Správným řešením pro mnoho lidí by bylo lámání recividistů v kole
15. 7. 2021 / Boris Cvek
čas čtení
1 minuta
O
novém zákonu "třikrát a dost", prosazeném ve Sněmovně koalicí Ano, ODS,
SPD, KDU, TOP09 s čestnými výjimkami jednotlivých poslanců těchto
formací, jsem vyslechl v médiích několik rozhovorů se zastánci toho
zákona, píše Boris Cvek.
Nejhorší na tom zákonu je to, že nevychází z pragmatické úvahy,
jak účinně zamezit sociálním patologiím. Hlavní linie argumentace je
tato: jsou tu lidé, kteří páchají vážné přestupky a je jim všechno
jedno, proto jim (a jejich rodinám) vezmeme peníze. Jako prevence to
jistě fungovat nebude, ale ono to možná nebude fungovat ani jako řešení
aktuální patologie, dokonce to nejspíše povede k jejímu zhoršení.
Ti
lidé, kterým je všechno jedno, jsou v pozici, kdy jim je všechno jedno,
právě proto, že nemají co ztratit. Jakmile přijdou o dávky, budou moci
ztratit ještě méně. Budou v situaci, kdy se pro ně stane kriminální
činnost jediným východiskem. A co jim bude hrozit? Teplo a pravidelná
strava ve vězení?
Autoři a podporovatelé toho zákona se snaží podávat tu
situaci tak, že teprve oni uznávají sociální patologie jako vážný
problém, který chtějí aspoň nějak "řešit". Jejich odpůrci by měli volit
strategii oponentury, která nejen ten problém uzná, ale ukáže na něj
jako na ještě vážnější a více alarmující, než říkají proponenti zákona.
Problém je, že funkční řešení - jako je sociální práce s těmi lidmi,
sociální bydlení, převdení exekucí na standard západních zemí - bude pro
velkou část populace něco protiintuitivního. Naopak intuitivní by pro
ně bylo lámání recidivistů v kole. To je dědictví středověku.
6995
Diskuse