Nechápu. Proč tolik českých "levičáků" dnes hájí ultrapravicové diktátory?

13. 1. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 10 minut

Absolutně nejsem stoupencem honů na čarodějnice a myslím si, že když Akademie věd ČR pronásleduje nyní Marka Hrubce, který publikoval skutečně doprdelistický článek v čínském listě China Daily (paradoxně je pod tím článkem napsáno, je to jakýsi pozůstatek pluralitní západní praxe, která v současnosti v Číně už prostě neexistuje, že "článek nutně nevyjadřuje mínění redakce"), Akademie věd ČR se chová přesně tak jako čínský autoritářský režim, který kritizuje.

Blokovat vědeckou práci Marka Hrubce je zjevně šílené, avšak kritizovat jeho obdivný článek o současném čínském režimu je naprosto na místě.

Dušan Krátký z Brna organizuje petici na podporu Marka Hrubce. 

Píše o tom toto:

 

Vážené  přítelkyně, vážní přátelé, spoluobčané,

       zdravím Vás s počátkem nového roku a přeji Vám mnoho zdraví, energie a optimizmu (bude potřeba, jako již mnohokrát). Omlouvám se, že Vám zasílám nevyžádaný email. Ale důvod jeho zaslání dle mého názoru významně převyšuje porušení této obecně platné zásady. Důvodem je zjevně lživá a  dehonestující kampaň proti doc. PhDr. Marku Hrubcovi z Filosofického ústavu Akademie věd, neboť se měl dopustit neodčinitelného hříchu zveřejněním článku k výročí ČLR (viz příloha), za což byl okamžitě odvolán z funkce a není mu umožněno pokračovat v úspěšných výzkumných projektech AV ČR. Marek Hrubec se dlouhodobě angažuje v odstraňování napětí mezi kulturami, prosazování mírového soužití a odstraňování příkrých sociálních rozdílů v dnešní globální společnosti. Nejde jen o teoretickou činnost, ale i praktické kroky k nápravě poměrů např. tím, že založil Středoafrickou univerzitu a několik let jí pomáhal postavit se na vlastní nohy. Za to byl oceněn Evropským Parlamentem, bohužel s nepatrnou mediální odezvou v naší zemi. V loňském roce byl za popularizační činnost oceněn i AV ČR, tedy tou institucí, která tak náhle změnila přístup k němu. K popularizační činnosti patřily i jeho přednášky pro laickou veřejnost.


Inkriminovaný článek jsem si přečetl - a je strašný. Uvádím ho zde níže.

Napsal jsem panu Krátkému stručnou reakci:

Pane Krátký, nejsem žádným zastáncem honů na čarodějnice ani vyhánění pana Hrubce z Akademie.

Ten článek psaný pro China Daily je ale strašný. Je neuvěřitelně doprdelistický a ignoruje hrubé porušování lidských práv v Číně.

Nejsem si jist, zda odborník na Čínu má psát takovéto články. Akademici by měli mít taky etiku. Psával o tom už i Karel Čapek.

S pozdravem

Jan Čulík



Pan Krátký odpověděl:

Vážený pane Čulíku,

máte samozřejmě nepodepsat petici. Ale hodnotit články k významnému milníku ve vývoji Číny, kdy zákonitě získává větší prostor pozitivní hodnocení, než kritika jako "doprdelismus" mně přijde nevhodné.

Myslíte, že země s mnoha tisíc let trvající kulturou, která, z hlediska jejího historického času nedávno, byla předmětem útoků V. Británie a Japonska s desítkami milionů obětí, může časově nedávný a často selektivně uplatňovaný princip  lidských práv u západních velmocí brát jako upřímný nebo spíš jako klacek na ni. Nevzpomínáte si, jak tato, ještě slabá, země byla předmětem trvalých provokací USA, na které mohla reagovat jen "455 vážným varováním". Dnes ji musí brát vážně a proto to neustálé umenšování úspěchů Číny a zveličování porušování lidských práv. Když měly Čínu jako spojence proti SSR o lidských právech nemluvily a jistě byla porušována ve větší míře, než dnes.
Pohled v širších souvislostech dává patrně objektivnější obraz země, než opakování manter upadajícího společensko-hospodářského modelu Západu.

S pozdravem
--
Dušan Krátký


Moje odpověď:

Tohle je pěkný argument ve smyslu "A vy zase lynčujete černochy."  Jak si dovolujete vůbec usuzovat, že když poukazuju na drastické porušování lidských práv v Číně, že tím obhajuju Západ? Co to je za zvrácenou logiku?

Nemám absolutní iluze o postojích západních vlád, to ale nemá proboha nic společného s vězněním milionu Ujgurů v koncentračních táborech a  vězněním naprosto nevinných novinářů v Hongkongu.

Všechny země mají tisíciletou kulturu. I Německo mělo tisíciletou kulturu. To ho však neomlouvá, že vyprodukovalo Adolfa Hitlera, proboha.

Co to je za způsob uvažování?

Útlak je nepřijatelný, ať je kdekoliv.

* * *

Na Facebooku píše jeden uživatel nadšeně, jak to "Rusko teď Západu nandá". V Česku je množství údajných "levičáků", kteří nyní obdivují nově vzniklé ultrapravicové režimy, fungující tam, kde kdysi vládly režimy komunistické. Je podpora českých levičáků pro ultrapravicový nacionalistický útlak způsobena tím, že se ti lidé jaksi neorientují v rychle měnícím se světě a myslí si, že v Rusku a v Číně stále existují snad socialistické režimy? Putin ale prosím opravdu není komunista. Tím opravdu není ani čínský komunistický předák Si Ťin-pching.

Myslím, že by se českým levičákům opravdu nelíbilo žit v situaci autoritářského útlaku v Rusku nebo v Číně. To samozřejmě nijak neomlouvá četné poklesky západních demokracií, které nikdy nebyly dokonalé, vždycky se chovaly sobecky, a v poslední době se také nebezpečně propadají do nekompetentnosti, nelidskosti a populismu (Británie, USA, Francie).

Proč ale hájí čeští levičáci opravdu tvrdý útlak a hrozící vojenskou agresi z Ruska a z Číny? Ani českým levičákům se nebude líbit, pokud Putin zahájí válku proti Západu. Postaví se na stranu oněch statisíců uprchlíků, kteří přijdou z Ukrajiny do střední Evropy?

Jediné vysvětlení, které mám, proč tito lidé nekriticky hájí autoritářské režimy v Rusku a v Číně, je to, že jim jaksi jde - možná důvodně - na nervy nekritická prozápadní orientace většiny českých establishmentových médií a politiků.

Jenže přesto - ventilovat si svou frustraci tím, že podporuju autoritářský útlak, to je opravdu dost podivné.

Nebo máte nějaké jiné vysvětlení?

* * *

Článek Marka Hrubce v China Daily:




Home / Názor / Globální pohledy
United, stojíme
Autor MAREK HRUBEC | China Daily Global | Aktualizováno: 22. 10. 2021 07:00
LUO JIE/ČÍNA DENÍK

Čínská podpora multilateralismu byla pro svět v těchto časech jedné krize za druhou životně důležitá

Jedinečný čínský model modernizace již dlouhou dobu přispívá ke globálnímu rozvoji a systému řízení v různých mezinárodních organizacích. Čína letos slaví 50. výročí obnovení svého zákonného sídla v Organizaci spojených národů. Byl to důležitý krok nejen pro Čínu, ale i pro OSN. Bez toho by OSN nemohla plně hrát svou roli globálního vládnutí a užívat si globální legitimity.

Dne 25. října 1971 přijalo Valné shromáždění OSN na svém 26. zasedání drtivou většinou rezoluci 2758, která obnovila všechna zákonná práva Čínské lidové republiky v OSN a uznala představitele její vlády za jediné legitimní zástupce Číny. v OSN.

Mnoho zemí, zejména rozvojových zemí, které pochopily, že Čína je významnou rozvojovou zemí, tento krok oslavovalo. Od té doby Čína spolupracuje s mnoha členskými zeměmi OSN. Čínské mírové síly se začaly účastnit operací OSN před 30 lety. Čína vyslala do 25 misí OSN více než 40 000 příslušníků mírových sil. Mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN je Čína zemí s nejvyšším počtem mírových jednotek a je druhým největším finančním přispěvatelem do těchto misí.

Od roku 1979 došlo v Číně k bezprecedentnímu zvýšení životní úrovně více než miliardy lidí a mnoho dalších lidí po celém světě těžilo z rozvoje Číny. Čína za poslední čtyři desetiletí vytáhla z chudoby asi 800 milionů lidí a v roce 2020 vymýtila absolutní chudobu v zemi. Čínská vláda aktivně řídila tržní ekonomiku, což napomohlo jejímu rychlému hospodářskému rozvoji. Reforma a otevření se umožnilo rozsáhlou globální spolupráci, která je inspirací pro mnoho rozvojových zemí.

Rozvoj Číny lze vnímat jako jedinečný druh modernizace pokračující v trendu neustálých interakcí mezi sebou a jinými civilizacemi po tisíce let, zejména prostřednictvím historické Hedvábné stezky. Čínská iniciativa Pás a stezka revitalizuje a aktualizuje historickou Hedvábnou stezku a představuje příležitosti pro mnoho lidí a zemí ke spolupráci s Čínou na základě vzájemného respektu a multilaterální spolupráce.
Od svého oznámení se iniciativa Belt and Road vyvinula v globální projekt, který zahrnuje Eurasii, Afriku, Latinskou Ameriku a Karibik. Jak se rozšířila do jiných částí světa, přispěla k rozvoji komunity se společnou budoucností lidstva v této éře hlubokých světových změn. Iniciativa sehrála významnou roli v globálním rozvoji, vymýcení chudoby a prosazování multilateralismu.

Multilateralismus prosazovaný Čínou je inkluzivní a kolaborativní přístup založený na spolupráci mnoha zemí a regionů. Klade důraz na uznání konkrétních podmínek a potřeb zemí, jejich udržitelný rozvoj a jejich rovné vztahy s ostatními ve světě. Tento druh spolupráce udržuje rovnováhu mezi suverenitou zemí a jejich plodnou spoluprací v globálním systému. Pro Čínu a další členské země OSN nebude snadné překonat staré jednostranné tendence, pandemii COVID-19, energetickou krizi, chudobu v mnoha zemích, změnu klimatu a další výzvy. Svět tedy skutečně potřebuje posílení multilaterálního globálního systému.

Autor je ředitelem a vedoucím pracovníkem Centra globálních studií v Praze a členem Evropské akademie věd a umění. Autor přispěl tímto článkem do China Watch, think tanku založeného na China Daily. Názory nemusí nutně odrážet názory China Daily.

Kontaktujte editora na adrese editor@chinawatch.cn


0
Vytisknout
4756

Diskuse

Obsah vydání | 18. 1. 2022