Vědci vysvětlili jak snížit do roku 2030 emise uhlíku o polovinu

19. 9. 2019

čas čtení 2 minuty

Ekonomický prospěch z nízkouhlíkové ekonomiky dosáhne do roku 2030 26 bilionů dolarů

Emise CO2 je možné v nadcházejícím desetiletí snížit o polovinu, pokud se zintenzivní práce na celé řadě současných technologií a lidé se začnou chovat jinak, zjistili vědci. Poukazují na to, že je ale zapotřebí silné občanské společnosti, aby tyto změny prosadila.

Je nutno rychle přejít na solární a větrnou energii, která je nyní v mnoha regionech levnější než fosilní paliva. Jen přechod od fosilních paliv na solární a větrnou energii sníží emise z výroby elektřiny do roku 2030 o polovinu. Vyplývá to z analýzy Exponential Roadmap, kterou vypracovala mezinárodní skupina vědců.

Pokud by došlo v určitých částech světa k rychlému přechodu na elektromobily tak, aby jich do roku 2030 bylo 90 procent, to by dramatickým způsobem snížilo emise uhlíku z dopravy.

29764

Utopí se česká mediální scéna ve vyčpělých dogmatech?

19. 9. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Ani po 30 letech leckdy trnité polistopadové transformace se tuzemská mediální scéna nedokázala vyrovnat s otrockou mentalitou; s manichejským výkladem světa, kdy jí unikají aktuální geopolitické souvislosti. Stačí porovnat produkci předních západních sdělovacích prostředků s tvorbou České televize a máme celkem jasno. Jistěže, v první řadě je zapotřebí reflektovat domácí politiku, přestože mnohdy připomíná nudné a pokleslé varieté, nicméně události mající globální přesah v ustavičně se měnícím se světě jsou neméně důležité. A zde po mém soudu řada českých novinářů krutě zaostává.

Rozhovor Britských listů 237. Uskuteční se vůbec někdy brexit?

13. 9. 2019

čas čtení < 1 minuta


Britové realizují brexit asi tak, jak pejsek a kočička blahé paměti vařili dort. Situace je v posledních týdnech stále šílenější, i když se novopečený britský premiér Boris Johnson, zvolený jen 0,4 procenty britských voličů (členů Konzervativní strany, jimž je skoro všem nad 55 let) zapřísahá, že Británii bezpodmínečně vyčlení z EU do 31. října 2019. Ale stane se to skutečně? Ságu brexitu rekapituluje v rozhovoru s Bohumilem Kartousem Jan Čulík. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 13. září 2019.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

EU jmenovala rumunskou bojovnici proti korupci šéfkou nově založené prokuratury EU

19. 9. 2019

čas čtení 1 minuta


 Congratulations to Laura Kövesi with her appointment as European Public Prosecutor!👏Not only the best person for the job but also an important signal to the Romanian gov’t: you shouldn’t have fired her. These kind of dubious decisions will backfire. #EPPO https://t.co/QrxPuZKwZn



Coreper, výkonný úřad Rady Evropy, skládající se z trvalých zástupců Evropské unie, jmenoval bývalou rumunskou šéfku pro boj proti korupci  Lauru Codruțu Kövesi první přčedsedkyní nově vytvořené prokuratury EU.

Většina Rumunů Kövesiovou považuje za morální kompas své země. Její jmenování je těžkou ranou pro rumunskou vládu, která proti Kövesiové vede dlouhou, často špinavou kampaň ve snaze zabránit tomuto jmenování. 

Jako šéfka rumunské protikorupční jednotky DNA Kövesiová trestně stíhala tisíce zkorumpovaných politiků. Primátoři, poslanci i bývalí premiéři skončili ve vězení. V červenci 2018 Kövesiovou rumunská vláda z funkce šéfky protikorupční jednotky vyhodila. 

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Greta Thunbergová: Ignorujeme přirozená řešení klimatické krize

19. 9. 2019

čas čtení 1 minuta

 

Ochrana a obnova živých ekosystémů, jako jsou lesy, mangovníky a porosty mořských řas dokáží samy napravit rozbité klima naší planety, avšak svět tuto možnost pomíjí, argumentují Greta Thunbergová a George Monbiot v novém krátkém filmu.



