Není nutné utrácet na úkor investic do budoucnosti

17. 9. 2020 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Vláda poslala do sněmovny návrh na mimořádnou finanční podporu seniorů ve výši 5 000 korun na osobu. Tento krok je sám o sobě kontroverzní, neboť vzniká podezření, že jde o motivaci silné a rozhodující voličské skupiny před nadcházejícími volbami a zejména před volbami sněmovními, které přijdou v roce 2021. Argumentace, proč by právě senioři měli být finančně saturováni za újmu v době koronavirové krize, je slabá, respektive nijaká. Jestliže premiér Babiš soudí, že zdravotní a sociální náklady seniorů na jejich život jsou pro ně neúnosné, měl by nepochybně být z pozice premiéra schopen identifikovat ty skupiny seniorů, které pomoc potřebují a jim pomoci zcela cíleně. Nikoliv cukrovat paušálními příspěvky všechny, kteří to třeba vůbec nepotřebují. 

 

Ale budiž, připusťme, že se jedná o upřímnou snahu pomoci seniorům. Pokud by to ve finále přineslo pomoc alespoň té části seniorů, kteří jsou skutečně ve svízelné situaci, splnilo by to - částečně - důležitý sociálně politický cíl. Do té míry jsem pro. Pokud by zároveň nedocházelo ke snaze jiný důležitý politický cíl nešetrným způsobem bagatelizovat, respektive snižovat možnost jeho dosažení. Což v současnosti reálně hrozí.

MŠMT totiž předložilo do meziresortního připomínkového řízení novelu vyhlášky, která upravuje podmínky poskytování podpory v rámci tzv. společného vzdělávání. Tato novela předpokládá významné omezení této podpory, ať už formou pedagogické asistence nebo tzv. pedagogické intervence. Konkrétně řečeno, školy nebudou moci žádat o prostředky na platy pedagogických asistentů, pokud se bude jednat o žáky s  tělesným postižením, závažnými vadami řeči nebo specifickými poruchami učení. Podobně nebudou školy získávat prostředky na doučování nebo jinou pedagogickou pomoc těm žákům, kteří z různých důvodů takovou intervenci potřebují.

Pokud tato vyhláška skutečně vstoupí v platnost, dojde ve školách k významným komplikacím při zajišťování základních výchovných a vzdělávacích potřeb některých skupin žáků, což v konečném důsledku povede ke zvyšování nerovnosti ve vzdělávání a popření významného cíle Strategie 2030+, kterou tatáž vláda narýsovala rozvoj vzdělávání v ČR na více než dalších deset let.

Proti sobě tedy stojí dva důležité cíle, pomoc seniorům v nouzi a pomoc dětem, které mají znesnadněný přístup ke vzdělávání. Vláda se rozhodla nesystémovým způsobem pomoci seniorům a naopak systémový cíl omezovat snižováním investic.

Na jedné straně nevyargumentovaný počin důvodně podezřelý z populismu, na straně druhé za každou cenu “ušetřit”, ačkoliv z dlouhodobého hlediska jde o přesun vyšších nákladů do budoucnosti.

Přitom řešení, které by mohla vláda přijmout, je k mání na rozpočtovém talíři. Bylo by samozřejmě možné zacílit vyšší podporu pouze na ty seniory, kteří ji potřebují. Nemálo z nich nežije v situaci, kdy by jim uvažovaných 5 000 korun chybělo. Z analýzy kvality života seniorů, kterou MPSV zveřejnilo v roce 2016, vyplývá, že chudobou ohrožených seniorů bylo v roce 2014 něco přes 8 %. I kdyby se jejich počet zvýšil a i kdybychom do skupiny těch, kteří potřebují mimořádnou podporu, zahrnuli i ty, kdo se tomuto stavu blíží, stále bychom byli pouze na zlomku částky, kterou chce vláda jednorázově vynaložit. V celkovém úhrnu jde téměř o 14,5 miliard korun. I kdybychom snížili částku jen o polovinu, bohatě bychom dokázali zajistit dostatečnou pedagogickou podporu všem dětem, které to nutně potřebují. Protože částka, kterou vláda omezením investic do vzdělávání ušetří, se pohybuje maximálně ve stovkách milionů korun.

Ale chápu, že je to možná pro současnou vládu příliš složité řešení. Nabízím tedy jedno velmi jednoduché: pokud senioři dostanou ne 5 000, ale 4 000, mohou investice do škol zůstat zcela nedotčeny. Ba bude možné je ještě zvýšit. Vláda by na tom tedy ještě mohla trochu “zamakat”.


Text byl ve zkrácené podobě publikován v deníku MF Dnes (15. 9. 2020).

 

 

0
Vytisknout
6444

Diskuse

Obsah vydání | 22. 9. 2020