3. 9. 2020
Nerovné riziko
Rizika související s extrémním teplem jsou nerovnoměrně
rozložena. Chudí a marginalizovaní lidé budou extrémním teplem pravděpodobně
mnohem více ohroženi. Lidé žijící v zemích, jako je Ghana, Súdán, Pákistán a
Bangladéš, mohou čelit dodatečným 200 nebo více úmrtím ve srovnání s
celosvětovým průměrem 73 mrtvých na 100 000 lidí.
„Data ukazují, že chudé komunity nemají
k dispozici prostředky, jak se těmto změnám přizpůsobit, takže nakonec kvůli
horku umírají v daleko vyšší míře než ostatní segmenty společnosti,“
sdělila spoluautorka studie Tamma Carleton z Kalifornské univerzity.
„V chudých jižních zemích si horko může vybrat ještě
hrozivější daň než rakovina a srdeční choroby,“ konstatoval další spoluautor
studie Michael Greenstone z Chicagské univerzity.
Aby bylo možné analyzovat historické spojitosti
mezi záznamy o teplotách a údaji o úmrtnosti, multiinstitucionální tým Climate
Impact Lab shromáždil 399 milionů záznamů o mortalitě ve 41 zemích, což představuje
asi 55 procent světové populace.
Vědci při předpovídání míry budoucích úmrtí s pomocí
regionálních klimatických prognóz zjistili, že vypuštění další tuny oxidu
uhličitého dnes v nákladech na zdraví vyjde v rámci pokračujícího scénáře
vysokých emisí na 36,6 amerických dolarů, zatímco v případě mírného
scénáře by tato částka činila pouze 17,1 amerických dolarů.
Úmrtí, jimž
lze zabránit
Kdyby země cíle pařížské dohody o klimatu splnily, odhaduje se, že by se zabránilo dodatečným 84 procentům úmrtí v důsledku vysokých teplot.
Není to poprvé, kdy nějaká studie upozornila na výraznou nerovnost týkající se dopadů venkovních teplot na různé segmenty lidské populace. Kupříkladu údaje z let 1957 až 2000 z Inde ukazují, že během horkých dní došlo ke zvýšené úmrtnosti v rurálních oblastech země, a nikoliv ve městech.
Další studie Climate Impact Lab (říjen 2019)
zjistila, že do roku 2100 v Indii zemře v důsledku změny klimatu každý rok pravděpodobně
asi o 1,5 milionu lidí více než dnes, což je míra úmrtnosti odpovídající
stávající mortalitě týkající se všech infekčních chorob v této zemi.
Ztráta produktivity v důsledku tepelného
stresu v Indii, kterou způsobují rychle rostoucí teploty, bude za dalších 10
let ekvivalentem 34 milionů pracovních míst na plný úvazek, jak uvedla Mezinárodní
organizace práce (ILO) v červenci 2019.
Očekává se, že zemědělství a stavební práce budou
strádat nejvíce, pokračuje ILO. To je pro Indii špatná zpráva, neboť
zemědělství se věnuje nejvíce Indů; poté následují stavební práce, kde se musí
dlouhé hodiny pracovat v horku.
Miliony indických zaměstnanců, kteří musejí
pracovat ve venkovních podmínkách, mají za této situace značné obtíže cokoli
vykonávat, což poškozuje jak produktivitu práce, tak veřejné zdraví.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse