Kdo je žena, na níž závisí budoucnost evropské bezpečnosti?

10. 1. 2022 / Karel Dolejší

Dnešní americko-ruská jednání o systému evropské bezpečnosti v Ženevě povede za americkou stranu náměstkyně ministra zahraničí dvaasedmdesátiletá Wendy Ruth Shermanová, původní profesí sociální pracovnice.

V minulosti vedla například tým jednající o severokorejském jaderném programu, který bývalý ministr zahraničí James Baker kritizoval za "appeasement" (a KLDR, jak známo, později získala štěpné i termonukleární hlavice), nebo hrála rozhodující roli ve vyjednávání dohody o íránském jaderném programu (JCPOA), také mnohými označované jako faktický appeasement (dohoda, pokud by byla dodržována, pouze prodloužila dobu, za kterou byl Írán schopen získat jadernou zbraň).

Vzhledem k útočnosti a agresivitě ruské strany může někdo považovat za mazané, pokud do čela amerického vyjednávacího týmu byla jmenována žena - s úvahou, že na muže jsou sice Rusové hnusní, vůči ženě však projeví spíše galantnost. Avšak zase např. vzhledem k nevybíravému nátlaku, jaký svého času Putin používal vůči německé kancléřce Angele Merkelové (ta se bojí psů, ruský prezident si tedy schválně nechal jednoho v místnosti, když s ní jednal) není vůbec jisté, zda tímto způsobem lze opravdu zavřít stavidla toxické maskulinity, jakou ruská strana během současné krize již po několik týdnů vrchovatě předvádí - nebo zda tím naopak nebude protivníkovi nabídnuta dodatečná křehkost, jíž může zneužít.

Wendy Shermanová byla v roce 2015 kritizována lidskoprávními organizacemi za chválu "posilování demokracie v Etiopii", a to právě v době, kdy se kvalita tamní demokracie citelně zhoršovala a docházelo k vážnému omezování lidských práv.

A konečně, Wendy Ruth Shermanová je sice oceňována jako schopná manažerka a komunikátorka, nicméně se nikdy v životě systematicky nezabývala Ruskem.

Po nedělní pracovní večeři s ní ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov obrátil na pětníku a dosavadní silácká a výhrůžná veřejná vyjádření vyměnil za nadšení a horoucí optimismus.

Protože však Kreml prakticky neustále lže a jedním z jeho cílů je bezesporu zasít nedůvěru mezi USA a jejich evropské spojence, není radno brát Rjabkovovy výroky za bernou minci, dokud nebudou dále potvrzeny nebo vyvráceny z jiných, spolehlivých zdrojů.