29710

Spor o ústavnost na uzavřeném oddělení politické léčebny

Nemohoucnost

8. 7. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

30762

Nýmand v roli ministra kultury, o nějž jde až v posledním sledu. Vnitřně mrtvá tradiční politická strana vedená neschopnými a pokryteckými kariéristy. Blábolivý zbohatlík, potomek totalitní privilegované vrstvy, pohrobek totalitního myšlení, jemuž krysí instinkt velí běžet tam, kde je to pro něj v danou chvíli nejvýhodnější. Intelektuální troska v prezidentském úřadu s čím dál markantnější neschopností dohlédnout následky své stařecké infantility. Kdo chce za této konstelace doufat v ústavnost? Můžeme být docela rádi, že ministrem nebyl jmenován kůň…

29873

Proč je důležité sledovat terminologii, kterou užívají čelní a bývalí představitelé ČR v souvislosti s demonstracemi Milionu chvilek pro demokracii, jež (prozatím) kulminovaly na letenské pláni...

Petr I. Veliký, normalizátor Český, Moravský a Slezský

8. 7. 2019 / Albín Sybera

čas čtení 3 minuty

30755

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Termín Václava Klause st. o „frustrovaných lidech na Letné“  (více ZDE) má potenciál k tomu, aby se po delší době zařadil k chilskému peru, „blbé náladě“, či „ekoteroristům“ jako jeden ze sémantických symbolů hegemonie polistopadové éry dvou Václavů, která vytrvale odmítá skončit. Dokonce se ji daří převtělovat se do éry Andreje Babiše a Miloše Zemana, a to i přes tvrzení Václava Klause st., že právě nástup Babiše do vlády v roce 2014 byl počátkem nové éry v ČR. 

Také čeští politikové nás vedou do záhuby

8. 7. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 3 minuty

30756

Ve svém předchozím článku jsem líčil, jak nás světoví lídři vedou do záhuby, neboť nás krmí pokryteckými sliby, že se ke klimatické krizi postaví čelem, a místo toho zvyšují dotace pro upadající uhelný průmysl. Co s tím, když nejsilnější světoví hráči očividně nechtějí ukončit romanci s fosilním průmyslem, zatímco se vyplňují chmurné předpovědi klimatologů a my sami na vlastní kůži pociťujeme změnu klimatu? Nutno zdůraznit, že ani naši politikové nezůstávají pozadu, když trestuhodně opomíjejí - a v klíčových případech dokonce urychlují - klimatický rozvrat.

Rozhovor Britských listů 227. Karlovy Vary: Jiní lidi jsou taky lidi

5. 7. 2019

čas čtení < 1 minuta



Jan Čulík a Dominika Švecová shrnují své dojmy z letošního filmového festivalu v Karlových Varech. Co tam viděli zajímavého a jaký je jejich celkový dojem z festivalu. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 5. července 2019..


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE


O spiknutí tradičních konzervativců s ultrapravicí

8. 7. 2019

čas čtení 3 minuty

Ultrapravice neuchvacuje moc. Zvou ji k převzetí moci mainstreamoví konzervativci, kteří se vychloubají, že podporují otevřené společnosti. Dělají to ku prospěchu své strany. Dělají to, protože se bojí levice daleko více, než se bojí ultrapravice. Ale hlavně to dělají proto, že jim došly myšlenky. Energii a volební podporu mají radikálové, nikoliv "mainstreamoví" konzervativci. Budoucnost je érou extremistů a konzervativci raději přijdou o svou dobrou pověst, než aby by přišli o moc, píše Nick Cohen.

Levičákům, odsuzujícím "neoliberalismus", nedošlo, že ideologie Thatcherové a Reagana z osmdesátých let skončila. Kdo by dnes ještě předstíral, že představa, že nízké daně, slabý stát a volné trhy přinesou masám prosperitu, je dnes něčím jiným než jen zoufalým vtipem?

Donald Trump chce být diktátorem. Nestačí se mu jen smát

8. 7. 2019

čas čtení 6 minut



Donald Trump vězní děti v klecích. Pořádá vojenské přehlídky, sní o tom, že bude prezidentem na doživotí. Musíme řádně vnímat, co je to za člověka, míní Jonathan Freedland.

Hlouposti a komické výroky, které neustále padají z Donalda Trumpa, nás zaslepují před tím, že se Trump chová jako autoritář a diktátor, který ohrožuje demokracii ve své vlastní zemi i v mnoha dalších zemích.

ČSSD se musí tvrdě střetnout se Zemanem a Babišem, nebo zaniknout

8. 7. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

30750
Prezident Zeman chce v pátek usmířit ministra Staňka se šéfem sociální demokracie Hamáčkem. ČSSD Staňka nominovala na ministerstvo kultury, které dostala podle koaliční smlouvy pod svou gesci. Má tedy právo, opět podle koaliční smlouvy, také chtít jeho odvolání, což je věc, již musí zajistit premiér tím, že požádá prezidenta, aby tak učinil. Prezident musí podle Ústavy konat v té věci bezodkladně. Místo toho hodlá usmiřovat Staňka s Hamáčkem.

Poslední příroda co zbyla, je v pangejtu u silnice

8. 7. 2019 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 4 minuty

Můžete dělat adaptační opatření, abyste v krajině udrželi vodu. Můžete leccos. Je vám to ale v podstatě k ničemu, když skoro neprší. Klimatologové říkají, že v rámci roku množství srážek zhruba zůstane, jen nám budou nadělovány méně často a v přívalových dávkách. Jenže v posledních letech to tak vůbec nevypadá. Jsem letitý zahrádkář, co chytá vodu ze všech okapů, které mu kde koukají ze střech, tak to dobře vím. Cca od roku 2015 je to prostě jinak. Pravda, je možné, že se to jednou vyrovná nějakou apokalyptickou povodní, ale to už jednak nebude bilance v jednom roce a navíc nic, kromě velkých přehrad, takovou extrémní vodu ani z části nepochytá.

Rozhovor Britských listů 226. Co chtějí dnešní pětatřicátníci?

3. 7. 2019

čas čtení < 1 minuta



V dnešním rozhovoru Britských listů hovoří Jan Čulík z karlovarského filmového festivalu s režisérem Bohdanem Karáskem o jeho novém celovečerním filmu Karel, já a ty. Je to realistický obraz dnešních názorů, filozofie a problémů dnešních pětatřicátníků? Opravdu nejsou schopni utvořit si trvalý partnerský vztah? Opravdu jim ve společnosti o nic jiného nejde? Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 3. července 2019.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE


Evropa se musí vyrovnat se špatnou investicí do Íránu

8. 7. 2019

čas čtení 3 minuty

Minulý týden se potvrdilo, že Írán nashromáždil nízko obohacený uran nad rámec dohody z roku 2015 o svém jaderném programu (JCPoA). Záměrné porušení Teheránu následovalo po řadě vojenských provokací, k nimž docházelo od konce května, napsal Matthew Heiman.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

V polovině prázdnin se extrémně prohloubí závislost Evropy na USA. Zpochybní to hodnoty, jež dosud EU na mezinárodní scéně garantovala

5. 7. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 9 minut

30752
Počátkem srpna přestane platit dvoustranná mezinárodní smlouva o střelách středního a kratšího doletu z roku 1987 ("INF Treaty"), která v Evropě USA a SSSR/Rusku zakazovala vývoj, testy a rozmisťování raket s doletem 500-5 500 km. Technicky vzato, již v den vypršení smlouvy se závislost evropské bezpečnosti na Trumpových USA vystupňuje do té míry, jak tomu nebylo nikdy od skončení studené války. A to bez ohledu na všechny probíhající nebo plánované evropské obranné iniciativy, které se zcela míjejí s ruským jaderným zbrojením.

Trump: "Americká armáda ovládla v 18. století všechna vojenská letiště"

6. 7. 2019

čas čtení < 1 minuta

Ve svém projevu k svátku 4. července řekl Donald Trump, že během americké války proti Británii o nezávislost USA americké jednotky "ovládly vojenská letiště". Letadla se však začala používat ve válkách až ve dvacátém století.


Karlovarský filmový festival jako cizácká akce

29. 6. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 10 minut

30751

Od pátku jsme na karlovarském filmovém festivalu "hit the ground running", jak se říká anglicky, tedy vpadli přímo do dramatické akce. Zhlédli jsme tu od pátečního podvečera už čtyři filmy, a všechny byly vynikající.

Opakuju léta, že karlovarský filmový festival má v nekvalitních mainstreamových českých médiích naprosto falešnou pověst. Ta se totiž soustřeďují na komerční pozlátka, nesmyslné mejdany a celebrity, jenže podstatou této akce nejsou tyto povrchní hlouposti, ale vynikající festivalová dramaturgie.

HRW ke Karlovým Varům: Jak si nedělat PR

30. 6. 2019

čas čtení < 1 minuta

Jak si nedělat reklamu. Karlovarský filmový festival je sponzorován výrobcem zbraní, upozorňuje Andrew Stroehlein z organizace Human Rights Watch. A také tabákovou společností Philip Morris. A dává ocenění Caseymu Affleckovi, který je v USA podezříván ze sexuálního šikanování žen.


