Jako Hamáček na báni

11. 5. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Mně je ČSSD s nástupem pánů Haška a Urbana stále méně sympatická, ale o ČSSD psát už ani nechci, to je marnost. Chci psát o případu Hamáček tak, jak by mi to mohlo dávat smysl. Považuji za jisté, že pan ministr vnitra v době, kdy už věděl o zapojení GRU do výbuchů ve Vrběticích, chtěl jet do Moskvy. S největší pravděpodobností to nebyl krycí manévr, jak to pan ministr po veřejném vypuknutí aféry interpretoval.

 

Zdá se mi, že sám Jan Hamáček není vyhraněný aktér tohoto příběhu, ale spíše jen jakousi pasivní loutkou, která byla ze strany Hradu do něčeho zatažena a chtěla vyzkoušet, co na to řeknou tajné služby a policie. Možná to byl pokus o výměnu vakcín a schůzky Biden-Putin za zmírnění dopadů skandálu vrbětického odhalení ze strany české vlády, možná něco trochu jiného, v každém případě se mi zdá, že šlo o fantasmagorie hradní posádky zcela mimo realitu. Jakmile pan ministr zjistil, že tuhle hru nebude možno hrát, pochopil vratkost pozice, ve které se ocitl.

Z pohledu tajných služeb i policie se klidně mohlo zdát, že páchá trestnou činnost. A protože jemu osobně o nějaké hlubší vztahy s Kremlem patrně vůbec nejde, ale naopak je mu košile bližší kabátu, zaujal jasný postoj, který jde proti Hradu (jako symbolický akt smíření pak umístil pana Haška do pozice svého náměstka). Cestu do Moskvy pak bylo třeba vydávat za chytrou akci na oklamání Moskvy.

Bohužel pro pana Hamáčka toto tvrzení je nyní už těžko udržitelné. O to hůře, že Hamáček odvolal v době, kdy už věděl o blížící se diplomatické válce s Putinem, ministra zahraničí, za kterého neměl připravenou náhradu. Dnes si dokonce myslím, že odvolání ministra zahraničí Petříčka nebylo primárně motivováno stranickým konfliktem, ale potřebou zajistit reálnou nabídku v obchodu s Moskvou, jak si ho představoval Hrad. Možná pan Hamáček nechtěl, aby se pan Petříček v pozici bojovníka s Moskvou, což je role, která by mu opravdu padla a ve které by byl důvěryhodný, stal národním hrdinou.

Jiná otázka je, zda lze dnes vůbec jasně prokázat, co pan ministr vnitra na schůzce se šéfy tajných služeb říkal, jak to myslel a co tím sledoval. O tom mám velké pochyby, pokud ovšem novináři Kubík a Kroupa nemají v rukávu nějaké trumfy. Pan Hamáček a spolu s ním všechny personální mosty mezi ČSSD a Hradem by měl samozřejmě už na základě toho, co je nyní známo, okamžitě odejít z vlády i z politiky. Vzhledem k bídné pozici své strany to ale neudělá. Nemusí se bát toho, že jeho setrvání ve funkci by vzalo ČSSD třeba 10%, protože to by byla už v mínusu, a to nejde. Podle dat ze včerejších Otázek V. Moravce je nyní ČSSD na 3,5-4%. Už tohle číslo je fakticky dno. Jediné, co má pro pány Hamáčka, Onderku, Haška atd. nyní smysl, je hledat nějaké uplatnění po svém politickém konci, tedy po podzimních volbách do Sněmovny. Jestliže Petr Nečas vsadil druhdy na Čínu, tihle by mohli vsadit na Rusko.

V jiné pozici je Andrej Babiš a jeho politické hnutí, které se zdá nezadržitelně padat. Voliči odcházejí asi různými směry a těžko se bude hledat, čím je udržet. Jak přivolat zpátky zároveň voliče, kteří od Babiše odešli k STAN a k SPD? To je jako kvadratura kruhu. Babiš podle mne ztrácí to nejdůležitější, čím své voliče držel: pozici silného hegemona, proti kterému jsou všichni ostatní političtí hráči trpaslíci. To je definitivně pryč.

Kdo by si chtěl vzít ze současné situace nějaké hlubší poučení, měl by uvažovat nad tím, že blížící se volba nového prezidenta republiky není pouťovou atrakcí, v níž jde o vyznání lásky svému kandidátovi, ale cynický proces s nedozírnými bezpečnostními následky.

2
Vytisknout
6991

Diskuse

Obsah vydání | 13. 5. 2021