čas čtení 33 minut

Studii profesorky Karen von Kunes z Yale University o kulturních a jazykových  problémech tzv. "heritage speakers", dětí českých imigrantů do USA, přineseme v brzké budoucnosti také v českém překladu. Zde je mezitím anglická verze.


Maria Polinsky and Olga Kagan define heritage speakers’ language as “a language typically acquired before a dominant language that is not completely acquired because of the individual’s switch to that dominant language.”1 In the traditional terminology, the dominant language has been known as native language, as defined by Noam Chomsky and other prominent linguists, and perceived by individual communities as the language of a speaker who is a part of their community and has an intuitively innate sense of correct phonological, morphological and syntactic patterns. In her contribution to PMLA on non-native speakership, Claire Kramsch noted: “Chomsky seems to conceive his ‘ideal speaker-listener’ as a monolingual individual whose intuitions perfectly match the expectations of one homogeneous standard community. Such a standard community is increasingly difficult to find in multiethnic industrialized urban societies.”2

Evropská unie zintenzivňuje svou přípravu na katastrofální vypadnutí Británie z EU bez dohody

11. 12. 2018

čas čtení 2 minuty

 

Členské státy EU obdržely varování, že riziko roste. Mayové bylo řečeno, že vyjednávání nemůže být obnoveno

Evropská unie se plně začala připravovat na odchod Británie z EU bez dohody. Vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier soukromě varoval před náhlou eskalací rizika a Francie informovala členské státy EU, že příprava na katastrofální vypadnutí Británie z EU bez dohody musí být nyní prioritou.

Theresa Mayová se v úterý vydala na rychlou cestu po evropských hlavních městech, zatímco Barnier v jednání s Jeanem-Claudem Junckerem a ostatními komisaři EU vážně varovali, že nebezpečí naprostého selhání komunikace s Británií vážně vzrostlo.

"Co je tohle zase za nové brexitové peklo?"

11. 12. 2018

čas čtení 1 minuta

 

Drama v britské Dolní sněmovně, kdy na poslední chvíli Theresa Mayová zrušila hlasování o své dohodě pro brexit, dominuje britskému úternímu tisku.

Konzervativní probrexitový Telegraph má fotografii Mayové odjíždějící z parlamentu s titulkem parafrázujícím Thatcherovou: "Tato dáma JE pro obrat."


List otiskl na titulní straně komentář Allison Pearsonové, s titulkem "Nikdy jsem se víc nestyděla, že jsem konzervativec." Komentář začíná: "Ach jo, proboha, co je tohle zase za nové brexitové peklo?" a končí: "Zdá se, že nás vede mula, která bičuje mrtvého koně."


Deník Independent volá "Mayday" (=SOS!) a požaduje, aby se celý brexitový nesmysl už zrušil:




Bulvární The Sun píše o "Brexitovém selhání" ("turkey" je nejen krocan, ale i nepovedený projekt, česky "šunka") a poukazuje na to, že Mayová odsoudila  Británii k pokračujícímu chaosu a krizi přes celé Vánoce.




Podrobnosti v angličtině ZDE

 


Zoufalá Mayová se chystá prosebně objíždět politiky z Evropské unie

11. 12. 2018

čas čtení 1 minuta



Britská premiérka Theresa Mayová nyní zahájí frenetickou cestu po evropských politicích ve snaze zachránit svou dohodu o brexitu a svou premiérskou funkci po chaotickém dni v Dolní sněmovně, kdy na poslední chvíli zrušila hlasování o své "dohodě" tváří v tvář obrovské opozice poslanců.

V úterý bude jednat Mayová s Merkelovou v Berlíně ve snaze získat "další ujištění", že tzv. "severoirská zarážka (backstop)", tedy záruka, že pokud Británie nevyřeší technologicky otázku otevřené hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem, bude muset zůstat v evropské celní unii, "nebude nikdy uvedena do praxe". Merkelová má také jednat s holandským premiérem Markem Ruttem v Haagu a s Donaldem Tuskem a Jeanem-Claudem Junckerem.

Evropská unie však už mnohokrát zdůraznila, že další ústupky Británii dělat nebude.

Donald Tusk: Nově vyjednávat nebudeme, ani o "zarážce", ale jsme ochotni hovořit o tom, jak ulehčit v Británii ratifikaci této dohody. Vzhledem k tomu, že času už nezbývá nazbyt, budeme také jednat o své připravenosti na vypadnutí Británie z EU bez dohody.

 

"Upřímně, opravdu nevím, jak se dostaneme z tohoto děsivého, hrozného, trapného chaosu jinak než druhým referendem o brexitu." Konzervativní poslankyně Anna Soubry zdůrazňuje, že tato vláda nás všechny zavedla do slepé uličky:




Podrobnosti v angličtině ZDE
 

Co mi utkvělo v paměti z bostonské konference odborníků na slovanská studia

10. 12. 2018 / Jan Čulík

čas čtení 8 minut

30751
Rosamund Johnstonová z New York University studovala v českých archivech korespondenci českých občanů s ministerstvem informaci ČR v letech 1945 - 1953. Zjistila, že ani po komunistickém převratu v únoru 1948 nový režim nekriminalizoval poslech zahraničního rozhlasu. Proč? Nedávný nacistický okupační režim trestal poslech zahraničního rozhlasu smrtí a komunisté v žádném případě nechtěli vytvořit dojem, že se chovají jako nacisté. Johnstonová prostudovala stovky kritických dopisů od české veřejnosti na příslušné ministerstvo, citovala dopisy jako: "Pořád hrajete  v rozhlase dechovku, je to nesnesitelné. Nemůžete hrát pořádnou zábavnou hudbu?" - "Jsem dělník a vstávám ve čtyři ráno. Československý rozhlas tou dobou ještě nevysílá, tak musím poslouchat BBC. Je to skandál." Johnsonová zjistila, že ministerstvo na všechny tyto dopisy zdvořile a pečlivě odpovídalo. Poslech zahraničního rozhlasu zakázán nebyl, ovšem národ si myslel, že zakázán je.

Z diskuse o Pražském jaru v americkém Bostonu

10. 12. 2018 / Paulina Bren

čas čtení 13 minut

Od čtvrtka do neděle se v americkém Bostonu konal padesátý, výroční kongres americké Asociace pro slovanská, východoevropská a euroasijská studia. V jeho rámci (i když drtivá většina stovek akademických panelů byla věnována Rusku) se konalo asi dvacet panelů na česká témata. K nim patřila série panelových prezentací k padesátému výročí Pražského jara. Zaujal mě příspěvek Pauliny Bren, autorky známé studie o československé televizi za normalizace Greengrocer and his TV (Zelinář a jeho televize), píše Jan Čulík. Autorka nám příspěvek poskytla pro Britské listy:


Ráda bych poděkovala Kieranu Williamsovi, který nám pro tento kulatý stůl připravil sérii otázek.

1. Jak se váš názor na rok 1968 liší během nynějšího výročí od vašeho názoru v roce 2008, 1998, atd.?

Zjevnou odpovědí je, že nyní máme Trumpa, fake news a manipulaci faktů v tak intenzivní míře, jakou jsme dosud nikdy nezažili, a tak je relevantnost postoje Ivana Svitáka, který v roce 1968 trval na tom, že je nutno tváří v tvář autoritativní politické moci vždycky trvat na pravdě, dnes o to relevantnější. Ale to vlastně není to, o co mi dnes jde.

Malé ohlédnutí za tím, co se dosud dělo kolem brexitu

10. 12. 2018 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

30750
Vzpomínám si velmi dobře na dobu, kdy jsem se dozvěděl o výsledku referenda o brexitu. Byl jsem tehdy pár kilometrů za Mikulovem na cestě z vídeňského letiště v jednom autobuse jednoho českého dopravce. Nepochyboval jsem, že výsledek referenda musí být „zůstaneme“, a když jsem si vytahoval počítač, abych se připojil na internet, využil jsem blízkosti stewardky a zeptal jsem se, zda neví, jak to dopadlo. Měla radost, prý dobře: Británie odejde z EU. Asi větší šok pro mne bylo poznání, že někdo tady v Česku může tuto zprávu považovat za něco dobrého než samotný výsledek hlasování.

Sto let nezávislosti Gruzie, prezidentkou se stala rodačka z Francie

10. 12. 2018 / Jimi Dabrundašvili

čas čtení 4 minuty

Dcera gruzínských emigrantů Salome Zurabišviliová ZDE se narodila ve Francii (Leuville-sur-Orge), kde se usadila první gruzínská republiková vláda v exilu ZDE (po okupaci Gruzie rudou armádou 1921). Vyrůstala ZDE ve vlasteneckém prostředí, se svým bratrem vedli aktivní společenský život a podíleli se na rozvoji gruzínské komunity v Evropě.

Proč je Emmanuel Macron součástí problému, a nikoliv jeho řešením

10. 12. 2018 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

30756

Hnutí žlutých vest, jež ve Francii původně protestovalo proti zvýšení spotřební daně z nafty a benzínu, nyní reprezentuje masový nesouhlas s ekonomickou politikou prezidenta Emmanuela Macrona. A jako obvykle se pozornost sdělovacích prostředků obrací na negativní aspekty protestů. Někteří komentátoři kritizují řádění a násilnosti žlutých vest, jiným zase vadí, že se do všelidového odporu zapojili extrémisté, a další hájí vládní opatření, neboť jde prý o klíčový krok v boji s klimatickými změnami. A třebaže je zcela legitimní poukazovat na nešvary masového hněvu, jádro problému v první řadě spočívá v politické agendě Elysejského paláce.

Trump je "v ohnisku obrovského podvodu proti Američanům", obvinil ho vlivný Demokrat

10. 12. 2018

čas čtení 1 minuta

 

Nové dokumenty předložené soudu dokazují, že je Donald Trump "v ohnisku obrovského podvodu proti americkému lidu", konstatoval nový předseda soudního výboru Sněmovny reprezentantů.

Jerrold Nadler, Demokrat z New Yorku, který převezme vedení výboru v lednu 2019, uvedl, že Trump spáchal trestné činy, za něž je nutno ho odvolat z funkce, pokud se prokáže, že nařídil svému právníkovi, aby realizoval protizákonné platby ženám, aby mlčely o tom, že s nimi měl pohlavní styk.

Skupina, v jejímž čele stojí ekonom Thomas Piketty, představila plán pro "spravedlivější Evropu"

10. 12. 2018

čas čtení 3 minuty



Požaduje uvalení daní ve výši 800 miliard eur na řešení problémů nerovnosti, deziluze, globálního oteplování a migrace

Skupina Evropanů, v jejichž čele stojí ekonom Thomas Piketty a  ekonomové, historikové a bývalí politikové z půltuctu zemí, vypracovala ekonomický plán, který požaduje uvalení obrovských daní na multinacionální firmy, na milionáře a na emise uhlíku s cílem generovat finance pro řešení nejnaléhavějších problémů dneška, včetně chudoby, migrace, globálního oteplování, a takzvaný demokratický deficit Evropské unie.

Světoví investoři: Odstraňte globální oteplování, anebo dojde k světovému finančnímu krachu

10. 12. 2018

čas čtení 2 minuty


Summit OSN v Katovicích "musí ukončit spalování uhlí a zavést podstatné daně na emise uhlíku"

Globální investoři, kteří spravují investice v hodnotě 32 bilionů dolarů, vydali v pondělí na ekologickém summitu OSN v Katovicích vládám drsné varování. Naléhají, aby bylo bezodkladně zastaveno pálení uhlí a aby byly sníženy emise uhlíku. Jinak čelí svět finančnímu krachu, který bude několikanásobně horší než to, co svět zažil roku 2008.

K varujícím investorům patří největší světové penzijní fondy, pojišťovny a správci kapitálu.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL v říjnu 2018

31. 10. 2018

čas čtení 2 minuty

V říjnu 2018 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 43 927.60  Kč. DĚKUJEME!   Výdaje na provoz Britských listů byly  však 106 601.72 Kč. 

Bez větší míry finanční podpory čtenářů do několika měsíců končíme.

Zůstatek byl koncem října  2018 197 962.12 Kč.  

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu. 

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


27587