Nech je svetlo: Opravdový horor ze Slovenska

1. 7. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 8 minut

30751
 

V Karlových Varech se v neděli promítal estonsko-lotyšský dokumentární film režisérky Xenie Ochapkiny Surematu (Nesmrtelní). Zaznamenával život v temném ruském městě v zimě,  daleko za polárním kruhem, kdesi v Murmanské oblasti, v místě kde za Stalinovy vlády existovaly koncentrační tábory. Někdejší vězňové tam zůstali a ve tmě, mrazu a zimě tam žijí jejich potomci dodnes.

Kolem města se doluje jakási ruda a mrazivé a temné scény polární noci jsou přerušovány záběry dlouhých nákladních vlaků, odvážejících neustále vytěženou rudu kamsi.

Sedláčkovi se film o Palachovi skutečně povedl

29. 6. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 9 minut

30751


Konečně se mi podařilo zhlédnout  v Karlových Varech i loňský film Roberta Sedláčka Jan Palach, píše Jan Čulík. Na rozdíl od televizního seriálu Angieszky Hollandové Hořící keř, který byl černobílým propagandistickým cvičením, zcela ignorujícím realitu (autorem scénáře pro seriál Hollandové byl třicátník, který tu dobu nezažil, a z jejího seriálu byli vyzmizíkovaní hlavní protagonisté Palachova dramatu jako Luboš Holeček a Jan Kavan,  možná proto, že to byli levičáci) film Roberta Sedláčka je pozoruhodně autentický. Víceméně ho podepisuji, zachycuje atmosféru tehdejší doby na devadesát až devadesát pět procent přesně. Není divu, autorkou scénáře Sedláčkova filmu byla Eva Kantůrková, která tu dobu zažila.

Jak to bude vypadat, až převezmou moc ultrapravičáci?

30. 6. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 11 minut

30751




Šestimilionové Dánsko je globální filmařskou velmocí. Je to nepochopitelné - představte si, že by takto filmem a televizí vévodilo světu například Slovensko. Dánsko uchvátilo pozornost světa před několika lety vynikajícími thrillery se sociálním podtextem Forbrydelsen (Vražda),  Broen (Most), či napínavým seriálem o dánské politice Borgen (který, jak se přiznal, fascinovaně sledoval i tehdejší britský premiér David Cameron). Skoro všechny televizní seriály i celovečerní filmy, přicházející z Dánska, projevují vynikající kvalitu. V Dánsku prostě funguje dokonalé filmařské zázemí a hlavně - to, co chybí kinematografii v České republice - jsou tam velmi dobří scénáristé, dokáží napsat příběh.

Dánsko opět zazářilo na karlovarském filmovém festivalu ohromujícím, napínavým, temným psychologickým thrillerem Danmarks sonner (Synové Dánska, 2019) mladého  arabského režiséra Ulaa Salima (je to jeho první celovečerní snímek). Dánské filmy měly vždycky mírnou sociální notu, konstruovaly obraz té země jako tolerantní, civilizované, otevřené země.

Staříci: Další relativně stereotypní film z ČT, signalizující české podvádění

1. 7. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 5 minut

30751
Českotelevizní film Staříci zůstává v zavedeném formátu českotelevizní produkce, která tolik štve různé populisty a může nakonec vést k zrušení televize veřejné služby jako takové. Dva hrdinové tohoto filmu, až osmdesátníci (jednoho z nich hraje děsivě sešlý Jiří Schmitzer, je to už jeho asi stá role oběti stalinského režimu) se rozhodnou uspořádat atentát na zločince-prokurátora z padesátých let, jehož soud v postkomunistické České republice (zde je kritika nefunkčnosti institucí českého státu) shledal nevinným.

Finsko řeší problém bezdomovectví - dalo bezdomovcům byty

6. 7. 2019

čas čtení 1 minuta

 



Finsko řeší problém bezdomovectví tím, že lidem poskytuje byty. Mnoho zemí ubytovává bezdomovce v ubytovnách, než si najdou práci, anebo překonají zdravotní problémy či závislost na drogách. To ale nebývá bezpečné a způsobuje to, že je pro bezdomovce ještě obtížnější svou situaci změnit. Finsko dává bezdomovcům nejprve permanentní byt. Protože je jednodušší nalézt zaměstnání či zlepšit si zdraví, když máte bezpečné bydlení pro život. Podepíšete nájemní smlouvu a dostáváte finanční pomoc pro placení činže. Zvolíte si standardní byt, anebo činžák s podpůrnými službami. Projekt je pro daňového poplatníka levnější než poskytování dočasného ubytování pro bezdomovce. Ušetří to 9600 euro ročně na každého finského daňového poplatníka. V roce 2008 bylo v Helsinkách téměř 600 postelí v bezdomoveckých ubytovnách. Dnes je jich tam pouze 52, v zimě o něco více. Od roku 2009 poskytuje Finsko bezdomovců 7290 permanentních bytů. Od roku 2008 do roku 2015 poklesl počet dlouhodobých bezdomovců o 35 procent. Zatímco jinde v Evropě počet bezdomovců roste. V Německu jejich počet v letech 2014-2016 stoupl o 150 procent. V Irsku v letech 2014-2014 stoupl o 145 procent. Klíčem k tomu, aby takovýto projekt fungoval je dostatečná výstaba levného sociálního bytového fondu.