Přirozená řešení klimatické krize mají kapacitu odstranit z atmosféry obrovské množství uhlíku růstem rostlin. Avšak tyto metody dostávají dosud pouhá 2 procenta financování zaměřeného na snižování emisí.

23999

Paradoxy 10. výročí ztráty radaru v Brdech

19. 9. 2019 / Albín Sybera

čas čtení 2 minuty

Jak si četní komentátoři všímají, tak upuštění od výstavby americké radarové základny v Brdech v r. 2009 byl nepochybně významný předěl v polistopadovém politickém vývoji v ČR. Nejednalo se však o „počínající ruskou hybridní válku“, jak píše například Jindřich Šídlo ze Seznamu, ale o projev fenoménu, jehož kořeny sahají dále než jenom do let 2007-9.

Připomeňme si, jak to bylo s americkým radarem v ČR

19. 9. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

Nesouhlasím s Jindřichem Šídlem, že neúspěch plánu vybudovat v Brdech americkou protiraketovou základnu byl důsledkem "počínající ruské hybridní války". Takové tvrzení je důsledkem ideologického vidění světa, jaké právě vedlo k tomu, že se postavit americký radar v Brdech nepodařilo. Kdepak, protiradarová atmosféra v ČR byla čistě domácího původu. Lidé nechtěli na českém území už žádná cizí vojska.

(Není žádná záruka, že by americká vojska bránila demokracii a nezávislost ČR, vždyť Spojené státy mají za spojence spoustu vražedných diktatur, za jednu jmenujme jen Saúdskou Arábii. Spojené státy jsou garantem české demokracie a nezávislosti jen tehdy, kdy se jim to z vlastních, interních domácích důvodů hodí. Teď, s Donaldem Trumpem na trůnu, je ta záruka americké ochrany ještě pochybnější než za normálních okolností.)

Celou aféru s americkým radarem pro Brdy výstižným způsobem tehdy zdokumentovali dokumentaristé Vít Klusák a Filip Remunda ve filmu Český mír. Připomeňme si ho touto upoutávkou. Ukáže vám, že tlak globální, především americké politiky na Česko vyvolal naprosto komickou reakci na české pimprlové scéně. Jak proboha se nemohlo tehdy nepostavit 70 procent českých občanů proti plánu vybudovat radar, když se politikové TAKTO chovali jako blbci?

A ještě k tomu ta propaganda s gagarinovskou písní v závěru tohoto klipu - kolegové na Glasgow University nemohli uvěřit, že to není parodie:


CZECH PEACE extended trailer 7 min 40 sec from Filip Remunda on Vimeo.


K tomu:

Jan Čulík, Český mír: Opravdu dobrý film o stavu české společnosti dvacet let po příchodu demokracie (Britské listy, 6.7.2010)


Ať žije ostnatý drát, symbol rostoucí svobody ve světě!

19. 9. 2019 / Milan Kohout

čas čtení 1 minuta



K desátému výročí "bojů o americký radar" v ČR připomíná Milan Kohout svou tehdejší performanci, kdy na místo plánované americké vojenské základny přidal ostnatý drát:


Ať žije ostnatý drát, symbol rostoucí svobody ve světě. Místo plánované výstavby americké vojenské základny, Brdy, Česká republika, 21. srpna 2008.


Performance: Milan Kohout Foto: Petra Daňková


Jako „uvědomělý  obhájce kapitalistické společnosti“ se Milan Kohout rozhodl ještě lépe zpevnit stávající ostnatý drát kolem budoucí americké základny svým přineseným ostnatým drátem.

Kohout se musel tajně doplížit až ke střežené kótě, kde měla být postavena americká základna. Všiml si, že je kolem již stávajícího ostnatého drátu detekční zařízení, které mělo upozornit vojenskou hlídku na případné narušitele tohoto prostoru.

Jelikož Kohout věděl, že „strážci nebyli tak osvícení a uvědomělí v obraně našeho kapitalistického civilizačního okruhu“ a zřejmě by Kohouta paradoxně zatkli, musel nainstalovat svůj ostnatý drát během několika minut po narušení prostoru, což zdařile provedl a musel se hned skrýt do nedaleké houštiny. Skutečně během několika minut přijelo vojenské auto s hlídkou, která začala usilovně hledat narušitele, ale jelikož neměla pátrací psy, tak Milana Kohouta nenašla.

Anglický diabetik: Chci brexit, i když mě to zabije

19. 9. 2019

čas čtení < 1 minuta

Podobně jako v ČR, kde lidé nesmyslně nenávidí muslimy a uprchlíky, v Anglii vznikla vrstva obyvatelstva, která se iracionálně dožaduje brexitu, ať jim to způsobí cokoliv.

Británie je závislá na dovozu inzulínu z EU. Tento diabetik v případě divokého brexitu přijde o inzulín a zemře. Přesto chce brexit:


"Britské zdravotnictví jste zničili!" Další veřejné fiasko Borise Johnsona

19. 9. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty

Aktualizace: V současnosti, vzhledem k obrovským emocím, které vyvolává brexit, dochází k pozoruhodné součinnosti vystoupení kritiků brexitu, kritiků vládnoucích politiků, která se octnou v televizi, s interakcí na sociálních sítích. Těch případů je už podstatný počet, kdy členové veřejnosti prostě jen tak svou zuřivou kritikou slovně zaútočili před kamerami na premiéra a rozbili tak probíhající akci. Deník Guardian ZDE informuje dnes o kontextu - co se vám stane, když oslovíte na ulici premiéra, nebo se chytře vyjádříte v televizním diskusním pořadu a vaše vystoupení se začne virálně šířit na sociálních sítích. Jedna šestnáctiletá studentka například nedávno v televizní diskusi jasně a stručně vyjádřila několika slovy katastrofu, kterou referendem o brexitu vyvolal nekompetentně bývalý britský premiér David Cameron, a druhý den ve škole její spolužáci sledovali na mobilech pod lavicí, jak její vystoupení během krátké doby na sociálních sítích dosáhlo více než milionu zhlédnutí. Jak máte reagovat, když se najednou stanete celonárodní celebritou a lidé vás poznávají na ulici?



(Český překlad tohoto videa viz níže)


Boris Johnson se ve středu vydal předvádět se před médii v jedné londýnské nemocnici, avšak oslovil ho tam otec jedné pacientky, vážně nemocné holčičky, s tím, že jeho dceři se v chaotické situaci v této nemocnici nedostalo lékařské péče po mnoho hodin. Otcovu kritiku posléze plně potvrdili ošetřující lékaři. Video se virálně rozšířilo na sociálních sítích a hlavní komentátorka televize BBC Laura Kuenssbergová se stala na Twitteru terčem ostré kritiky za to, že milionu svých následovníků na Twitteru sdělila, že stěžující otec je "labouristický aktivista". Vyvolalo to na Twitteru hashtagy #sacklaurakuenssberg #SackKuenssberg (Vyhoďte Kuenssbergovou) a společnost BBC byla nucena vydat (neslané nemastné) prohlášení na její obhajobu.   Kritikové ovšem poukazují na to, že Kuenssbergová ohrozila otcovu bezpečnost a "klasickým způsobem" ho "ztrollovala". (Jak  kdosi hned napsal na Twitteru, o bezpečnost Kuenssbergovou  napadeného otce-kritika se BBC už nepostarala.)

Největší pozdvižení ale vyvolalo, že Boris Johnson otci holčičky otevřeně lhal, že "tady žádní novináři nejsou", i když v nemocnici zjevně byli a Johnsonův úřad je do nemocnice na tuto akci pro novináře pozval.

