Odborníci naléhavě vládě navrhují řešení. A nic...

23. 2. 2021


Zabraňme obrovským a zbytečným ztrátám na životech



Tři členové NERVu píši premiérovi. Dopis Štěpána Jurajdy, Daniela Prokopa a Jana Švejnara přinášíme v celém znění.

Vážený pane premiére,

s velkým znepokojením sledujeme vývoj epidemie. Jako členové NERV, kteří od začátku podzimu vyzývali k včasným a dostatečným opatřením včetně zavedení motivací (sebeizolace, home office, testování), a kteří na začátku tohoto roku upozorňovali na blížící se rozšíření nových mutací koronaviru a potřebu dodatečného masivního testování, Vás i v reakci na vyjádření představitelů Ministerstva zdravotnictví prosíme a vyzýváme, aby se vláda pokusila udělat maximum pro zamezení obrovských ztrát na životech, dlouhodobých ekonomických dopadů, a rozpadu důvěry ve veřejné instituce. Podle našeho přesvědčení je třeba:

Zásadní změna rétoriky Ministerstva zdravotnictví v čele s ministrem J. Blatným a náměstkem V. Černým, kteří při představování blížícího se přehlcení zdravotnictví oznamují, že (další) opatření nemají smysl a „je to na každém z nás“. I na základě sociologických dat se obáváme, že tato symbolická rezignace státu povede ve veřejnosti k akceptování představy, že s epidemií se přestalo bojovat, a tedy k rozvoji chování, které nebere ohled na ochranu zdraví spoluobčanů. Zástupci MZd ČR zároveň ve své komunikaci vyvolávají dojem, že současná opatření vůbec nefungují (ačkoli podle výzkumných dat redukují počet kontaktů až o 40 % i výchozí reprodukční číslo, jen nejsou úplná a dostatečně kontrolovaná), čímž je zpochybňují. Rovněž chybně popisují stav epidemie v ČR je nevyhnutelný, ačkoli jsme jednou z mála zemí Evropy, která dlouhodobě (po dobu řady měsíců) nedokáže snížit vysokou úroveň nákazy.


 
 

Je třeba komunikovat a realizovat smysluplná a ekonomicky efektivní opatření, která se stále nabízejí, jak dle řady odborníků, tak i na základě zahraničních zkušeností. Kromě možnosti plného lockdownu v nejpostiženějších regionech, k takovým opatřením i podle našich konzultací s dalšími experty patří:

  • Zrychlené zavedení finanční motivace k sebeizolaci, a to nejen pro zaměstnance, ale pro i OSVČ. Česká republika patří v rámci OECD k zemím s nejmenšími náhradami mzdy v prvních 14 dnech, což se i podle výzkumů projevuje na snížené ochotě k testování a sebeizolaci.
  • Zavedení povinnosti testování na pracovištích, kde podle výzkumů probíhá velká část sociálních kontaktů – a to zejména v průmyslových, skladových a výrobních provozech, které defacto nejsou regulovány v systému PES – spolu s hrazením nákladů firmám a motivací výjezdním zdravotnickým týmům, které testy provádějí.
  • Odstranění finančních bariér v PCR testování – například PCR test 1x za týden zdarma, či alespoň proplácení pozitivního PCR a PCR realizovaného po oznámení v e-Roušce.
  • Kontrola dodržování karantén – v lednu 2021 bylo kontrolováno pouze 500 z 245 000 karantén. Z výsledků kontrol přitom víme, že jsou porušovány a sociologické výzkumy (WHO, PAQ) ukazují, že lidé omezeně redukují po rizikových kontaktech či symptomech. Při zapojení kapacit (Policie ČR) v každém okresu by bylo možno kontrolovat násobně více karantén a tím i změnit přístup veřejnosti.
  • Zavedení jasnějších kompenzací uzavřeným restauracím a provozům v cestováním ruchu – např. kompenzací % minulých tržeb, aby nebyly motivovány k porušování restrikcí a toto porušování tím nebylo legitimizováno. V souvislosti s tím je ale nutné reálné vymáhání a kontrolování dodržování restrikcí.
  • Přenesení reálné odpovědnost za dodržování opatření zákazníky v rámci provozů (počet zákazníků, 3R), na tyto provozy. Pouze přes reálnou odpovědnost provozovatelů za chování svých zákazníků je možno zaručit, že budou vyžadovat odpovědnost od svých zákazníků. To ovšem stejně jako v zahraničí vyžaduje tyto postupy kontrolovat, odpovědnost vymáhat a porušující provozy penalizovat.
  • Urychlená příprava programů prokázání se negativním testem pro využívání některých služeb (např. přes QR kódy apod.).
  • Zavedení motivací firem k využívání home office, který dnes využívá pouze 14 % pracovníků oproti 30 % potenciálu v české ekonomice, a neustálá propagace, že je nutné redukovat kontakty na pracovišti. Revize a implementace kritérií KHS – například dřívější uzavírání okresů s vysokým lokálním šířením epidemie, rychlá implementace trasování i pro kontakty pod 15 minut, které podle výzkumů tvoří velkou část kontaktů na pracovištích, a revize kritérií, na základě kterých jsou uvalovány karantény na celá pracoviště, školy/třídy či ústavy sociální péče.
  • Včasné přehodnocení využití zahraniční pomoci – a to jak ve využití příhraničních kapacit, tak po vzoru Slovenska v případě potřeby i žádost o personální pomoc ve vybudovaných kapacitách.

Zdůrazňujeme, že posílení vymáhání a kontroly dodržování opatření musí jít ruku v ruce s vyjasněním a posílením kompenzací těm, kteří je dodržují. Ochota dodržovat opatření je již podle výzkumů z podzimu 2020 s mírou pociťovaných ekonomických dopadů spojena. Nesmíme setrvat ve stavu, že lidé a provozovatelé s vysokou osobní odpovědností nesou finanční náklady těch, kteří se na zkrocení epidemie často záměrně nepodílí. Tento stav pouze navyšuje celkové společenské náklady a nevyplatí se v konečném důsledku všem.

Jsme si vědomi a od podzimu upozorňujeme na vysoké negativní dopady distančního vzdělávání, v němž má až 10 % technické aj. bariéry, dochází k poklesu motivace, nárůstu nerovností i dopadům na duševní zdraví rodičů. Pokud ale nemá otevření škol vést k destruktivním důsledkům a mít delší trvání, je kromě realizovatelných strategií testování žáků a očkování učitelů nutné zavedení výše zmíněných opatření pro maximální redukci epidemie jinde a kontrole dodržování klíčových opatření. To samé je podle našich konzultací s epidemiology podmínkou i jiných typů rozvolňování.

Příprava a realizace strategie očkování je klíčová. Pokud ale stát v jednom z klíčových okamžiků naší porevoluční historie rezignuje a demobilizuje, může i díky současné rétorice MZd dojít k obrovským a zbytečným ztrátám lidských životů, ekonomickým dopadům i rozpadu veřejné důvěry, která později může ztížit realizaci klíčových programů očkování a testování, jejichž funkčnost budeme potřebovat v celém zbytku roku 2021.

S plným vědomím náročnosti Vaší pozice a pozdravem,

Šťepán Jurajda
Daniel Prokop
Jan Švejnar

V Praze 18. 2. 2021

0
Vytisknout
2702

Diskuse

Obsah vydání | 25. 2. 2021