4. 3. 2021
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) byly emise kysličníku uhličitého generované globální energetickou sítí v prosinci loňského roku o dvě procenta vyšší než týž měsíc v roce 2019. Tento nárůst byl způsoben ekonomickým zotavením a nedostatkem programů čisté energie.
Covidová krize v roce 2020 spustila největší meziroční pokles
v emisích skleníkových plynů generovaných globální energetikou od 2. světové
války, jak ukazují údaje zveřejněné tento týden IAE. Nicméně celkový pokles
emisí o zhruba 6 procent zakrývají velké rozdíly v závislosti na regionu
a časovém období v roce.
Globální emise se po prudkém poklesu na začátku loňského roku
podstatně zvýšily. Aktuální data ukazují, že v prosinci
loňského roku bylo o 60 tun více globálních emisí než týž měsíc v předloňském roce. Velké
ekonomiky stály v popředí zvýšené hospodářské činnosti vyvolané poptávkou po
energiích. Absentovaly však signifikantní plány na podporu čisté energie.
Spoustu ekonomik nyní doprovázejí stoupající emise, jejichž míra dosahuje předkrizové
úrovně.
„Nárůst globálních emisí kysličníku uhličitého, které jsme
pozorovali na konci loňského roku, je ostrým varováním, že nebylo uděláno dost
pro to, aby byl akcelerován přechod na čistou energii. Pokud jednotlivé vlády
rychle nezahájí přechod na čistou energii, může být ohrožena světová historická
příležitost učinit rok 2019 konečným vrcholem globálních emisí,“ uvádí výkonný ředitel
IAE Fatih Birol.
„IAE v březnu loňského roku jednotlivé vlády urgovala, aby se jádrem
jejich ekonomických stimulačních plánů stala čistá energie, která by byla
pojistkou udržitelného hospodářského zotavení. Nicméně naše údaje ukazují, že se
vracíme k obvyklé praxi spočívající v podpoře špinavé energie. Tento
rok je přitom klíčový, co se mezinárodní klimatické akce týče,“ doplňuje Birol.
Podle výkonného ředitele IAE se globální emise v tomto roce pravděpodobně
zvýší, pokud budou stávající očekávání ohledně nastartování globální ekonomiky
potvrzena. Avšak některé události poukazují na nadějný trend: například čínská ambice
dosáhnout uhlíkové neutrality, návrat Spojených států k pařížské klimatické
dohodě, plán Evropské unie na realizaci zeleného nového údělu či indický úspěch
v implementaci obnovitelných zdrojů.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse