Změna klimatu způsobí virovou explozi

28. 7. 2022

čas čtení 4 minuty

Když živočichové migrují, ať už se jedná o motýly, losy nebo netopýry, reagují na ekologické podněty, které určují způsob a rozsah migračního procesu. Jakmile změna klimatu naruší tyto signály, naruší i migraci zvířat.

Změna klimatu tak zasadí obrovskou ránu motýlům, netopýrům, losům a všem migrujícím živočichům. Podle nedávné studie v časopise Nature bude mít toto narušení za následek neobvyklé kontakty mezi živočišnými druhy, které zase způsobí nové přenosy a mutace virů,


Autoři studie na základě rozsáhlého modelování ukazují, že změna klimatu způsobí změnu migračních vzorců tisíců živočichů, což do roku 2070 povede k téměř patnácti tisícům nových mezidruhových přenosů virů. Kromě toho, že tento trend bude mít obrovský ekologický dopad na světovou faunu, má zásadní význam pro veřejné zdraví, protože většina nových infekčních onemocnění je zoonotického původu (přenášených kontaktem mezi zvířaty a lidmi). Autoři jsou opatrní, pokud jde o předpovědi pravděpodobnosti přenosu zoonóz na člověka, nicméně předpovídají, že geografické oblasti, které jsou hustě osídleny lidmi, budou v budoucnu hotspoty mezidruhového přenosu virů.

Výsledky studie naznačují, že se nacházíme na pokraji masového přenosu virů. Autoři dále předpovídají, že k většině těchto přenosů dojde mezi lety 2011 a 2040, což naznačuje, že mnohé z nich již možná probíhají. Přestože udržení nárůstu teploty v rozmezí 2 °C nebo pod touto hranicí je nezbytným cílem, autoři varují, že samotné dosažení tohoto cíle nepovede k omezení přenosu virů. Stručně řečeno, pravděpodobně nás čekají masivní změny v migraci zvířat a obrovské množství přenosů virů, i když se nám podaří zpomalit změnu klimatu. Existují však další zásahy, kterými můžeme zabránit nejhoršímu.

Autoři ve svém modelu vycházejí z různých scénářů využití půdy - včetně změn v odlesňování, využívání zemědělské půdy a lidských sídel - ohledně nejistoty, jak bude půda v příštích padesáti letech využívána. Nic z toho však není nevyhnutelné. Můžeme zajistit, aby šetrné využívání půdy zmírnilo dopady změny klimatu a zabránilo vzniku další pandemie. To se může podařit pouze tehdy, pokud budeme schopni převzít zpět kontrolu nad využíváním půdy a demokraticky určit nejlepší způsob jejího využití, místo abychom toto rozhodnutí přenechali kapitalistickým trhům.

V současné době jsou naše vlády podřízeny zájmům korporací, což znamená, že realitní a agrární firmy mají velký vliv na to, kde a jak se bude půda zastavovat. To vedlo k neomezenému šíření rozrůstajících se sídel, která často zasahují hluboko do klíčových ekologických oblastí. Tento trend již přímo vedl ke zničení 67 % pobřežních mokřadů, které hrají zásadní roli při podpoře místních ekosystémů, zmírňování povodní, pohlcování uhlíku a ochraně proti erozi. V Brazílii krajně pravicová vláda Jaira Bolsonara umožnila rychlé ničení amazonského deštného pralesa, aby usnadnila větší využívání zemědělské půdy. Amazonie je obrovským úložištěm uhlíku a její zničení by mohlo znemožnit zbytku světa zabránit rychlejšímu nárůstu globálního oteplování o více než 1,5-2 stupně Celsia.

Abychom zmírnili tyto dopady, bude nutné zvýšit veřejné investice do programů monitoringu virů. Zabránit rozsáhlému šíření virů bude nepochybně složitý úkol. Bez ohledu na to, jak efektivní toto řešení bude, pokud nebudeme mít sílu jej realizovat, nebudeme nic víc než hlasatelé zkázy. Klimatologie nemusí být klimatickou eschatologií - to však závisí na tom, zda si uvědomíme, že je nutné zorganizovat masové hnutí za záchranu naší planety.

 

Celý článek v angličtině ZDE

 

 

 

 

 

0
Vytisknout
4792

Diskuse

Obsah vydání | 2. 8. 2022