Klimatická krize
Pobřežní záplavy by v následujících dekádách mohly pohltit až pětinu globální ekonomiky
4. 8. 2020
čas čtení
1 minuta
Nový výzkum, na kterém jsem se podílela, přichází s odhady, na kolik
peněz nás může přijít environmentální destrukce v blízké budoucnosti. Pobřežní půda vystavená
povodním by se do roku 2100 mohla zvětšit o 48 procent. Odhaduje se, že do té
doby zhruba o polovinu vzroste zasažená populace a její majetek.
Podle současného scénáře vysokých emisí skleníkových plynů a absence
protipovodňové ochrany by ztráty na majetku mohly v roce 2100 představovat
ekvivalent 20 procent světové ekonomiky.
To také znamená, že do roku 2100
by se počet osob vystavených pobřežním záplavám mohl zvýšit až na 287 milionů (tedy 4,1%
světové populace), píše výzkumnice Ebru
Kirezi na webu Conversation.
Bez dramatického snížení emisí skleníkových plynů nebo velké investice do
výstavby mořských zdí a další protipovodňové infrastruktury bude mít destrukce pobřežních
oblastí dramatické dopady na globální ekonomiku a velkou část světové populace.
Hladina moře se zvedá stále
rychleji, a to ze dvou hlavních důvodů. Jak rostou
globální teploty, ledovce a ledová pokrývka tají. Současně
oceány absorbují teplo z atmosféry, což způsobuje expanzi vody. Hladina moře se v současnosti zvedá asi o 3-4 milimetry ročně. Očekává
se však, že se celý proces zrychlí.
Vyšší mořská hladina v
kombinaci s potenciálně extrémnějšími klimatickými jevy v pobřežních oblastech vede k ničivým záplavám.
Celý článek v angličtině ZDE
7877
Diskuse