29435

Iluze o Švýcarsku v české společnosti jak základ pro praktický mečiarismus

19. 9. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Český rozhlas pokračuje ve zveřejňování výsledků rozsáhlého výzkumu stavu naší společnosti třicet let po změně režimu. V zásadě se dá říci, že pohled člověka na společenská témata je dán tím, jaké má „třídní postavení“. Daniel Prokop v rozhovoru s Lucií Výbornou v Radiožurnálu například tvrdil, že postoj k migraci je dán zejména tím, nakolik lidé důvěřují v pozitivní vývoj svého postavení v globální, otevřené společnosti.

Naomi Kleinová: Zelený nový úděl může zachránit planetu

19. 9. 2019

čas čtení 3 minuty

Kanadská novinářka Naomi Kleinová se ve své nové knize On Fire: The (Burning) Case for a Green New Deal dotýká takových témat jako je ekofašismus, a to zejména v době, kdy západní země opevňují své hranice a po celém světě sílí bělošská nadřazenost coby reakce na klimatickou krizi. Kleinová ale také ukazuje cestu vpřed, na které se lidstvo bude potýkat s globálním oteplováním radikální a systémovou transformací.

Globální oteplování na Rhode Islandu stoupající hladinou moře likviduje přímořské vesnice

19. 9. 2019

čas čtení < 1 minuta

Zatímco české sdělovací prostředky většinou předstírají, že globální oteplování neexistuje a nemusí se proti němu podnikat žádné kroky, světové sdělovací prostředky bijí na poplach.

Například britské televizní Channel 4 News vysílají ve svém zpravodajství nyní každý den rubriku o tom, jak globální oteplování působí katastrofu v nejrůznějších částech světa.

Ve středu vysílaly reportáž z amerického Rhode Islandu, kde stoupající hladina moře znamená, že se za posledních dvacet let mořská pláž, která byla stovky metrů od přímořských vesnic, přiblížila těsně na jejich zápraží.

Při nedávném hurikánu byla celá řada domků těsně u moře záplavami a mořskými vlnami zcela zlikvidována.

Videoreportáž z Rhode Islandu ZDE

 

Saúdská Arábie: Útoky na ropnou infrastrukturu byly nepochybně financovány Íránem

19. 9. 2019

čas čtení 3 minuty

Podle saúdskoarabského ministerstva obrany není možné, aby byly útoky na státní ropnou společnost vedeny z Jemenu, nýbrž ze „severu“, a aby byly provedeny húsijskými rebely. Rijád tvrdí, že za nimi nepochybně stojí Írán, nicméně království celý incident stále vyšetřuje.

Mluvčí ministerstva obrany Turkí Malkí na tiskové konferenci ukazoval trosky dronu a části střel, které podle něj představují „nezvratný“ důkaz o íránské agresi. Podle jeho mínění jde o íránské drony Iranian Delta Wing. Malkí sdělil, že střela měla dolet 700 kilometrů, takže nemohla být odpálena z jemenského území. Přehrál také videonahrávku, která zachycuje dron směřující k ropným zařízením ze severu, kde leží Irák a Írán. Tento typ zbraně podle Malkího používá íránský režim a íránské revoluční gardy. Nicméně mluvčí Írán z útoků přímo neobvinil a podle jedné z jeho verzí za nimi skutečně mohou stát Húsijové.

Evropská unie dala Johnsonovi lhůtu 14 dní, aby předložil svůj plán pro brexit

19. 9. 2019

čas čtení 2 minuty



Poté, co vyšly najevo další ztrapňující podrobnosti o pondělní chaotické cestě Borise Johnsona do Lucemburska, Evropská unie dala Johnsonovi lhůtu do konce září, aby navrhl své řešení pro hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou, jímž chce nahradit tzv. irskou podmínku, která je součástí odmítnuté dohody vyjednané Theresou Mayovou.

Hospodaření OSBL za srpen 2019

5. 9. 2019

čas čtení 2 minuty

V srpnu 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 50 671,02 Kč, výdaje byly 99 116,50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


Volby v Izraeli: Staronový pat, arabské strany posílily v důsledku Netanjahuovy démonizace, poraženými jsou běžní Palestinci

19. 9. 2019

čas čtení 2 minuty

Izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi (Likud) a jeho koaličním partnerům ve volbách do Knesetu podařilo získat asi 55 ze 120 křesel, a nikoliv těsnou většinu, jak si Bibi představoval. Netanjahu před volbami vojensky zaútočil až v Iráku a přišel s návrhem na zavedení kamer do volebních místností, aby k volbám přišlo co nejméně palestinských Izraelců. Tento návrh nakonec neprošel.

Francie vydá jódové tabletky dalším lidem žijícím nedaleko jaderných elektráren

18. 9. 2019

čas čtení 1 minuta



Asi 2,2 milionu lidí, kteří žijí ve Francii ve vzdálenosti do 20 km od jaderné elektrárny, dostanou jódové tabletky, které mají ochránit jejich tělo před dopady radiace v případě jaderné havárie.

Při jaderných haváriích se obyčejně dostane do ovzduší radioaktivní jód, který u lidí absorbuje štítná žláza. To může později způsobit rakovinu.

Požití stabilního jódu zabrání štítné žláze absorbovat radioaktivní jód.

„Biologická anihilace“: Rizika těžby v aljašském národním parku

19. 9. 2019

čas čtení < 1 minuta

Trumpova vláda v těchto dnech finalizuje plány, jak otevřít jednu z posledních divočin světa – Arktickou národní přírodní rezervaci – těžbě fosilních paliv včetně frakování. Donald Trump tlačí na těžbu v době, kdy klimatické změny trvale pozměňují Arktidu a ničí lokální komunity. Tento týden Sněmovna reprezentantů zablokovala Trumpovy plány na těžbu v Arktidě, nicméně návrh zákona nejspíše neprojde republikány ovládaným Senátem.

Kritikové Trumpova chystaného opatření míní, že v době, kdy více než polovina živočišných druhů čelí vyhlazení - spousta z nich v několika příštích dekádách - takovéto kroky představují biologickou anihilaci. Inuitská aktivistka Sheila Watt-Cloutier se pozastavuje nad naprostou nesmyslností Trumpových plánů: „Proč tohle máme dělat kdekoliv na světě, tím méně v Arktidě, na kterou klimatická změna dopadá nejvíce? Nedává to ekonomický ani environmentální smysl.“

Zdroj: ZDE

30508

Tisková zpráva

Členové hnutí Rebelie proti vyhynutí - Extinction Rebellion blokovali dopravu v Praze

19. 9. 2019

čas čtení 2 minuty

Členové hnutí Rebelie proti vyhynutí - Extinction Rebellion ve středu 18.9. v 9h zablokovali automobilovou dopravu na komunikaci Vyskočilova v Praze, aby upozornili na probíhající klimatickou krizi. Jednalo se o opakované několikaminutové zastavení provozu pomocí banneru s nápisem “Klimatické změně neujedeš” rozvinutého přes přechod. Po dobu blokády členové hnutí rozdávali řidičům a spolucestujícím ve vozidlech letáky s informacemi o změně klimatu.

O generačních bojích, aneb V propasti gretenismu

18. 9. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 6 minut

V rámci generačního sporu neprobíhá nějaký spor o fakta, ale o samotnou přípustnost nebo nepřípustnost závažnějších společenských změn.

Na zlomu listopadu a prosince 1989 jsem v Brně cestou z manifestací často navštěvoval osaměle žijícího strýce, důstojníka železničního vojska na penzi. Milan z druhé řady knihovny vylovil pečlivě ukryté Masaryky a Beneše a během debat nad zažloutlými stránkami - napůl žertem, ale s jistou hořkostí v hlase - opakoval: "My jsme vlastně žili jen tak - na chov. Všechno bylo špatně."

Co s důchodci?

18. 9. 2019 / Jan Sláma

čas čtení 4 minuty



Nic dnes neleží politikům tak v žaludku jako to, že důchodci mají zlevněné jízdné. Nemine den, aby některý si neposteskl, že jsou to vyhozené peníze, které by se mohly dobře využít jinde, třeba ke snížení státního dluhu. Nedávno to mrzelo i pana Zaorálka, který jako novopečený ministr se dostává více do medií. Možná, že si neuvědomil, že zmíněná nešetrnost pošla z jeho rodné strany! Ale vůbec. Na důchodce by se mělo jít přísněji. Vždyť takhle už jich je takové množství, že nějaké životní radosti, jako je cestování po naší zemi za levný peníz jim zrušením možná jejich dlouhověkost trochu přistřihne.

Tisková zpráva Nesehnutí

Bude mít Brno udržitelnou mobilitu?

19. 9. 2019

čas čtení 3 minuty

Rada města Brna dnes na svém jednání stáhla schvalování dopravních opatření na rok 2020. Podle odborné i široké veřejnosti není radnice dostatečně progresivní. Více než dvě stovky lidí během posledního týdne apelovalo na Radu ve prospěch doplnění opatření, která reflektují cíle snižování emisí, zlepšování kvality životního prostředí a bezpečnosti pohybu po městě.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Střet zájmů na druhou

16. 9. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Senátorka a soudkyně Eliška Wagnerová považuje oficiální důvody zastavení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo za "neuvěřitelné" ZDE. Současně varuje před možným ohrožením nezávislosti justice.

Americké vojenské možnosti v Íránu

18. 9. 2019

čas čtení 5 minut

Spojené státy otevřeně obvinily Írán, že stál za útoky s využitím loitering munitions a střel s plochou dráhou letu směřujícími proti největší saúdskoarabské rafinérii. Nyní je otázkou, jak budou Spojené státy reagovat, napsal George Friedman.

USA: Útok proti Saúdské Arábii "přišel z Íránu"

18. 9. 2019

čas čtení < 1 minuta

Spojené státy dospěly k závěru, že víkendový útok na saúdská ropná zařízení byl proveden z íránské půdy a byly při něm použity střely s plochou dráhou letu. Uvedl to pro agenturu AFP americký představitel pod podmínkou anonymity.

Byl útok na ropné instalace v Saúdské Arábii proveden prostřednictvím českého motoru?

17. 9. 2019

čas čtení < 1 minuta

 

Saúdská Arábie uvádí, že na místě útoku na rafinérii byl nalezen tryskový motor TJ-100:

Ten vyrábí česká firma PBS Aerospace:


 

Tato firma ho doporučuje jako zvlášť použitelný pro drony, a lze tohoto motoru použít k proměně vašeho větroně v tryskové letadlo.

Je zjevné, že při útoku byl použit buď přímo motor vyrobený českou firmou, anebo jeho kopie vyráběné v Íránu. Znamenalo by to, že Írán vyrábí kopie českých motorů pro použití na svých dronech, upozorňuje Martin Dluhoš.


Podrobnosti v tomto odborném článku:  ZDE

Partikuláty automobilových zplodin se dostávají do placent nenarozených dětí

18. 9. 2019

čas čtení 2 minuty


Vědci nalezli partikuláty automobilových zplodin na plodové straně placent nenarozených dětí. Vyplývá z toho, že nenarozené děti jsou přímo vystaveny černému uhlíku vznikajícímu v automobilové dopravě a při pálení paliva.

Jde po první výzkum dokazující, že bariéru placenty partikuláty, které vdechuje matka, dokáží překonat. Studie zjistila, že v krychlovém milimetru tkáně ve všech placentách, které byly analyzovány, jsou tisíce partikulátů.

Skutečnost, že je-li těhotná matka vystavena znečištěnému vzduchu, vyvolává to potraty, předčasné porody a snížení váhy kojenců, je jasně zdokumentována. Z nynějšího výzkumu vyplývá, že to zřejmě přímo způsobují uhlíkové partikuláty.

České právo v případě Davida Ratha

17. 9. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Rád bych se se čtenáři podělil o dva zážitky ze sledování druhé hodiny nedělního pořadu Otázky V. Moravce. Diskuze byla o českém právu. První zážitek přišel hned na začátku. Předseda Vrchního soudu v Praze, Jaroslav Bureš (bývalý ministr spravedlnosti ve vládě Miloše Zemana) byl moderátorem dotázán na to, zda v Česku je právo vymahatelné.

Pan předseda odpověděl: ano – a jako příklad, držte se, uvedl exekuce. Možná to slovo „vymáhat“ pochopil bez spojení se slovem „právo“. Ostatně připustil, že dnes se asi vymáhá až trochu moc. Takže to byla jízda hned na začátku. Pak následovala spíše odborná debata, která pro laika neměla nějaký jasný praktický efekt. Až najednou a nenápadně v reakci na to, že moderátor chtěl pochopit, jak jeden a týž důkaz může u různých soudů znamenat různé věci, plynule v akademické rovině Eliška Wagnerová, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu, přešla ke kauze Rath.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Propaganda funguje! Polští muží se nejvíce obávají LGBT komunity

18. 9. 2019

čas čtení < 1 minuta

Podle nejnovějšího polského průzkumu veřejného mínění se polští muži ve věku 18-39 let nejvíce bojí "genderové ideologie" a hnutí LGBT.

Pumpuje to do nich vládní propaganda.


Jak anglický bulvární tisk manipuluje voliče

18. 9. 2019

čas čtení 1 minuta

 

Roy Greenslade, kritik médií z deníku Guardian, poukázal na to, jak diametrálně odlišné články vyšly v irské a v anglické mutaci bulvárního deníku The Sun ohledně pondělního incidentu v Lucembursku, kdy Boris Johnson utekl z tiskové konference před demonstranty.


Irská verze:

Boris Johnson zanechal za sebou uprázdněný řečnický pult na včerejší společné tiskové konferenci s lucemburským premiérem. Odešel kvůli hlučným demonstrantům.

Xavier Bettel, šéf lucemburského státu, uspořádal tiskovou konferenci sám poté, co pokus britské strany přesunout ji do budovy selhal, protože, jak upozornila místní média, neexistoval dostatečně velký sál.

Anglická verze:

Lucemburský premiér byl včera obviněn z "úmyslně provokativního" pokusu ponížit Borise Johnsona tím, že ho chtěl vytáhnout před zuřivou chátru. Proto explodoval pozoruhodný diplomatický konflikt poté, co rozhovory o brexitu mezi oběma vedoucími politiky zkolabovaly uprostřed roztrpčení.

Dav proevropských demonstrantů se shromáždil u zábradlí před úřadem hlavy tohoto miniaturního evropského státu a bombardoval britského premiéra po jeho příjezdu rykem.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 


 12978

Moderování Facebooku má na jeho zaměstnance katastrofální dopady

17. 9. 2019

čas čtení 1 minuta

Úkol moderovat Facebook vážně psychicky poškozuje zaměstnance Facebooku. Skupina současných a bývalých zaměstnanců Facebooku, kteří pracovali celou řadu let v moderovacích centrech Facebooku v Berlíně svědčila o tom, že kolegové si vytvořili "závislost" na děsivém vizuálním materiálu a začali sbírat stále extremnější videa pro své osobní sbírky.  Jiní moderátoři přešli v důsledku návalu hate speech a fake news, které museli číst každý den, k ultrapravici.

Západ začíná vypadat jak Putinovo Rusko

14. 9. 2019

čas čtení 4 minuty

V Británii bylo na sociálních sítích nejúspěšnější sdělení o právech zvířat. Bylo použito k tomu, aby lidi hlasovali pro brexit. Evropská unie je totiž zlá na zvířata, ve Španělsku jsou býčí zápasy a tak dále.

Nic není pravda a všechno je možné. To je politika a propaganda v Rusku začátkem 21. století. Je to svět, kde je politikům jedno, že jsou přistiženi při lhaní. Staré ideologie jsou mrtvé a konspirační myšlení se stalo novým způsobem jak vysvětlit svět: všechny staré politické kategorie (socialismus, liberalismus, konzervativismus, komunismus) ztratily význam a už je nejasné, jaké postoje zastávají politické strany, kde zkreslená nostalgie a mlhavé emotivní výkřiky: "Ať přestane být Rusko na kolenou!" nahradily jakoukoliv racionální představu o budoucnosti.

