Za co může Richterová

22. 10. 2021 / Petr Chadraba

čas čtení 3 minuty
 
Je to těžký. Od doby, kdys dostal výpověď, už uplynulo pár let. Státní podpora za COVIDuu je minulost a teď už to Babiš nevytrhne. Navíc, asi trochu zklamal, vůdce, zatímco ty si kupuješ levnou desítku, on přelejvá prachy do Francie. Máš to těžký, o tom žádná, ale víš co, Richterová za to fakt nemůže.

Svět se mění a s ním Čechy. Jedním z vedlejších účinků evoluce je, že mizí tradiční mužská povolání ve výrobě a v zemědělství. Někdy se tomu říká mancession.

Dřív si muž odskočil z pole domů na polévku, kterou mu naservírovala manželka, toho času s dětmi v domácnosti, a když zrovna nebyla po vůli, po cestě k traktoru zaběhnul ještě k Máně, jediné svobodné čtyřicátnici v okolí. Plat nebyl špatný, obilí se odsypalo a prodalo po straně, a vůně potu se slámou byla to nejlepší afrodiziakum.

Práce je všechno! Je to zdroj příjmu, společenského postavení i přitažlivosti pro potenciální partnerky. Svět se ale mění rychleji, než náš přístup k mužskému pokolení, a tak v době, kdy značná část mužské populace nemá ženám moc čím imponovat - ti, co ještě svou starou práci mají stejně vědí, že to není napořád - není tu žádná jiná strategie, po které sáhnout.

A nebo ano, je, bez práce a s ní spojenými výhodami se jde víc na dřeň. V tradičních kulturách jako ta česká přichází na scénu tradiční mužské vlastnosti, tedy fyzické kvality, síla, výbušnost, agresivita. Kdo z nás nedostal jednu nebo dvě pěstí v pátek večer na diskotéce, aby nakonec útočník odvrávoral s tehdy ještě osmnáctiletou Máňou?

Podle Yvonne Hirdman, která se věnuje historii gender systému, jsou klasickými nástroji udržení tradičního rozložení sil ve společnosti tzv. oddělení pohlaví a mužská nadřazenost. Mužské a ženské stojí proti sobě - jako třeba v neschopnosti přeorientovat se na tzv. ženská povolání. A pak taky, že všechno mužské má vyšší hodnotu než ženské. Srovnejte platy mužů a žen na identických pozicích.

V tradičním mužském světě je to zkrátka tak, že když Máňa nemá chuť, je to moje chyba. Jediným způsobem jak ji přimět k souloži je navýšit můj mužský kapitál. Odtud je to kousek k ráně pěstí, ať už sousedovi u stolu nebo právě Máně.

Pokud se teď kroutíte nepohodlím, zkuste si vzpomenout, co jste naposledy dali svému synovci nebo jinému chlapci k narozeninám. Pistoli, traktůrek, sadu nářadí? Panenka, která zvukově vyjadřuje smutek a smích, to tuším nebyla.

Jak s tímhle souvisí Olga Richterová je nasnadě. Když jí ve čtvrtek 21. října někdo švihnul dlažební kostkou do výlohy kanceláře, nešťastná Máňa to nebyla. Nebyl to ani útok na Olgu Richterovou, pomsta za sesazení Andreje Babiše či tvrdá játra Miloše Zemana. Byla to zoufalá demonstrace chlapské síly a nadřazenosti, kde poslankyně představuje všechny Máni z pátečních diskoték, co dokázaly říct ne, i šéfa z práce, co přišel s výpovědí bez schopnosti vyjádřit empatii.

Za co může Richterová netuším, ale za tvůj život opravdu ne.


Autor je komentátor, komunikační stratég, sociální demokrat s působností v oblasti integrace, a básník, žije ve Švédsku.

0
Vytisknout
6079

Diskuse

Obsah vydání | 27. 10. 2021