Co se může vaše země poučit z Finska, ptá se World Economic Forum. 

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

30762

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Rozhovor Britských listů 225. Jak třicet let staré české filmy ohromujícím způsobem hovoří k dnešku

28. 6. 2019

čas čtení 1 minuta



K třicetiletému výročí pádu komunismu připravil letošní filmový festival v Karlových Varech, který začíná dnes, v sekci "Bez cenzury" přehlídku několika českých filmů vzniklých na přelomu let 1989 a 1990 a začátkem devadesátých let víceméně zapomenutých, protože kdo by se v tehdejší optimistické atmosféře staral o kritiku padlého, minulého režimu. Jenže "hodnoty" normalizační éry se zhmotnily v éře postkomunistické, kdy z nich vykvetl jedovatý květ. Lidé, kteří dnes demonstrují proti Babišovi, budou ohromeni, když zhlédnou tyto filmy a zjistí, že jsou vášnivým protestem proti patologickému chování nikoliv režimu ale  jednotlivců, jímž hluboce trpí i dnešní česká společnost. O těchto a dalších otázkách týkajících se třicet let starých českých filmů mluví v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s dokumentaristkou Dominikou Švecovou. Rozhovor se vysílá v Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 28. června 2019.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE


Miss Hanoi a další dobré české filmy

5. 7. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 14 minut

30751

MISS_HANOI_FILM_TRAILER with ENGL. SUBT. from karaks on Vimeo.


Miss Hanoi (2018), režiséra Zdenka Viktory je velmi dobře napsaný a zrežírovaný, napínavý thriller se sociální tematikou, připomínající do určité míry globálně proslulé dánské kriminální seriály. V severočeském Varnsdorfu je nalezen usmrcený mladý místní zlodějíček a případ vyšetřuje mladá vietnamská policistka spolu se svým pražským, zdánlivě cynickým, agresivním,  rasistickým (vietnamská policistka se ptá: "Ty rasistické výpady si opisuješ z tisku, anebo si je vymýšlíš sám?"), ve skutečnosti však poctivým kolegou kriminalistou, kapitánem Křížem. Ukáže se, že případ je velmi komplikovaný - mladý zlodějíček byl před několika lety odsouzen jako mladistvý kriminálník za vraždu mladé Vietnamky, vyjde však najevo, že tomu tak vůbec nebylo, a že vrah tohoto mladíka, kterého mladá vietnamská kriminalistka nakonec úspěšně odhalí, byl motivován pomstou, založenou na mylných informacích. Ty vznikly v důsledku mafiánského spiknutí místního policisty s místním vietnamským podnikatelským bossem, kteří jsou v závěru filmu po zásluze potrestáni.

Ať Babiš s Hamáčkem konkrétně řeknou, jak jednání se Zemanem probíhalo

4. 7. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

30750

Kdo pozorně sleduje jednání a způsob myšlení prezidenta Zemana, nemůže být překvapen tím, že premiér Babiš a předseda ČSSD Hamáček s ním při vyjednávání o odvolání ministra kultury Staňka nijak nepohnuli. Babiš po schůzce řekl: „Chci prezidentovi vysvětlit, že máme koaliční smlouvu a já se chovám podle ní a že jsem nominací pana Šmardy vyhověl panu Hamáčkovi. Chci mu vysvětlit, že když si ho soc. dem. přeje, tak jeho nejmenování ohrožuje stabilitu vlády. Požádám ho, aby mně i předsedovi ČSSD vyhověl.“

24874

Kterak nás nejbohatší země světa vedou do záhuby

4. 7. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

30756

Čím dál tím méně lidí dnes pochybuje o lidskou činností vyvolaných klimatických změnách či spíše o klimatickém rozvratu, snad až na zaryté popírače jedné ze dvou největších hrozeb, před nimiž dnes lidstvo stojí (druhou zásadní hrozbou je jaderný konflikt). Světoví lídři, s výjimkou amerického prezidenta, se sice s vážnou tváří dušují, že pro udržitelné klima udělají maximum, avšak realita se jako obvykle s velkohubými proklamacemi míjí.

Co na Letné nezaznělo

Jak prorostlá je oligarchie a cizí zájmy do veřejných zájmů ČR

4. 7. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

30762
Snažil jsem se demonstrantům na Letné sdělit, že problém současné politické situace v ČR nelze omezit na Andreje Babiše či Miloše Zemana. S odkazem na zájmy Petra Kellnera, které za současné konstelace vytvářejí vysoké riziko pro bezpečnostní i vnitřní zájmy české společnosti, jsem chtěl rozšířit úhel pohledu aktivní občanské společnosti v ČR. Připravil jsem si původně ještě dva další texty, které měly toto riziko objasnit trochu více a odkazují k riziku naprosté podlézavosti českých politických zástupců cizím a krajně nebezpečným zájmům, stejně jako k perverznímu maloměšťáctví polistopadových zbohatlíků, jejichž podlost a malost dosahuje neuvěřitelných poloh...

Kulturní tahanice

4. 7. 2019 / Jan Sláma

čas čtení 3 minuty



Vládní krizi hodnotí všichni možní politici, ale jak by ji mohl hodnotit obyčejný občan?

Jak vlastně to přetahování o ministra kultury začalo? Přece tím, že pan ministr Staněk, později hodnocený jako nevýrazná osoba, která pro kulturu nic neudělala, udělal to, že odhalil dva ředitele spadající pod jeho resort, jak si přihráli nemalé finanční prostředky z peněz daňových poplatníků. Konkretně ředitel Národní galerie sám se sebou podepsal prý smlouvu odměněnou takovou spoustou peněz, jakou průměrný důchodce dostane v důchodu za deset let. Pan ministr toto jednání vyhodnotil jako nemravné a pány z funkcí odvolal.

Velmocenský souboj o Kim Čong-una

5. 7. 2019 / Petr Komers

čas čtení 6 minut


Když před pár dny (30.6.) nepříliš očekávaně vstoupil americký president Donald Trump na půdu Severní Koreje, aby se již potřetí sešel se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, ozývaly se různé komentáře. Jeden důležitý aspekt však jako by ve všech analýzách zůstal opomenut.

Trump učinil své vstřícné gesto pouhých deset dnů po té, co KLDR navštívil čínský vůdce Si Ťin-pching (20.-21.6.), a zhruba dva měsíce od chvíle, kdy se Kim Čong-un sešel ve Vladivostoku poprvé s ruským presidentem Vladimirem Putinem (25.4.).

Von der Leyen je antitezí postkomunistickému politickému tmářství

4. 7. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

30750
Paní Ursulu von der Leyen jsem měl až do dnešního dne zapsanou jen tak povšechně jako vlivnou křesťanskodemokratickou političku, blízkou spojenkyni kancléřky Merkel a zejména ministryni obrany Německa. Měl jsem za to, že jde o poměrně konzervativní dámu, která se stala jakýmsi „přirozeným kompromisem“ mezi západní částí Unie a tmářskými politiky z V4. Opak je ale pravdou. 

V4: Autoritářská mini(inter)nacionála má v Evropě problém

3. 7. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

30752
Visegrádská skupina (V4) tvořená Polskem, Maďarskem, ČR a Slovenskem se snaží zablokovat zvolení nového předsedy Evropské komise. Je přitom velmi pravděpodobné, že si silný tandem Macron-Merkelová nakonec přece jen vyšlape nějakou cestičku ke zvolení vlastního kandidáta; existují i precedenty, kdy Evropská rada prosadila kandidáta do čela komise bez podpory Evropského parlamentu.

44 osob bylo usmrceno leteckým úderem na vazební středisko v Libyi

4. 7. 2019

čas čtení < 1 minuta



OSN požaduje nezávislé vyšetřování leteckého úderu proti vazebnímu středisku v Libyi, kde je drženo více než 610 uprchlíků. K útoku došlo tento týden. 44 osob bylo usmrceno a 130 bylo vážně zraněno. OSN charakterizuje útok jako "válečný zločin a odporný krvavý masakr".

Vazební středisko pro uprchlíky východně od Tripolisu se stalo terčem dvou leteckých úderů. Libyjská vláda národní jednoty (GNA), kterou uznává OSN a italský ministr vnitra Matteo Salvini obvinili z těchto leteckých úderů Chalífu Haftara.

GNA hájí Tripolis před útoky of Haftarovy "Libyjské národní armády", které byly zahájeny už  4. dubna.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Prokurátoři zrušili žalobu proti ženě z Alabamy, která byla v těhotenství postřelena

4. 7. 2019

čas čtení < 1 minuta



Tento případ koncem června vyvolal šokovanou reakcí od mnoha lidí v USA i ve světě, poté, co vysoká porota v Alabamě obžalovala Marshae Jonesovou za "zabití" jejího nenarozeného dítěte. Jonesová byla obviněna, že vyvolala hádku, která skončila tím, že byla několikrát postřelena. Stát Alabama uznává nenarozené dítě jako "osobu", která může být zavražděna.

Tatáž vysoká porota odmítla obžalovat ženu Ebony Jemisonovou, která Jonesovou loni 4. prosince postřelila. Policie konstatovala, že Jonesová, 28, která byla pět měsíců těhotná, zahájila hádku a "neodstranila sebe, ani své nenarozené dítě mimo nebezpečí".

"Jsme potěšeni, že okresní prokurátor případ zhodnotil a rozhodl, že žaloba bude zrušena. Šlo totiž o případ, který nebyl ani rozumný, ani spravedlivý," konstatovala právnická firma zastupující paní Jonesovou.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Klimatická krize v přímém přenosu: Rekordní vlna veder v Evropě a dramatický úbytek ledu v Antarktidě

4. 7. 2019

čas čtení 1 minuta

Skupina evropských vědců uvedla, že rekordní vlna veder, která v červnu sužovala evropský kontinent, byla způsobena klimatickými změnami. Pravděpodobnost výskytu takového klimatického jevu, jako je vlna veder, je nejméně pětkrát vyšší než před sto lety. K tomu navíc značnou měrou přispívá spalování fosilních paliv.  

Ředitelka Institutu environmentální změny na Oxfordské univerzitě Friederike Otto, která se na výzkumu podílela, sdělila CNN, že poznatky vědců představují vysoce konzervativní hodnocení dopadu lidské činnosti, která stojí i za nedávnou vlnou veder na starém kontinentu.

Británie: Labouristická strana zaznamenala rekordně nízkou volební podporu - 18 procent!

4. 7. 2019

čas čtení < 1 minuta

A to v době, kdy se vládnoucí konzervativci chovají jako šílenci a idioti. Labouristé by měli mít rekordní voličskou podporu. Nemají ji, protože Corbyn odmítá vystoupit proti brexitu.


Kdo podněcuje boje v Libyi?

4. 7. 2019

čas čtení 1 minuta

Jak se v USA vyrobené protitankové řízené střely, které byly prodány do Spojených arabských emirátů, objevily na libyjském bojišti? Na tuto otázku se snaží nalézt odpověď nejen mezinárodně uznávaná libyjská vláda se sídlem v Tripolisu, ale i Washington.

Libyjská armáda, která podporuje vládu uznávanou OSN, tvrdí, že bedny se zbraněmi nalezené ve městě Gharján byly označeny logem Spojených arabských emirátů.

Ve středu libyjská armáda znovu dobyla město – tři měsíce poté, co se jej zmocnily síly generála Chalífy Haftára. Tento warlord používal Gharján jako odrazový můstek při své vojenské kampani zaměřené na dobytí Tripolisu.

Generál Haftár, který pravděpodobně získal výcvik od CIA, má podporu regionálních mocností, včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, ale patrně také Francie nebo Ruska.

Existuje podezření, že Spojené arabské emiráty porušují mezinárodně uznávané dohody týkající se prodeje amerických zbraní, jakož i embargo na dovoz zbraní do Libye implementované OSN.

V pořadu katarské televizní stanice Al Džazíra Inside Story diskutují politikové a analytici o tom, jak regionální hráči podporují své proxy síly ve válce v Libyi.

Bližší informace v angličtině ZDE a ZDE

22495

Bílým heterosexuálním mužům se hroutí jejich starý dobrý svět

4. 7. 2019

čas čtení < 1 minuta

„Muži tak dlouho nasazovali na předsedu Evropské komise slabé nebo nevolitelné kandidáty, až došlo ke spiknutí žen, které zřejmě obsadí dvě nejdůležitější pozice (EB, ECB),“ míní Alexandr Vondra z ODS.

Inu, s největší pravděpodobností k tomu dojde, pane Vondro (Evropskou komisi by měla vést Ursula von der Leyen, jejíž nominaci ještě musí schválit Evropský parlament). Je naprosto zjevné, že se bílí heterosexuální muži obávají o své dosud neotřesitelné postavení na světové politické scéně. Bohužel trpké zkušenosti s Margaret Thatcherovou nebo Hillary Clintonovou naznačují, že ženy ve vrcholných politických pozicích mohou být ještě papežštější než papež, poznamenává Daniel Veselý.

Imigrantům na texaské hranici nařídili strážci, aby pili ze záchodové mísy

3. 7. 2019

čas čtení < 1 minuta

To je jedna z šokujících informací, zjištěných z vazebních středisek v Texasu kongresmankou Ocasio-Cortez. Imigrantské ženy jsou také ohrožovány americkými imigračními úředníky sexuálním násilím. Dozorci ve vazebních střediscích používají stalinské vězeňské metody: Záměrně a bezdůvodně zadržované imigranty v noci několikrát budí.

Američané začínají organizovat demonstrace před těmito šokujícími vazebními středisky.