V roce 2010 jsem se vrátil do Británie, protože jsem chtěl žít ve světě, kde slova měla význam, píše Petr Pomerancev.

Pak přišel revoluční rok 2016 a od té doby mám ostrý pocit déja vu, že tytéž patologie, jichž jsem byl svědkem v putinovském Rusku, nyní převládají i na Západě. Zjišťuju teď jemně na začátku každého rozhovoru, zda člověk, s nímž hovoří, skutečně věří, že všechny demokracie jsou ovládány mafiemi.

Konspirační teorie se šíří ve ztraumatizovaných zemích trpících katastrofálním úpadkem

14. 9. 2019

čas čtení 3 minuty



Farageova ultrapravicová Brexit Party má pro nadcházející britské všeobecné volby čtyři kandidáty z bývalé Revoluční komunistické strany Británie a jejích následnických organizací. Revoluční komunistická strana Británie byla konspirační sekta. Podporovala nejextremnější frakce irského republikánského terorismu. Jeden z těchto čtyř kandidátů obdivoval libyjský režim Muammara Kaddáfího, píše Nick Cohen.

Farage je symbol rozšíření konspiračních teorií do politického mainstreamu. Porozumět rozsahu vlivu konspiračních teorií v dnešní britské politice pomůže uvědomit si hloubku dnešní britské krize. Konspirační teorie se běžně šíří ve ztraumatizovaných zemích v katastrofálním úpadku. Výmarské Německo dvacátých let dvacátého století a Rusko, které převzal Vladimír Putin, selhaly jako státy, protože dovolily demagogům, aby problémy země vysvětlovaly prostřednictvím mýtu, že "nepřátelé nám vrazili dýku do zad".  Británie se těmto státům začíná podobat.

Mezitím v Absurdistánu 106:

Nesplněné sliby strany Právo a spravedlnost před nadcházejícími všeobecnými volbami

16. 9. 2019 / Tomasz Oryński

čas čtení 13 minut

Představte si, že jdete po ulici a najednou vidíte odtahový vůz, který hodí vrak automobilu na veřejné parkoviště. Asi byste si pomysleli, že čas začal jít pozpátku, protože firmy provozující odtahové vozy mají z ulic odstraňovat opuštěné vraky aut, ne je tam umisťovat. Ale nebojte se, s vesmírem se nestalo nic znepokojujícího, to je jen Polsko.

O pohrdání citačními indexy

17. 9. 2019 / Václav Hořejší

čas čtení 15 minut



Boris Cvek před několika dny sdělil, že “pohrdá citačními indexy”. Uvádí příklady, kdy skutečně dochází ke zneužívání těchto “scientometrických” nástrojů. Zamlčuje ale, že to jsou příklady řídké a že ve velké většině jsou tyto nástroje užitečné a smysluplné, pokud jsou používány s rozmyslem. Závěr Cvekova článku dokonce vyznívá tak, že snad význam vědecké práce se má posuzovat hlavně (či snad dokonce pouze) podle toho, jestli vede k něčemu prakticky užitečnému (např. novému léku). Chtěl bych s těmito mylnými názory polemizovat.


Humanitární katastrofa v řeckých uprchlických táborech

17. 9. 2019

čas čtení 2 minuty


Děti uštknuté štíry, pokousané krysami a hady, stovky lidí nucené používat jedinou sprchu, všudypřítomný zápach lidských výkalů a trvalý nedostatek jídla. To je situace uprchlíků zadržovaných v táboře na řeckém ostrově Lesbos.

Pracovníci humanitárních organizací bijí na poplach: nejméně 24 000 mužů, žen a dětí, zadržovaných v děsivě přeplněných táborech na řeckých ostrovech v Egejském moři je nuceno žít v tak strašlivých podmínkách, že se to rovná humanitární katastrofě. Čtyři roky po největší migrační krizi v historii se situace opakuje.

23506