Francii čeká druhé kolo voleb poté, co v prvním kole uspěli Macron a Le Penová

10. 4. 2022

čas čtení 8 minut

Předpokládané výsledky první části prezidentského klání dávají Macronovi  28,5 % a Le Penové 23,6 %.

Volby ve Francii: Ozývají se výzvy, aby voliči zablokovali krajně pravicovou Le Penovou


Francii čeká brutální dvoutýdenní kampaň o budoucnost země, v níž se dosavadní centrista Emmanuel Macron utká o prezidentský úřad s krajně pravicovou Marine Le Penovou, který se staví do pozice proevropského "progresivisty" proti jejímu protimuslimskému a nacionalistickému programu a "samolibosti" vůči Vladimiru Putinovi.

Macron podle prvních předpokládaných výsledků zvítězil v nedělním prvním kole francouzských prezidentských voleb s 28,5 % hlasů před Le Penovou s 23,6 %.

Dosáhl tak vyššího výsledku než v prvním kole před pěti lety a v posledních hodinách kampaně zjevně získal podporu po svém ostrém varování voličů, aby zbrzdili krajní pravici a ochránili místo Francie na mezinárodní diplomatické scéně uprostřed války na Ukrajině.

Výsledek Le Penové však byl také vyšší než před pěti lety. Postupně získávala podporu poté, co v kampani tvrdě bojovala proti krizi životních nákladů a inflaci, která se stala ve Francii největším problémem voličů.


Všichni hlavní kandidáti, s výjimkou krajně pravicového televizního komentátora Érica Zemmoura, okamžitě vyzvali Francouze k taktickému hlasování, aby Le Penovou ve druhém kole vyřadili.

Macron v projevu poděkoval jásajícím příznivcům. "Můžete se spolehnout, že tento projekt pokroku, otevřenosti a nezávislosti - francouzské i evropské -, který jsem hájil, uskutečním," řekl.

Macron své příznivce varoval, že "ještě nevyhráli", a uznal, že někteří - včetně třetího kandidáta, Jeana-Luca Mélenchona - vyzvali své voliče, aby pro něj hlasovali, aby zablokovali krajní pravici, a připustil, že to není totéž jako podpora jeho programu. Řekl, že chce vybudovat společnou platformu, která sjednotí všechny části politického spektra.

"Věřím v nás, v nás všechny, bez ohledu na náš původ, naše názory a přesvědčení," řekl. "Takže během příštích čtrnácti dnů nešetřeme úsilím, protože jsme ještě nevyhráli. Buďme pokorní, buďme odhodlaní. Přesvědčme všechny."

Ve svém vlastním triumfálním projevu se Le Penová snažila využít protimacronovských nálad po protivládních protestech žlutých vest a hovořila o něm jako o konfliktním osobnosti.   Řekla, že druhé kolo voleb bude "zásadní volbou mezi dvěma protichůdnými vizemi společnosti", které vidí jako Macronoův "konflikt a nepořádek", nebo její slib "sociální spravedlnosti" na ochranu "společnosti a civilizace". Vyzvala "všechny, kteří Macrona nevolili", aby se k ní přidali.

Třetí skončil levičák Mélenchon, který získal více než 20 % hlasů, čímž si upevnil vedoucí pozici na levici poté, co v kampani hovořil o životních nákladech a transformaci prezidentského systému.

Vzhledem k tomu, že v neděli večer začal souboj Macrona i Le Penové o získání podpory menších kandidátů, je nyní klíčová volba Mélenchonových voličů. Mélenchon v Paříži hned třikrát pronesl projev, ve kterém vykřikl: "Nedejte ani jeden hlas Marine Le Penové!" za mohutného jásotu.

Většina jeho levicových příznivců se před pěti lety rozhodla hlasovat pro Macrona ve druhém kole jen proto, aby Le Penovou nepustila do voleb. Tentokrát však průzkumy naznačují, že řada z nich může být v pokušení volit Le Penovou na protest proti Macronovi.

Zemmour - který byl odsouzen za podněcování k rasové nenávisti a kandidoval jako outsider na podněcující a protiimigrační platformě - skončil čtvrtý se 7 % hlasů, což je méně, než doufal. Okamžitě vyzval své voliče, aby podpořili Le Penovou.

Největším šokem večera byl velmi nízký výsledek Valérie Pécresse, kandidátky tradiční pravicové strany Nicolase Sarkozyho Les Républicains. Předpokládalo se, že získá méně než 5 %, což je špatný výsledek, který pravděpodobně povede k implozi její strany ve prospěch zastánců tvrdé linie. Francie by se tak mohla ocitnout v jedinečném postavení v Evropě, neboť nemá tradiční pravicový směr.

V projevu ke svým příznivcům Pécressová řekla: "Le Penová je kvůli své historické blízkosti k  Vladimiru Putinovi diskreditována, nemůže v této tragické době hájit zájmy naší země. Její zvolení by znamenalo, že se Francie stane na evropské a mezinárodní scéně bezvýznamnou. Proto a navzdory mému silnému nesouhlasu s Macronem ... budu volit jeho, abych zastavila Marine Le Penovou."

Úpadek tradičních vládních stran potvrdila kandidátka socialistů a starostka Paříže Anne Hidalgová, která získala pouhá 2 % hlasů. Yannick Jadot ze strany Zelených získal 4,4 %, přestože životní prostředí patří mezi hlavní problémy francouzských voličů.

Druhé kolo, které se uskuteční 24. dubna, bude nyní opakováním posledního ostrého volebního střetnutí Macrona a Le Penové v roce 2017. Sázka je však mnohem vyšší než v době, kdy Macron snadno porazil Le Penovou s 66 % hlasů , což bylo vnímáno jako vítězství proti populistické politice po zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu v USA a po hlasování Velké Británie o odchodu z EU.

Macron v kampani přiznal, že se mu nepodařilo uklidnit obavy voličů z imigrace ani zadržet "obavy", které vedly lidi k volbě extrémů. Průzkumy z minulého týdne ukazovaly Le Penové až 49 % pro případné druhé kolo. Poprvé tato čísla  dávají Le Penové matematickou šanci na vítězství.
Reklama


Očekává se, že asi 80 % hlasů pro Zemmoura se nyní přenese k Le Penové.

Volební účast byla nižší než před pěti lety, ale vyšší než rekordně nízká v roce 2002 - podle prognóz se zdrželo hlasování asi 26 % voličů.

Macron nyní usiluje o to, aby se stal prvním francouzským prezidentem, který získá druhé funkční období po 20 letech, a to navzdory náladě pesimismu a rozčarování z politiky ve Francii. Do volebního klání vstoupil pozdě a opakovaně uvedl, že neměl možnost vést plnohodnotnou kampaň, protože byl zaneprázdněn diplomacií kvůli válce na Ukrajině a telefonáty s Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macronova volební platforma zahrnuje postupné zvyšování věku odchodu do důchodu na 65 let, což je nepopulární a kontroverzní, a také centralizaci systému sociálních dávek a povinnost nezaměstnaných, kteří pobírají určité formy dávek, vykonávat 15 až 20 hodin činnosti týdně.

Obhajoval své dosavadní působení v úřadě tím, že nezaměstnanost je nejnižší za posledních 15 let, a sliboval, že dokáže zajistit plnou zaměstnanost. Tvrdil, že je evropským lídrem, který udělal nejvíce pro zmírnění dopadu inflace na domácnosti, ale při předvolebních procházkách ho vítali rozzlobení lidé, kteří si stěžovali, že nemohou vyjít s penězi.

Radikální, krajně pravicová protiimigrační platforma Le Penové by zahrnovala zákaz nošení muslimských šátků na všech veřejných místech včetně ulice. Ale tím, že se zaměřila na potíže rodin, které musí vyjít s penězi, se jí podařilo neutralizovat historické obavy z její strany. Tento měsíc se stala druhou nejoblíbenější politickou osobností Francie, hned po bývalém premiérovi Édouardu Philippovi.

Na předvolebních materiálech Le Penové, které byly vytištěny ještě před válkou na Ukrajině, se objevila její fotografie, na níž se usmívá s Putinem, s nímž se setkala v roce 2017. Její rychlé odsouzení invaze však dokázalo odvést pozornost voličů od jejích předchozích proruských postojů.

1
Vytisknout
8052

Diskuse

Obsah vydání | 14. 4. 2022