Je těžko uvěřitelné, že toto (viz níže) jsou záběry z USA v roce 2019, konstatuje producent Channel 4 New Ben de Pear:


Anglie přestává být zemí "anglických trávníků". Dnes je skoro všude polní kvítí

3. 7. 2019

čas čtení < 1 minuta

Komunální úřad v  Rotherhamu vysel podél silnice na prostoru 15 kilometrů polní kvítí. Napodobují to komunální úřady v četných jiných anglických městech. Už se neseká tráva až do mrtě, jako v České republice. Přitom v Anglii je daleko více vody a deště než v ČR.

Italský soudce odmítl nátlak Salviniho proti záchranářce uprchlíků

3. 7. 2019

čas čtení < 1 minuta

Italský soudce odmítl pokus ministra vnitra Salviniho kriminalizovat záchranu uprchlíků na moři. Zdůraznil, že kapitánka lodi Sea Watch Carole Rackete "dělala svou povinnost a zachraňovala lidské životy". Porážka pro Salviniho nelidskost.


NATO se snaží čelit ruské raketové hrozbě

3. 7. 2019

čas čtení 2 minuty

"Nebezpečná realita, jíž se bylo možno naprosto vyhnout" je vzdálena pouhých pět týdnů, napsal Kevin Baron. 2. srpna se stane historií smlouva o jaderných zbraních, která před třiceti lety možná zachránila Evropu před anihilací. Netušíme, jak bude NATO po 3. srpnu udržovat Evropu v bezpečí.

Britský ministr financí s kolegy "zablokuje vypadnutí Británie z EU bez dohody"

2. 7. 2019

čas čtení 1 minuta

Foto: Britský ministr financí Philip Hammond


I za podpory fundamentalistické severoirské protestantské strany DUP (kterou si Theresa Mayová zajistila úplatkem miliardy liber pro Severní Irsko) má Konzervativní strana v Dolní sněmovně v současnosti většinu pouze tří hlasů.

V Konzervativní straně je o hodně více poslanců než tři, kteří jsou radikálně proti vypadnutí Británie z EU bez dohody, což je strategie, kterou nyní úporně prosazují oba kandidáti na premiéra a předsedu Konzervativní strany, Boris Johnson a Jeremy Hunt.

Je tedy zjevné, že k vypadnutí Británie z EU bez dohody velmi pravděpodobně nedojde (nejsme si vůbec jisti, zda vůbec dojde k brexit.

Současný konzervativní ministr financí Philip Hammond naznačil, že bude hlasovat proti příštímu premiérovi, a varoval, že vypadnutí Británie z EU bez dohody  by pro Británii znamenalo škody ve výši 90 miliard liber (2700 miliard Kč). Velmi pravděpodobně se k němu přidají i současný britský konzervativní ministr spravedlnosti David Gauke a ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart, nemluvě o dalších konzervativních poslancích v Dolní sněmovně. To by byl konec brexitu bez dohody.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

Je tragické, když Západ musí spoléhat na Al Jazeeru pro objektivní informace

2. 7. 2019

čas čtení 3 minuty

 

Al Jazeera: Žijeme v éře populismu. V roce 2016 zvolili za prezidenta bývalou hvězdu televizního realitního programu. Byl to triuf televizních štěků nad  vážností a seriozní analýzou. Loni Italové hlasovali pro stranu, kterou vede komik. Před dvěma měsíci zvolili Ukrajinci za prezidenta také komika.

Kam v tom všem patří Brit Boris Johnson? Částečně je to bavič jako Donald Trump, částečně provozuje komediální scénky, jako Grillo a Zelenskij. Johnson je "postava", což mu umožňuje říkat věci, které by se seriozní politik říci neodvážil. Nejefektivnější politickou zbraní Borise Johnsona je tak jeho nevážnost.

Boris Johnson o sobě vytváří obraz sympatického klauna. Takový vůbec není. Je agresivně ambiciozní. Na obyčejné občany naprosto kašle. Jde mu čistě jen o jeho kariéru. Je to absolutní oportunista a prosazuje opravdu toxické formy politiky. Prosadil zákony, které vážně poškodily slabé lidi v britské společnosti. To se bagatelizuje a poukazuje se na to, jaký je Johnson panečku komik.

Británie má s Johnsonem tytéž problémy, jimiž čelí USA s Trumpem. Totiž: Jak donutíte lháře, aby se zodpovídal ze svých činů? (Pozn. red.: Případ Andreje Babiše je totéž.)   V dnešní době je to neuvěřitelně obtížné. Protože většinu britských médií vlastní oligarchové a tamější média jsou ultrapravicová. A ultrapravicový tisk pořádá kampaně ve snaze prosadit Borise Johnsona.

