Ekocida by měla být považována za mezinárodní zločin, abychom dokázali zastavit klimatickou katastrofu
25. 2. 2021
čas čtení
3 minuty
Ilustrační obrázek: Wikimedia Commons
Pokud postavíme ekocidu mimo zákon, mohli bychom vlády a korporace
hnát k zodpovědnosti za environmentální nedbalost
Pařížská klimatická dohoda
selhává. Nicméně je tu nová naděje, jak zachovat udržitelnou planetu. Sílící globální
kampaň za kriminalizaci ekocidy by mohla definovat hluboké kořeny klimatické
krize a zachránit naši planetu,
píší Jojo Mehta a Julia Jackson v Guardianu.
Pouze dvě země – Maroko a Gambie –
jsou na cestě k tomu, aby splnily cíl pařížské klimatické dohody
stanovující omezení teploty do 1,5 stupně Celsia oproti industriálnímu období.
Největší producenti emisí skleníkových plynů, včetně Spojených států, Číny,
Ruska a Saúdské Arábie, vedou lidstvo k budoucnosti, kdy by globální
teplota dosahovala 4 stupně Celsia oproti industriální éře; k budoucnosti
masivního hladomoru, vysídlení a vyhynutí.
Schválení zákonů proti ekocidě,
tak jak je zvažováno rostoucím počtem jurisdikcí, nám nabízí způsob, jak
napravit nedostatky pařížské dohody. Zatímco pařížská dohoda postrádá
dostatečné ambice, transparentnost a zodpovědnost, kriminalizace ekocidy by se
stala vymahatelným odstrašujícím prostředkem.
Postavení ekocidy mimo zákon by
také definovalo hluboké kořeny globální klimatické změny: rozsáhlou destrukci
přírody, která má spolu se zvyšujícími se emisemi skleníkových plynů ničivé
dopady na globální veřejné zdraví, potravinou bezpečnost a bezpečnost pitných
zdrojů, jakož i udržitelný vývoj apod.
Ekocida má společné kořeny
s dalšími přelomovými koncepty mezinárodního práva, včetně genocidy. Ba co
více, ekocida a genocida jdou ruku v ruce. Ekologická destrukce totiž
decimuje domorodé komunity po celém světě.
Usvědčení z ekocidy by vyžadovalo
prokázání cílené ignorace následků takových činů, jako je odlesňování,
bezohledná těžba fosilních paliv a nerostů. A to by se týkalo činnosti spousty
globálních a korporátních lídrů, kteří mají podíl na odlesňování Amazonie a
Konžské pánve; podíl na bezohledné těžbě v Arktidě, Deltě Nigeru apod.
Občané, vědci a mladí aktivisté,
jako je Greta Thunberg, apelují na světové lídry, aby ekocidu implementovali u
Mezinárodního trestního soudu (ICC). V prosinci 2019 se francouzský
prezident Emmanuel Macron inspiroval klimatickou změnou ohroženými státy
Vanuatu a Maledivy, když slíbil, že se na mezinárodní scéně bude zasazovat o
implementaci ekocidy u ICC. Macron navrhl, aby byla kriminalizace ekocidy
zahrnuta do francouzské jurisdikce. Finsko a Belgie projevily zájem o totéž
během výročního zasedání ICC, přičemž členové španělského parlamentního výboru
vydali doporučení, aby byl tento krok zvážen.
Kriminalizace ekocidy nám
poskytuje bezprecedentní šanci k vytvoření vymahatelného ochranného
opatření, které by odradilo bezohledné lídry od realizace ničivých a
krátkozrakých aktivit tím, že by byli hnáni k zodpovědnosti. To právě pařížská
dohoda neumožňuje.
Celý článek v angličtině ZDE
9345
Diskuse