Čtyřicet dní pro zdraví lidí i ekonomiky
23. 2. 2021
čas čtení
5 minut
Cíl: potlačit vir v populaci pod 1 tis. nových potvrzených případů za den
(Pozn. red. BL: V Británii mají také cíl potlačit virus pod 1 tisíc nových nákaz denně. Jenže tam je šestkrát více obyvatelstva.)
Po
roce boje s pandemií koronaviru se situace v naší zemi dostala do
mimořádně nebezpečného stádia. Kapacity zdravotnictví jsou už prakticky
vyčerpány, v některých lokalitách již dochází k selekci pacientů na ty,
kteří dostanou nezbytnou pomoc a na ty, kteří musí počkat. Část
nemocných, kteří by potřebovali nemocniční péči, zůstává doma, část
pacientů, kteří by potřebovali intenzivní péči, zůstává na běžných
lůžkách. I přes hrdinské nasazení zdravotníků významná část těch, kdo se
do nemocnic dostanou, zemře, a mnoho dalších umírá doma. Zároveň jsou
zavřené školy, obchody a restaurace a krachuje mnoho drobných
živnostníků. Ekonomická a osobní situace milionů lidí se stále zhoršuje a
zavření škol působí dlouhodobé škody.
Tento
stav je výsledkem mylného přístupu, kdy se epidemie nechává vyrůst až
na hranu kolapsu zdravotnictví. Protiepidemická opatření přicházejí
pozdě, a téměř vždy v nedostatečné míře. Taková opatření pak sice
způsobují značné škody, ale nestačí k efektivnímu potlačení epidemie,
což vede k nutnosti je neustále prodlužovat, zbytečným škodám a
frustraci všech.
Pokračování v
tomto samém přístupu nedává smysl. Počet nakažených stále roste, více
než sto lidí za den umírá zbytečně a mnoho tisíc lidí trpí v nemocnicích
ve vážném stavu.
Řešením není ani kapitulace.
Považujeme
za nepřijatelné, aby stát v této situaci rezignoval na ochranu zdraví a
životů svých obyvatel. Právo na život a zdraví je zaručeno Ústavou, a
český stát má povinnost udělat vše, co je vzhledem k velikosti ohrožení
přiměřené, aby životy svých občanů aktivně chránil.
Naše
společnost je založena na solidaritě a společné zodpovědnosti. Není
možné, aby zdravotní katastrofu, kterou tato země nezažila mnoho
generací, řešil každý sám za sebe, jak o tom uvažuje Ministerstvo
zdravotnictví.
Odmítáme jak
strategii založenou na nakažení populace, tak absenci strategie a
balancování na hraně či za hranou katastrofy. Rozhodování, které
přichází pozdě a reaguje na situaci před několika týdny, přináší únavu a
škody společenské, zdravotní i ekonomické.
Co navrhujeme?
Stanovit si cíl a časový horizont, kdy jej chceme dosáhnout.
V
závislosti na cíli naplánovat postup, který podle vědeckého konsenzu a v
souladu s lidskou důstojností s velkou šancí povede k jeho dosažení.
Tento postup vysvětlit veřejnosti a aplikovat se vší rozhodností a v politické jednotě.
Takovým
cílem je potlačit šíření viru způsobujícího onemocnění COVID-19 alespoň
natolik, aby za 40 dní, tedy ke dni 4. dubna 2021 byl počet nově
potvrzených případů pod hranicí 1 tisíc případů za den.
Udělat vše, co je z odborného hlediska potřeba. Nově převládající varianta koronaviru B 1.1.7
je přitom o tolik nakažlivější, že současná omezení soukromého života
nestačí k brzdění nejen pokud jsou dodržována stále stejně, ale i pokud
by byla dodržována o něco lépe. Postup řešení pandemie proto musí
zahrnovat celou společnost, včetně podniků a průmyslu.
Byť krátkodobě může být rychlá redukce viru SARS-CoV-2 nákladná, už v dubnu 2021 by takový postup umožnil bezpečná návrat všech dětí do škol, otevření všech obchodů a v nějaké formě i oživení gastronomie a kultury.
Je
třeba pochopit, že nedostatečná a pozdě přijatá protiepidemická omezení
jsou dlouhodobě nejdražší, protože vedou pouze k pomalému zhoršování
situace. Rychlý řez je lepší než pomalé utrpení jak pro lékaře, tak pro
pacienta.
23. února 2021
MUDr. Stanislav Adamec, internista
Doc. Jaroslav Borovička, Ph.D., ekonom
MUDr. Daniel Černý, Ph.D., stomatolog
PhDr. David Černý, Ph.D., etik
Mgr. Jakub Drbohlav, analytik
Prof. MUDr. Julie Dobrovolná, Ph.D. environmentální fyzioložka
Prof. RNDr. Dagmar Dzúrová,CSc., sociální epidemioložka
Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., virolog
Doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., lékař
RNDr. Veronika Hajnová, Ph.D., matematička
Prof. RNDr. Zdeněk Hel, Ph.D., imunolog
Prof. RNDr. Ivan Hirsch, virolog
Rozálie Horká, MPhil, ekonomka
Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., imunolog
Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D., sinolog a historik vědy
RNDr. Klára Hulíková, Ph.D., demografka
RNDr. Jindřich Chmelař, Ph.D., parazitolog
PhDr. Michal Janata, kulturní historik
RNDr. Helena Jiřincová, virolog
Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., ekonom
Prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., biochemik
Jan Kulveit, Ph.D., vědec
Doc. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D., právník
MUDr. Milan Kubek, lékař internista,
Ing. René Levínský, Ph.D, matematik
Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D. infektolog
MUDr. Marek Matoušek, stomatolog
MUDr. Radek Mounajjed, Ph.D., DDS, stomatolog
Daniel D. Novotný, Ph.D., filosof
Mgr. Daniel Prokop, sociolog
RNDr. Lenka Přibylová, Ph.D., matematička,
MUDr. Petr Smejkal, epidemiolog a infektolog
Doc. Jakub Steiner, Ph.D., ekonom
MUDr. Martin Straka, internista
MDDr. Jakub Studený, stomatolog
Mgr. Josef Šlerka, PhD, vysokoškolský pedagog
RNDr. Martin Šmíd, PhD, matematik
RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., viroložka
Mgr. Vít Tuček, PhD, matematik
RNDr. Petra Vidnerová, Ph.D., informatička
Ing. Jakub Weiner, analytik
Zdroj: ZDE
8172
Diskuse