Když deník Guardian prozradil, že Boris Johnson měl zuřivou hádku se svou partnerkou, jeho pečlivě vytvořený lživý obraz sympatického klauna byl v médiích vážně ohrožen. Jenže média neinformovala, že Johnson spolupracuje s ultrapravičákem Stephenem Bannonem, který má vazby na bělošské supremacisty. Johnson předtím lhal, že by měl na Bannona jakékoliv vazby. Avšak právě nyní bylo zveřejněno video, na němž Bannon přiznává, že Johnsonovi pomohl napsat jeho rezignační řeč na funkci ministra zahraničí. BBC tuto informaci odmítla odvysílat.

Johnson používá stejnou politiku nenávisti vůči menšinám jako Bannon. Snaží se posilovat nenávist vůči muslimům.

Boris Johnson má dlouholetou vazbu na deník Daily Telegraph, který mu za jeho komentáře platí astronomický plat. Johnson proslul jako bruselský korespondent tohoto deníku v letech 1989 - 1994. Publikoval články kritizující bruselskou byrokracii a vysmíval se tomu, že prý bruselští byrokrati určují velikost banánů a kondomů, anebo že zakáží některé oblíbené, ale nezdravé pokrmy v Británii. Johnsonovi ani deníku Daily Telegraph vůbec nevadilo, že tyto články byly naprosto vylhané. Tyto vylhané články vytvořily v Británii kritický postoj britských občanů vůči EU. Nakonec vedly k referendu o brexitu r. 2016.

Nový britský premiér se bude v Británii volit 23. července. Nebude se volit ve všeobecných volbách, budou ho volit jen členové Konzervativní strany. A do té doby bude těchto 160 000 důchodců ovlivňovat Boris Johnson svými články v deníku Daily Telegraph. Tito penzisté tvoří 0,25 procent  britského voličstva. Johnsonovy články v deníku Daily Telegraph porušují veškeré normy novinářské etiky. Není jasné, jak je možné, že to jemu i listu Daily Telegraph vůbec prochází.

Hranice mezi politiky a médii, která mají politiky pohánět k odpovědnosti - v Británii zmizela - v důsledku společného zájmu politiků a majitelů médií. Boris Johnson se v důsledku toho zřejmě dostane do Downing Street.




V Antarktidě překvapivě rychle taje led

2. 7. 2019

čas čtení 1 minuta



Led v moři kolem Antarktidy od roku 2014 roztál ve větším objemu, než domu bylo v Arktidě za posledních 34 let. Důvody, proč mořský led kolem Antarktidy mizí, nejsou známé, a není ani známo, zda se led do moře kolem Antarktidy vrátí nebo ne. Vědci varují, že to dokazuje, že by led mohl zmizet daleko rychleji, než se dosud předpokládalo. Tání ledu v mořích nezvyšuje hladinu moří, tu zvyšuje tání ledu na pevnině. Avšak ztráta ostře bílého ledu a jeho nahrazení černou mořskou hladinou znamená, že moře přestane odrážet sluneční paprsky a naopak sluneční teplo bude černé moře daleko intenzivněji absorbovat, což zrychlí globální oteplování.

Mořský led normálně pokrývá obrovské oblasti a jeho existence velmi silně ovlivňuje globální klimatický systém. Tání ledu v Arktidě je způsobeno extremním počasím v nižších šířkách, jako jsou vlny veder v Evropě.

Vzrůstající míra tání ledu v Arktidě jasně sleduje křivku nárůstu globální teploty způsobené lidskou činností, avšak oba póly Zeměkoule se chovají velmi odlišně. Arktida je oceán, obklopený kontinenty, a je vystavena ohřívajícímu se vzduchu, zatímco Antarktida je zmrzlý kontinent obklopený moři a chráněný před teplým vzduchem kruhem silných větrů.

Mořský led kolem Antarktidy postupně čtyřicet let narůstal a rekordního rozsahu dosáhl v roce 2014. Od té doby rozsah ledové pokrývky v mořích kolem Antarktidy výrazně poklesl a v roce 2017 byl rekordně nejnižší.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Hospodaření OSBL za květen 2019

17. 6. 2019

čas čtení 2 minuty

V dubnu 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 105 974,03 Kč, výdaje byly 111 986,50 Kč. Děkujeme za tuto vydatnější finanční podporu, kterou potřebujeme.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu. 

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


Donald Trump | Česká republika | Globální oteplování | Bezdomovectví | USA | Životní prostředí | Jan Palach | Sdělovací prostředky | Náboženství | Filmový festival Karlovy Vary 2018 | Islám | Česká politická scéna | Ekologie | Velká Británie - politika a společnost | Pro stoupence czexitu | EYE - Evropské setkání mladých | Babiš | Iracionální nenávist v České republice | Rozhovory Britských listů | Filmový festival Karlovy Vary 2017 | Filmový festival Karlovy Vary 2016 | V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Sdělovací prostředky | Sdělovací prostředky
21794