Ledu v Beringově moři je nejméně za 5 500 let
4. 9. 2020
"Ve světle zvýšených koncentrací CO2 shromažďujících se v atmosféře během dekád by se dalo očekávat, že oteplení bude mít dopad na rozlohu ledu," říká hlavní autorka studie Miriam Jonesová z U.S. Geological Survey a geoložka University of Alaska Fairbanks. "A nyní jsme ukázali, že má."
Beringovo moře v severní části Pacifiku - mezi Eurasií a Severní Amerikou - akumuluje přes zimu led, než v létě opět roztaje.
Vědci se domnívali, že ve srovnání s nedalekou arktickou oblastí je Beringovo moře poměrně stabilní, ale výzkum publikovaný časopisem Science Advances tuto představu postavil na hlavu.
Tým zkoumal vzorky celulózy z rašelinišť na ostrově Sv. Matěje v Beringově moři, mezi pobřežím Aljašky a Ruska. Přírůstky rašeliny závisejí na přítomnosti tekuté vody.
Tato data potvrdila údaje ze satelitů monitorujících ledové pokrytí Beringova moře od roku 1979.
Propad z roku 2018 není výrazem trvalého trendu, ale jde o mimořádnou událost. Ledu bylo o polovinu méně než v průměrném roce. Avšak ledové pokrytí oblasti v roce 2019 bylo velmi podobné předchozímu roku.
Může být, že severní část Pacifiku výrazně reaguje na malé změny faktorů oteplování, z čehož by plynulo, že úbytek mořského ledu by mohl dekády zaostávat za změnami atmosférických koncentrací skleníkových plynů. Tak by současný úbytek ledu představoval reakci na růst koncentrací skleníkových plynů v minulosti. V tom případě by byl úbytek ledu v Beringově moři již víceméně trvalý.
Tento úbytek přitom může oteplování dále zesílit, protože méně odrazivá mořská hladina bude pohlcovat větší díl slunečního záření než bílé ledové kry.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse