Klimatická krize ohrožuje všechny země prudkým nárůstem veder, povodní, such a dalšími pandemiemi

10. 12. 2020

Odhaduje se – na základě aktuálních dat o výši globální populace – že 145 milionům lidí hrozí povodně v důsledku zvýšení mořské hladiny o jeden metr. Kdyby se mořská hladina zvýšila o pět metrů, záplavy by ohrozily 565 milionů osob.

Dokud nebude realizována urgentní akce na záchranu klimatu, zdravotní dopady z něj vyplývající se ještě zhorší. Globálně koordinované úsilí na potlačení Covidu-19 a klimatických změn provedené unisono je naprosto nezbytné. Znamenalo by to trojnásobnou výhru: lepší veřejné zdraví, udržitelnější ekonomiku a propracovanější environmentální ochranu.

Zpráva shromažďuje výzkumné poznatky z řady oborů včetně klimatologie, geografie, ekonomiky a veřejného zdraví. Soustřeďuje se na 43 globálních indikátorů, jako je pozměněné geografické šíření infekční choroby, zdravotní výhody nízkouhlíkové stravy, klimatická migrace či úmrtí způsobená vlnami veder.

Extrémní vedro podle výzkumníků i nadále stoupá ve všech regionech planety, což se podepisuje na zdraví zejména starší populace – třeba v Japonsku, severní Indii, východní Číně nebo ve střední Evropě. Tento problém se týká také osob s preexistujícími zdravotními problémy nebo osob pracujících mimo uzavřené prostory.

Klimatické změny jsou rovněž důležitým přispívajícím faktorem sucha. Podle analýzy nadměrné sucho globálně postihlo více než dvakrát větší oblast, než tomu bylo v letech 1950 až 2005.

A dále: studie uvádí, že v letech 2015 až 2019 se zvýšil počet osob vystavených lesním požárům ve 128 zemích, a to ve srovnání s obdobím v letech 2001 až 2004. Globální oteplování prohlubuje rizikové faktory, které vedou k častějším a intenzivnějším lesním požárům.

Zatímco se planety ohřívá a hladina moří stoupá, miliony lidí žijící v pobřežních oblastech budou čelit změnám včetně záplav a půdní eroze. V některých regionech bude narušena kvalita půdy a vodních zdrojů. Stoupající hladina moří povede k vyšší koncentraci komárů v pobřežních oblastech, což může vést k většímu přenosu nakažlivých chorob jako je malárie nebo horečka dengue.

Ve zprávě stojí, že v některých případech došlo ke zlepšení, co se razantní akce na záchranu klimatu týče. Výzkumníci uvádějí, že přechod na obnovitelné zdroje souvisí se zdravotními benefity. Kupříkladu úmrtí způsobená spalováním uhlí klesla ze 444 000 v roce 2015 na 400 000 v roce 2018, a to navzdory nárůstu globální populace.

Je však nutné soustavně snižovat emise skleníkových plynů, zvýšit jejich absorpci a zahájit aktivní adaptační kroky. Jestliže se reakce na ekonomické problémy způsobené Covidem-19 spojí s efektivní odpovědí na změny klimatu, budeme svědky ohromného zlepšení v oblasti lidského zdraví.

Celý článek v angličtině ZDE