Umělecký koncept zobrazující degeneraci idolu
Manifest psího guláše
17. 6. 2021
/
Jáchym Bohumil Kartous
čas čtení
3 minuty
Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous
Je idol skutečný? Kdo je idolem dnešní doby? Co je to vlastně idol? Tyto všechny otázky a ještě mnohé další jsme si položili společně s Annou Hruškovou při tvorbě Psího guláše. Psí guláš je konceptuální umělecká instalace vytvořená v rámci letošního ročníku soutěže středoškolských výtvarných projektů Máš umělecké střevo? Myšlenkovým jádrem našeho díla je manifest, ve kterém je rozebrána samotná myšlenka moderního idolu a jeho postupné degenerace. Dílo má podobu plechovek psího guláše umístěných do veřejného prostoru - do regálů supermarketu. Supermarket byl během covidového omezení pohybu a shromažďování ideálním výstavním prostorem především proto, že obchod představoval v průběhu posledního roku poslední místo, kam se lidé uchylovali za kulturou a sociálním stykem. Ikonický předmět, plechovka "psího guláše", pak nese náš manifest až ke konečnému spotřebiteli...
Manifest psího guláše
Smyslem psího guláše je reflektovat vznik syntetických idolů moderní doby.
Postav s přehnanými fyzickými i psychickými rysy, které na nás shlížejí z reklam, plakátů a obrazovek.
Superhrdinové kapitalistického světa, propůjčující si svou sílu v bolesti jiných.
Nemožnost těchto ideálů dosáhnout, ale vlastně i samotná zvrácenost těchto idolů plyne z jejich samotné podstaty.
Stejně jako psí maso v guláši je do ideálů dnešního světa (ať už se jedná o modelky, dokonale zdravý životní styl nebo úspěšné dosažení konvenčních hodnot) přimícháno cosi nepřirozeného, co se ze všech sil snaží působit normálně, ale ve skutečnosti jde proti lidské morální integritě a proti člověčí přirozenosti.
Tento aspekt ukrytý v jádru věci je pak zahlazen kabátkem sladkých řečiček, které se nám snaží
prodejce (vždy je tam nějaký prodejce) navěšet na nos.
Toto je ve zkratce problematika, která se v psím guláši ukrývá.
Ne náhodou odkazuji na pop art a snažím se motiv plechovky přenést do dnešního světa.
Stejně tak úmyslně navazuji na dnešní pandemickou situaci.
Supermarket ironicky zůstává posledním místem kulturní a sociální interakce a právě supermarket je jedním z míst, kde na nás vykonstruované idoly křičí nejhlasitěji.
Proto jsem se rozhodl přinést umění do supermarketu, kde může i dnes oslovit nic netušícího civilistu.
Tři designy plechovek psího guláše jsem rozmístil do těchto chrámů bezbožného obžerství, jelikož je to jednak aktuální a jednak principiálně správné místo k jejich účinku.
Pokud jednu právě držíte v ruce, pak dobrou chuť.
Berte to pouze jako malou připomínku: Je dobré se sama sebe po každém jídle zeptat: “Co mi to vlastně leží v žaludku?”
27291
Diskuse